Vítkov je zapadlé šestitisícové městečko u vojenského prostoru Libavá, kde voliči milují Andreje Babiše, loni v krajských volbách tady hnutí ANO získalo 37 procent hlasů. Ve středu do Vítkova zavítal mobilní očkovací tým a s ním i ministerský předseda. K avizované propagaci vakcinace mezi Romy nedošlo, akce navíc ukázala na byrokratický chaos spojený s očkováním.
Mobilní očkovací tým z Fakultní nemocnice v Ostravě parkuje před kulturním domem ve Vítkově v osm ráno. Ve čtvrt na devět už na vakcínu čeká asi padesát místních. Bohužel, ve frontě nevidíme nikoho z početné místní romské komunity. Nejagilnější ostravský proromský aktivista Kumar Vishwanathan se přitom v úterý večer radoval, že mobilní tým míří právě do pohraničí.
Město žhářského útoku
„Jsem rád, že si krajský úřad vybral jako další mobilní očkovací místo právě Vítkov,“ prohlásil Vishwanathan. A připomněl událost, která tohle městečko nechvalně proslavila v celé střední Evropě. V noci z 18. na 19. dubna 2009 tady čtyři neonacisté (Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš) zaútočili zápalnými láhvemi na jeden z domů obývaných Romy, v němž málem uhořela dvouletá Natálka. O její zjizvený obličej i celé tělo přitom lékaři musejí pečovat dodnes.
Romové se ovšem zadnímu traktu vítkovského kulturního domu, u kterého se očkuje, vyhýbají obloukem. Nikdo ze zdravotního personálu ani z přítomných úředníků Moravskoslezského kraje je navíc do mobilního centra neláká. Ignorace je to vzájemná. Romové přitom patří k nejzatvrzelejším odpůrcům vakcinace.
Píchnou mě a umřu. Mladí Romové z vyloučené lokality mají z očkování hrůzu
Dvaadvacetiletá Magdalena Burianová, která žije ve vyloučené lokalitě v Osoblaze na Krnovsku říká: „Bojím se! Opravdu se bojím, nenechám si to píchnout,“. Od pátku 4. června se přitom registrace k vakcinaci proti infekci covidu otevírá i mladým lidem ve věku 16 až 29 let. „Nikdo se nenechá očkovat, to vám tady potvrdí každý. Ani já ne, mám strach,“ obává se i 30letá Hana Ferencová.
Přímo u kulturního domu jsme oslovili romskou matku Janu Kalovou se čtrnáctiletou dcerou. „Bojíme se, člověk má prostě strach. Hrozný strach,“ říká matka. Lákáme ji za mobilním týmem, aby si promluvila s přítomnou lékařkou, nechce o tom ani slyšet. Autorita v bílém plášti by přitom asi byla úspěšnější než novinář. „Já to nechci, z té injekce se může i umřít,“ je přesvědčena i čtrnáctiletá dcera.
Podobně uvažují další vítkovští Romové. „Vedlejší účinky, prostě takové ty následky, na internetu se píše i o úmrtích. Já se očkovat nenechám a nepovolím to ani nikomu z rodiny,“ přesvědčeně říká 40letá Anna Siváková. Shodou okolností nosí stejné příjmení jako neonacisty popálená Natálka Siváková. „Možná jsme vzdálení příbuzní, ale nevím o tom. Co se tady tehdy stalo, to bylo strašné, pořád mám před očima ten vypálený dům. Ve Vítkově se docela bojíme, až ty vrahy pustí z kriminálu,“ svěří se.
Sanitka schovaná za kulturákem
V podloubí u náměstí se opírá o zeď další z místních Romů, 30letý Emanuel Burianský. „Prostě nechci. K čemu by to bylo?“ odmítá rázně očkování. Víc důvodů nechce hledat. Prostě nechce, tečka. Tohle je společný hlas menšiny. Jediným očkovaným Romem, kterého jsme ve Vítkově potkali, je 40letý Jan Horváth, zdravotně postižený klient sociálního projektu takzvaného chráněného bydlení.
„Očkovaní jsou všichni účastníci chráněného bydlení, ale je to dobrá věc. Přál bych si, aby to brzy pochopili i ostatní Romové z Vítkova. Měli by mezi ně vyrazit lékaři,“ navrhuje Horváth. Jenže právě tohle se ve středu ráno nestalo, mobilní očkovací tým se schoval ve dvoře za kulturákem.
Jan Horváth už je očkovaný, mezi vítkovskými Romy je spíše výjimkou. Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Jan Horváth už je očkovaný, mezi vítkovskými Romy je spíše výjimkou. Zdroj: CNN Prima NEWS
Vítkov je typickým městečkem v bývalém sudetském pohraničí, na které všichni zapomněli. Po odsunu Němců v roce 1945 se tady volila výhradně komunistická strana, která ve Vítkově ještě v parlamentních volbách v roce 2002 získala 28 procent. Posléze přišla éra ANO.
Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku
Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.
V posledních parlamentních volbách v roce 2017 získalo hnutí ANO ve Vítkově 41 procent hlasů a v loňských krajských volbách 37 procent. Když se tedy u mobilního očkovacího sanitního vozu objevuje v půl deváté ráno předseda hnutí a premiér Andrej Babiš, lze s nadsázkou říct, že Babiš právě přijel do Babišova.
Reportérem CNN Prima NEWS oslovení občané ve frontě na očkovaní se netají, že budou volit právě Babiše. „Koho jiného? Šílené Piráty anebo Fialu? Já doufám, že to Babiš ustojí, to je nejlepší volba, jakou si dovedu představit,“ svěřuje se 49letý Petr Palzer, který přišel pro vakcínu i se synem. Dnešní návštěva premiéra podle něho s politikou nesouvisí. „Přijel podpořit dobrou věc, protože tady ve Vítkově se není zrovna snadné naočkovat. Proto jsme se synem dneska přišli,“ vysvětluje Palzer.
Také výpovědi dalších občanů potvrzují, že zaregistrovat se ve Vítkově může být problém. „V únoru jsem byl na očkovaní moc mladý, to brali jen osmdesátníky,“ vypráví 73letý Jan Heiser. V březnu pak infekci COVID-19 prodělal, naštěstí bez větších následků. „Na konci dubna mě doktorka vyhodila, že na očkování je brzo, když jsem to prodělal,“ líčí. V červenci se konečně zaregistroval v Opavě, ale zatím bez odezvy. „Proto jsem uvítal, že sem dneska přijela sanitka. Do Opavy je to navíc hodina cesty autobusem.“
Premiér Babiš v mobilním očkovacím centru ve Vítkově v okrese Opava. Místní Romové nepřišli. Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Premiér Babiš v mobilním očkovacím centru ve Vítkově v okrese Opava. Místní Romové nepřišli. Zdroj: CNN Prima NEWS
Byrokracii považuje za největší překážku očkování i další muž ve frontě. „Pro staré lidi byl ten systém registrace úplně nevhodný. Nemám počítač ani chytrý telefon, nerozumím těm moderním věcem,“ stěžuje si penzista Josef Žáček. Aby o pomoc s registrací požádal na městském úřadě, to mu ale připadlo ponižující. „Mělo se to udělat tak, aby každý zvládl registraci sám. Tohle je proto moje první normální příležitost, jak se očkovat,“ zazlívá ministerstvu zdravotnictví. Babiše nicméně hodlá volit i v podzimním zápase o parlament.
To musíte jít kolem SNB
Ve Vítkově nemalá část občanů stále touží po určitém druhu vlády pevné ruky. Po politicích, kteří za ně takzvaně rozhodují a všude hlásají, že to „myslí dobře“. Jsme v pohraničí, v širokém pásu bývalých Sudet, který se táhne kolem polských, německých a rakouských hranic. A ještě šestasedmdesát let po válce je to neutěšený kraj.
Hned v letech 1945 až 1946, když Sudety museli opustit čeští Němci, se oblast stala základnou komunistů, neboť dosídlenci byli straně vděčni za přidělený majetek po vyhnancích. Na jednom z průjezdů ve Vítkově je dokonce stále patrný nápis: „První pětiletkou k socialismu.“ A KSČM tady vyhrávala volby vlastně až do nástupu Andreje Babiše, jenž svým obratným marketingem dokázal sebrat hlasy celé levici. A navíc je to také bývalý komunista.
Zachovaný nápis u vítkovského náměstí. První pětliletkou k socialismu. Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Zachovaný nápis u vítkovského náměstí. První pětliletkou k socialismu. Zdroj: CNN Prima NEWS
„Ani jsem nečekal, že tady přijde na očkování tolik lidí,“ nechává se Babiš slyšet hned po příjezdu do městečka. Co ale určitě od občanů Vítkova očekává, je opětné volební vítězství hnutí ANO v říjnovém hlasování. Může se to stát, ve městě se zastavil čas někdy před čtyřiceti lety. „Kulturní dům? To musíte tam kolem esenbáků,“ vysvětlila nám ráno jedna vítkovská penzistka, kde najít mobilní očkovací místo. A ukáže k policejní stanici na rohu. Zatím asi nepřijala současný název Policie ČR, pro tuhle ženu je to pořád Sbor národní bezpečnosti (SNB).
