Babišova vláda zvyšovala platy zdravotníků. Kubek děkuje, jiní experti věští problém

„Zvedli jsme platy ve státní správě. Průměrný plat zdravotní sestry je 58 tisíc hrubého a lékařů dokonce 104 tisíc,“ chválil se Babiš v předvolební debatě na CNN Prima NEWS a odrážel útoky opozice, která mu vyčítala úmysl zmrazit mzdy i s ohledem na inflaci.

Medián mezd praktických sester vzrostl v roce 2020 o 25,1 procenta na 43 298 korun, výdělky všeobecných sester se specializací poté o více než pětinu na průměrných 46 792 korun. A byly to výdělky ve zdravotnictví obecně, co v loňském posledním čtvrtletí vytáhlo průměrnou mzdu vysoko nad inflaci – o celých 6,5 procenta. Jenže důvod růstu je velmi specifický, obstaraly ho zejména prémie a příplatky v době covidu.

„Můžu mít k této vládě mnoho výhrad, ale navýšila peníze ve zdravotnictví. Teď tyto peníze musíme dobře využít, protože největším problémem našeho zdravotnictví je nedostatek personálu. A je to škoda, protože naše zdravotnictví je lepší, než si mnozí myslí,“ podotýká prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Podobně nadšený ale rozhodně není šéf stomatologů Roman Šmucler. „Platy všech lékařů a zdravotníků dramaticky rostou. Dělá mi vrásky, že to je na dluh a nevíme, kde na výdaje seženeme peníze. Stomatologové mají jedny z nejnižších platů a nemůžeme si dovolit zaměstnávat sestry. Rekvalifikujeme švadlenky ze zubních ordinací a vyučené lidi, nemůžeme si dovolit středoškoláky. Platy zubařů, kteří pracují pro pojišťovnu, jsou zoufale a hluboce pod těmi všeobecnými,“ poukazuje na propast mezi státní a soukromou sférou, která mnohdy dosahuje až desetitisíců korun.

Zubaři operují jen Němce, není se čemu divit

Šmucler vidí v rostoucích platech zdravotních sester velký problém. Podle něj je důvodem i voličská základna hnutí ANO, kterou prý tvoří právě sestry. „Sestra bude mít více peněz než stomatolog na pojišťovnu. To se pak nemůžeme divit, že zubař jde dělat něco jiného nebo operuje jen jednoho Němce za druhým. 60 tisíc hrubého je možná pro někoho dost, ale v porovnání se 100 tisíci v nemocnicích to je málo,“ kritizuje.

Na zvyšování mezd se skepticky divá také ekonom Lukáš Kovanda. V současnosti se Babiš s šéfem vládní ČSSD Janem Hamáčkem přetahují, čí návrh zvyšování státních platů projde. Pokud by došlo na Babišova slova, platy by se navyšovaly o hodnotu předpokládané inflace, tedy o 3,5 procenta. „Veřejnou kasu to vyjde na dalších osm miliard korun ročně,“ varuje Kovanda. Premiérův návrh by státním zaměstnancům přidal přibližně 1 800 korun měsíčně.

Hamáček chce ale ještě víc. Navrhuje pevnou částku tři tisíce korun. „Hamáčkovo přidávání by veřejnou kasu, tedy daňové poplatníky, přišlo přibližně na 17 miliard korun ročně. Takové přidávání není žádoucí ani udržitelné. Dále se rozevřou nůžky mezi výdělky ve veřejné a soukromé sféře. Odstrašujícím příkladem je přitom už vývoj v letošním druhém čtvrtletí,“ vysvětluje ekonom.

Ve veřejném sektoru rostly výdělky tempem 17,7 procenta, v soukromém pak ani ne polovičním, „jen“ o 8,8 procenta.

Veřejné instituce vždy dostanou nějakou dotaci

I když prezident ČLK Kubek vládu za zvyšující se platy chválí, rozhodně nechce, aby soukromý sektor přestal být konkurenceschopným. „Veřejné instituce přece jen vždy dostanou nějakou dotaci, ale soukromé si na svůj provoz musejí vydělat pouze prostřednictvím takzvaných úhrad od pojišťoven. Když roste výběr pojištění a pojišťovny mají obrovské zůstatky na účtech, je potřeba, aby peníze nesyslily,“ dodává Kubek.

Samozřejmě jsou lékaři, kteří si dokáží v soukromém sektoru vydělat minimálně podobně jako jejich státní kolegové. Podle Šmuclera je ale nebezpečné ohlížet se například na platy v zahraničí.

„Je to stejné, jako kdybychom řekli, že plat vesnického moderátora se bude odvíjet od výdělku Leoše Mareše. Nemám ale rád, když někdo říká, že lékaři berou jako prodavačky v Lidlu. Plat je opravdu zpočátku nižší, ale mají hodně příplatků. Měli bychom se naučit porovnávat celkové platy,“ apeluje šéf stomatologů.

Velkou roli ve vývoji platů zdravotníků v soukromém sektoru bude hrát opět dohodovací řízení, což je jednání pojišťoven s organizacemi zastupujícími zdravotnická zařízení ohledně úhrad hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Zvlášť jsou zubaři, praktici nebo nemocnice a celkem se jedná o 14 subjektů. Pro rok 2022 se jedná o 4procentním nárůstu, což například Kubkovi přijde směšné. „Soukromým sektorům to neumožní adekvátně zvýšit mzdy,“ dodává prezident ČLK.