Bangladéšská premiérka rezignovala
Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová rezignovala na svou funkci a opustila zemi, kterou povede prozatímní vláda. Podle agentury Reuters to oznámil šéf armády, který tak potvrdil předchozí zprávy místních médií. Občany vyzval, aby ukončili násilí a důvěřovali armádě.
Odstoupení premiérky Hasíny Vadžídové žádaly v ulicích v posledních dnech davy lidí, uvedl zpravodajský web Reuters. Po nedělních protestech, které si vyžádaly nejméně pětadevadesát obětí a stovky zraněných, úřady vyhlásily v zemi zákaz vycházení a zablokovaly přístup k internetu. Demonstranti ale navzdory tomu vyšli v pondělí do ulic metropole Dháky znovu.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinské drony decimují okupanty u Doněcku. Rusové tam páchají sebevraždu, tvrdí Kyjev
Podle bangladéšského deníku Daily Star při pondělních střetech zahynulo dalších šest lidí. Policie proti demonstrantům, kteří se začali scházet na předměstích a mířili do centra Dháky, zasahovala mimo jiné slzným plynem a ohlušujícími granáty. Demonstranti následně obklopili bezpečnostní složky střežící klíčové budovy v metropoli.
Později se objevily zprávy, že protestující vtrhli do paláce premiérky a začali ho plenit. Na televizních záběrech bylo podle médií vidět, jak lidé odnášejí stoly a židle. Premiérka a její sestra odletěly z Dháky vojenským vrtulníkem a později přistály ve městě Agartala v Indii.
Nejméně 46 lidí zahynulo při obřím požáru budovy v Dháce. Ohnivé peklo zachytily kamery
Nejméně 46 lidí zahynulo ve čtvrtek při požáru sedmipodlažní budovy s restauracemi v bangladéšské Dháce, více než 20 dalších utrpělo vážná zranění. Oheň, který se podle listu Dhaka Tribune začal šířit z jedné z restaurací v prvním patře, podle záběrů na sociálních sítích zesílil v mohutný požár. Premiérka Šajch Hasína Vadžídová podle agentury AP uvedla, že objekt neměl nouzový východ.
„Uprchla ze země,“ provolávaly davy slavící v ulicích hlavního města Bangladéše. Demonstranti v Dháce rovněž vylezli na sochu otce Vadžídové, zavražděného vůdce hnutí za nezávislost Bangladéše na Pákistánu a prvního tamního prezidenta Mudžíbura Rahmána, a začali ji ničit.
Protesty začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje třicet procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety protestujících s příslušníky bezpečnostních složek a s provládními aktivisty.
Protesty neutichly ani poté, co nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil na pět procent. Dvě procenta míst zároveň soud vyčlenil pro členy etnických menšin, transgenderové osoby a invalidy.
Od začátku demonstrací přišlo o život přes 300 lidí a nejméně 11 000 osob bylo zatčeno.
Vadžídová získala čtvrté funkční období v řadě v lednových volbách, které bojkotovala hlavní opoziční Bangladéšská nacionalistická strana. Kritici šestasedmdesátiletou Vadžídovou obviňovali z autoritářství, porušování lidských práv, potlačování svobody projevu a tažení proti disentu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Situace v Libanonu eskaluje. Hrozí „totální válka“, podle Blinkena nastane během několika hodin