Zdražování je dobrý sluha, ale zlý pán. Možná se o tom brzy přesvědčí vítězové letošních parlamentních voleb. Inflace totiž v září vyskočila téměř k pěti procentům a ekonomové věští její další růst. Na přelomu roku by prý klidně mohla překročit sedm procent. Pokud již tou dobou budeme mít novou vládu, bude se muset se stále rychlejším zdražováním utkat.
„Inflace se do konce letošního roku patrně podívá k šestiprocentní hranici. Jak výrazně ji překročí, bude záviset především na zdražování energií, což je však obtížné v tuto chvíli odhadnout,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. „Letos koncem roku může inflace atakovat úroveň šesti procent, nelze vyloučit vzestup až k sedmiprocentní úrovni,“ odhadl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rychlost zdražování zkrátka zůstane jedním z hlavních tuzemských ekonomických témat volby nevolby. Inflace totiž negativně dopadá na peněženky a úspory nás všech, bez ohledu na to, komu jsme do hlasovací urny vhodili svůj hlas. Vítězové voleb tak budou muset hned na začátku svého očekávaného vládního angažmá řešit poměrně nepříjemnou věc.
Energetický mix a emisní povolenky
Přestože ale inflace je primárně doménou České národní banky, vláda má v repertoáru nástroje, kterými ji rovněž může krotit. Jde však o to, jak chytře je dokáže použít. Myslí si to hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Výhodou vlády, která vzejde z těchto voleb, je, že ten největší cenový šok se dostaví v období mezivládí. Tedy v době, kdy starý kabinet odchází, ale nový teprve nastupuje do funkce, a nelze mu tak tento cenový růst připsat,“ řekla CNN Prima NEWS. Podle ní se tak pojem „Fialova drahota“ nutně nemusí ujmout.
Neznamená ovšem, že by nová vláda měla jen čekat, až inflace sama pomine, ale snažit se dezinflaci aktivně pomoci. „Vzhledem k tomu, že velkým problémem je zdražování energií, měla by se vláda zaměřit právě na ně. Určitě by měla usilovat na úrovni Evropské unie o nastavení takového energetického mixu, který povede jen k rozumné závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska. V tom by měla držet basu s Francií,“ dodala Helena Horská.
Podle ní by nová česká vláda měla rovněž nastolit otázku uspořádání evropského trhu s emisními povolenkami. „Neplní, co si od nich někdo v minulosti sliboval. Když byly příliš levné, nevedly k omezování emisí skleníkových plynů. Nyní jsou tak drahé, že se z nich stalo finanční aktivum, které je vyhledáváno spekulanty,“ vysvětlila Horská.
Chytré škrty ceny uklidní
Současně s tím by také mělo být úkolem nového kabinetu tlumit tuzemskou poptávku, čímž by rovněž přispěla k poklesu míry inflace. To může dělat skrze úspory v rozpočtových výdajích. „Musí na to ale jít chytře, a to přes škrty v přebujelé byrokracii nebo dotacích. Dotace lze převést na čerpání peněz z evropských fondů pro financování zelené transformace ekonomiky, tím se v národních zdrojích ušetří desítky miliard korun,“ myslí si Helena Horská.
Podle ní by kabinet neměl jít cestou plošných škrtů ani cestou plošného zvyšování daní. „Tím by pouze mohla způsobit ekonomickou recesi. Také je třeba vrátit tempo růstu důchodů a ostatních sociálních výdajů na úroveň zákonné valorizace, čímž se opět inflační tlaky zmírní,“ dodala ekonomka. Pokud se to vládě podaří v poměrně brzkém čase, inflace by se mohla celkem rychle zklidnit na úrovně, při nichž by byla spokojena i Česká národní banka.
