Současný předseda Pirátů Ivan Bartoš se krátce před svým zvolením do čela strany v roce 2009 nechal slyšet, že by neměl problém s tím, kdyby byla Evropa muslimská a přiznal i fakt, že v roce 2003 hlasoval proti vstupu Česka do Evropské unie. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS své tehdejší postoje vysvětluje tím, že šlo o mladickou rebelii zapříčiněnou i nedostatkem informací. Dnes je za členství v EU rád a problém by měl i s muslimskou Evropou.
Pane předsedo, jsou odpovědi z roku 2009 na dotazy na stranickém fóru o migraci a Evropské unii skutečně vaše?
Ano. Je to docela konfrontační diskuse z pirátského fóra.
Pojďme k tomu, co píšete. Z toho, jak se vyjadřujete dnes, se mohou vaše názory zdát překvapivé. Kde přišla ta změna?
Je to dvanáct let. Člověk prochází nějakým vývojem a většinu věcí si dnes nemyslím. Zejména ty, které se týkají globálních záležitostí, bych ani neřekl.
A kde tedy nastala ta změna? Píšete například i o tom, že jste v referendu roku 2003 hlasoval proti vstupu do EU.
Dnes jsem rád, že většina lidí hlasovala pro vstup. Nicméně v roce 2003 v době, kdy mi bylo23, jsem hlasoval proti. Tento postoj jsem změnil, protože pozdější vývoj ukázal, že členství v EU přináší mnoho výhod, ať už v oblasti financí a výrazného zvýšení životní úrovně, tak i v silnějším diplomatickém zastoupení. Nezastupitelnou roli hraje unie i v ochraně spotřebitele či v oblasti digitálního světa zejména u nakládání s daty či v koordinaci řady společných aktivit v covid krizi v posledním roce.
Bylo to krátce před zvolením předsedou strany.
Ano. To jsme ještě nestavěli ani program a vznikala Pirátská strana.
Hlasoval byste z dnešního pohledu znovu pro to, aby Česká republika nevstupovala do Evropské unie?
Ne. Hlasoval bych pro. Tehdy mě negativně ovlivnila i nevyvážená informační kampaň předkládaná občanům. Je to opravdu dávná historie.
Takže jste měl třeba málo informací a nechal se odradit kampaní?
Bylo mi 29 let a měl jsem málo informací. A jsou to i věci, které člověk chápe až tehdy, když se dostává do kontextu fungování světa. I s ohledem na politiku, jakou děláme, je patrné, že co zaznělo, už dávno neplatí. Už si to dávno nemyslím a xkrát jsem ukázal, že je to jinak. Pirátské fórum vytváří obraz i o myšlení lidí v čase, za což jsem rád.
Tehdy jste také napsal, že migrace je přirozená věc a že s muslimskou Evropou nemáte problém.
Šlo o reakci na poměrně rasistický útok, ale bylo to v té době.
Proč jste tedy například na migraci změnil názor?
Stejně jako u každého, tak i u mě se názory výrazně posunuly a vyvinuly. A to i v kontextu pozdějších teroristických útoků radikálů, které zcela odsuzuji, či migrační krize. Piráti dlouhodobě drží jasné migrační stanovisko, se kterým plně souzním a v souladu s ním i jednáme. Chceme v této oblasti férové a hlavně efektivní opatření na celoevropské úrovni, které zajistí bezpečnost našich obyvatel a maximálně omezí nelegální migraci. Zároveň Piráti odmítají povinné přerozdělovací kvóty jako nefunkční mechanismus.
Za zásadní považujeme předcházet důvodům, které k migraci vedou. Je třeba více přispívat na boj proti suchu, boj s chudobou, zakázat nezodpovědné vyvážení zbraní do nestabilních regionů a bojovat za zvyšování vzdělání lidí žijících v postižených regionech. Musíme i posílit ochranu evropských hranic a zefektivnit společnou návratovou politiku. Pomoci mohou také speciální programy pro lidi v ohrožení nebo zájemce o práci, díky kterým se utne převaděčský byznys.
Mluvíte o změně postoje k migraci a že to bylo před útoky muslimů v Evropě, ale již předtím přeci proběhly útoky v Londýně a v Madridu?
Byla to podrážděná reakce na fóru v nějakém dobovém kontextu. Teroristické útoky jednoznačně odsuzuji, po muslimské Evropě jsem skutečně nikdy netoužil. Dlouhodobě držíme jasné migrační stanovisko, s kterým plně souzním a v souladu s ním i jednáme.
Z dnešního pohledu by tedy podle vás nebylo v pořádku, aby byla Evropa muslimská? Neplatí tedy, že byste s tím neměl problém?
Dneska bych s tím problém měl. Jak říkám, za uplynulou dekádu se mé názory logicky posunuly, stejně jako u každého jiného člověka.
Na základě čeho jste se tehdy takto rozhodoval? Proč jste si například řekl, že do EU ne?
Svět ještě nebyl takovýmto způsobem rozdělený a nebyla jasná dominance. Ani fakt, že Česká republika nebo stát v centru Evropy to nemůže v globálním světě velmocí ustát. To ve 29 letech nebo i mladším věku, kdy jsem hlasoval v referendu, nemůžete vnímat v kontextu, pokud se tím nezabýváte od dětství. Ale nevidíte ani do budoucnosti.
Ale o polarizaci Evropy a historické zkušenosti z doby železné opony nebo okolnostech vzniku Evropského společenství v 50. letech atd. jste přeci věděl a kontext druhé poloviny dvacátého století znal, ne?
Ale otázka nebyla, že nevstoupí-li Česko do Evropské unie, stává se nedílnou součástí nového Ruska. Co já vím, vedla se velmi divoká debata a spíše jsem cítil mainstreamový nátlak k rozhodnutí. Jsem opravdu rád, že to nakonec spousta lidí vnímala správně.
Napsal jste také, že Kosovo je Srbsko.
V té době jsem to tak vnímal. Chodil jsem do školy i na gymnázium s lidmi, kteří z té oblasti utíkali a pociťovali na obou stranách křivdy a připomínali vraždy. Tehdy jsem to hodnotil tímto způsobem.
Je to zajímavé i v souvislosti s tím, že Česko sice po chvíli váhání ale nakonec nezávislost Kosova v roce 2008 uznalo.
Zatímco první dvě témata jsou jasná a šlo spíše o mladický rebelský pohled na nějakou věc, tak vyhodnocovat kontext, ve kterém zazněla slova o Kosovu, je složité. Ostatně v té době jsem se zabýval politikou na domácí úrovni, zakládali jsme Pirátskou stranu, než že bych se věnoval mezinárodnímu kontextu všech událostí.
Opravdu šlo o rebelskou mladickou nerozvážnost? Bylo vám 29, to není 18.
Možná bych neřekl úplně mladická, ale nerozvážnost zůstává. Byla to podrážděná reakce na příspěvek na fóru. Dnes bych takto nereagoval. Věřím, že jsem za uplynulou dekádu prošel také nějakým vývojem.
Je tedy nyní podle vás stále Srbsko Kosovo nebo má být nezávislé?
Jak jsem již říkal. Pod většinu svého příspěvku z roku 2009 bych se dnes opravdu nepodepsal. Česká republika uznala nezávislost Kosova v roce 2008 a já respektuji toto rozhodnutí.
