Prevence ve formě screeningových programů pomáhá, zdůrazňují experti napříč obory. Zdravotní ředitelka OZP Jitka Vojtová připomněla, že 50 až 80 procent nemocí je preventabilních – ať už se jedná o celkové zabránění rozvoji choroby či oddálení začátku jejího vzniku. V České republice existuje několik screeningových programů, které jsou zcela hrazeny pojišťovnou, přesto je nevyužívají všichni lidé z cílových skupin. Na tiskové konferenci vedoucí Národního screeningového centra Karel Hejduk společně se zástupci pojišťovny OZP představili skrze statistiky reálné přínosy této prevence i novinky.
Výhledy do budoucnosti nejsou z pohledu zdraví populace zrovna „nejrůžovější“. Do 15 let odborníci očekávají nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami souvisejícími s vyšším věkem, který bude v následujících letech pokračovat.
ČTĚTE TAKÉ: Vyšetření, které může zachránit zrak. Pilotní screening rozpozná oční vady i u nejmenších dětí
Zároveň v důsledku nižšího zastoupení mladších skupin experti pro následujících 10 až 15 let vyhlížejí riziko snížení porodnosti. „To a další věci vedou k tomu, že důraz na prevenci bude nabývat na důležitosti. Věk se navíc sice zvyšuje, ale současně s ním neroste takzvané dožití ve zdraví,“ zdůraznil Hejduk.
Očekává se nárůst vážných nemocí
Třetina osob ve věku 65 let trpí jednou ze čtyř závažných nemocí – cukrovkou, onkologickým, kardiovaskulárním onemocněním či cévním onemocněním mozku. U osob nad 75 let se jedná již o polovinu. „Zátěž těchto onemocnění, která z velké části mohou být preventabilní, je a bude veliká,“ podotkl vedoucí.
Predikce nárůstu případů některých nemocí do roku 2030 také není příliš optimistická: prevalence například u Alzheimerovy choroby by od roku 2020 do roku 2030 měla vzrůst o 44 procent. V případě srdečního selhání se jedná o 24 procent, u zhoubných nádorů o 18 procent a u cukrovky o 16 procent. „To vše jsou závažné choroby, které budou přibývat,“ pokračoval Hejduk.
Následně zmínil hlavní příčiny úmrtí v roce 2023. „Čtvrtina mužů umírá na onkologická onemocnění, v případě žen se jedná o pětinu. Kardiovaskulární onemocnění se týkají zhruba 36 procent, sekunduje cukrovka, ale velmi vážná jsou i plicní onemocnění – ty se týkají sedmi procent. I z těchto důvodů poté zaměřujeme své aktivity do těchto oblastí,“ podotkl.
Úmrtnost na rakovinu klesá, díky screeningu
Zhoubné novotvary rakoviny tlustého střeva a konečníku, prsu, plic a slinivky patří podle statistik za období 2018–2022 do skupiny nejčastějších příčin úmrtí v České republice. Tyto nemoci byly zodpovědné za více než polovinu úmrtí na rakovinu v tuzemsku.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Klíšťata se hlásí o slovo, jediné vám může změnit život. Které nemoci přenáší a jak se chránit?
I přesto se úmrtnost na některé, zejména ty nejčastější nádory, v posledních letech zřetelně snižuje, což je důkazem účinnosti screeningových programů, které jsou v Česku plně hrazené.
Například úmrtnost na karcinom prsu se od zavedení screeningu snížila o 32 procent. „Statistiky ukazují, že od zavedení tohoto screeningu v roce 2002 byly v 67 000 případech odhaleny zhoubné nádory. Drtivá většina z nich v časných stádiích a s velmi úspěšnou léčbou,“ přiblížil Hejduk.
U tlustého střeva a konečníku došlo díky screeningům ke snížení úmrtnosti o 48 procent a výskytu dokonce o 32 procent. „Mezi lety 2006 až 2023 byla zachyceno 203 000 adenomových polypů, ze kterých se může vyvinout časem zhoubný nádor a 14 500 karcinomů,“ pokračoval vedoucí Národního screeningového centra.
V případě screeningu nádorů děložního hrdla bývá ročně provedeno více než dva miliony cervikálních cytologií, kdy podíl abnormálních nálezů činí přibližně tři procenta. „Od roku 2008 byla snížena úmrtnost s toto diagnózou o 24 procent a počet nových případů klesl o 25 procent,“ dodal.
Novinka v programech pro muže
Mezi plně hrazené a dlouhodobě zavedené screeningové programy patří ty na karcinom prsu u žen, karcinom děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku pro všechny osoby od 50 let.
Současně došlo k rozšiřování možností pro včasný záchyt dalších vážných onemocnění. Jedná se o program zaměřený na odhalení časných stadií karcinomu plic, který je určen pro kuřáky, nebo bývalé kuřáky nad 55 let, či program zaměřený na odhalení karcinomu prostaty v časných a dobře léčitelných stadiích pro muže od 50 let.
Od 1. ledna 2024 vešlo v platnost také očkování proti HPV zdarma pro dívky i chlapce od dovršení 11 let do dovršení 15 let. Podíl proočkovanosti proti HPV v čase roste – u dívek dosahuje 70 procent a u chlapců téměř 50 procent.
„Úplnou novinkou je program zaměřený na jednoduché ultrazvukové vyšetření, který má za cíl odhalit nebezpečné rozšíření břišní tepny. Toto vyšetření je určeno pro muže ve věku 65 až 67 let,“ oznámil Hejduk. Dodal, že všechny screeningové programy by měl doporučit svým klientům praktický lékař, případně gynekolog, přičemž velkou roli hrají i zdravotní pojišťovny.
Důležitost prevence v reálných datech
Že prevence a zájem o zdraví jednoznačně pomáhá, zdůraznila doktorka Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka OZP. „Dle statistik a studií vychází, že více než polovina, možná až 80 procent nemocí, je preventabilních – ať už formou zabránění vzniku onemocnění nebo jeho výrazným oddálením,“ podotkla.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Hledání dárce pro malou Madlenku pokračuje. Kdy a kde proběhnou speciální nábory?
To, aby byli klienti co nejzdravější, patří mezi zájmy každé zdravotní pojišťovny. Pro včasný záchyt vážných onemocnění využívají preventivní programy poskytované klientům jako benefit hrazený z Fondu prevence. Obvykle navazují na celonárodní screeningové programy a doplňují je tam, kde tyto plošné programy zatím chybí.
Věnceslava Šlechtová, vedoucí odboru preventivních programů OZP, přiblížila, jak se zájem o jednotlivé programy mezi klienty pojišťovny v letech zvyšuje.
„V posledních letech mají pojištěnky trvale vysoký zájem o prevenci rakoviny prsu. V roce 2024 prudce stoupl zájem našich pojištěnců také o preventivní vyšetření na odhalení osteoporózy (téměř trojnásobně) a o prevenci rakoviny kůže (o téměř 28 procent). Naopak v uplynulém roce klesl zájem o prevenci infarktu (o téměř 38 procent) a doslova skokově spadla poptávka mužů po prevenci rakoviny prostaty (o více než 83 procent),“ líčila.
V případě prevence rakoviny prostaty se však může jednat i o důsledek zavedení plošného programu časného záchytu tohoto onemocnění. U dalších preventivních programů zaměřených na závažná civilizační onemocnění zájem mírně, ale setrvale stoupá.
Reálné pozitivní dopady screeningových programů, které pomáhají zachránit životy, dokazují i statistiky včasných záchytů nálezů, které mohou poukazovat na nějaké onemocnění. „U programu STOP rakoviny břišních orgánů a ledvin mělo nález zhruba 30 procent pojištěnců absolvujících vyšetření v rámci prevence,“ sdělila Vojtová.
Zvýšený záchyt případů pojišťovna zaznamenala také u osteoporózy, a to u téměř 25 procent účastníků preventivního vyšetření. V řádech několika procent se podařily patologické nálezy odhalit také u lidí, kteří podstoupili program STOP rakovině tlustého střeva (6,5 procenta), STOP rakovině dutiny ústní (5,4 procenta) či STOP rakovině kůže (8,7 procenta).
Pomoc lidé stále nevyužívají dostatečně
I přes vysokou účinnost screeningových programů se jich stále řada občanů neúčastní. To zvyšuje riziko, že nádor bude zachycen až v pokročilém stádiu, kdy se šance na úplné vyléčení znatelně snižují.
Podle aktuálních statistik se programů screeningů rakoviny prsu účastní pouze 70 procent žen a rakoviny děložního hrdla 80 procent, což jsou zdánlivě vysoká čísla, mohla a měla by však být ještě vyšší.
„Rakovina tlustého střeva a konečníku je v České republice jednou z nejčastějších forem rakoviny. Screening umožňuje včasné odhalení změn, které by se mohly vyvinout v nádor. Právě tento screeningový program u nás není dostatečně využíván – účastní se ho jenom 47 procent cílové skupiny, což je velká škoda,“ dodal Hejduk.
Odborníci navíc odhadují, že do roku 2030 se rakovina stane nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Téměř polovina případů rakoviny je však považována za preventabilní, tedy lze jim předejít vhodnou prevencí. Významně snížit riziko úmrtí na tuto nemoc může nejen zdravější životní styl, ale právě i včasné diagnostické screeningy. Experti napříč obory proto apelují na každého, komu není jeho zdraví lhostejné, aby systém preventivních vyšetření v Česku využil.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Po odpojení poloviny mozku měl být z Lukáška ležák. Dnes chodí, maminka však prosí o pomoc
