Bývalý předseda KDU-ČSL a současný poslanec Pavel Bělobrádek Zdroj: CNN Prima NEWS
Lidovci ze svého nápadu na vyšší zdanění bezdětných ani po kritice neustupují. Bývalý předseda strany a dnes poslanec Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že by podpořil řešení zvýšit sociální odvody všem bez rozdílu a následně dát některým rodinám slevu. Jde podle něj o zachování solidárního systému. Navíc dodává, že bezdětní lidé mohou děti adoptovat. Také navrhuje zavést pro nízkopříjmové rodiny příspěvek na kroužky.
Jaká by měla být autentická lidovecká politika? Ptám se s ohledem na vaše stabilně nízké preference, i na říjnový sjezd, kde si budete volit nové vedení. Byl jste předsedou, víte, jak ta strana funguje, tak mě zajímá, kudy by měla podle vás směřovat, aby byla tím tolik zmiňovaným svědomím vlády a vůbec překročila oněch potřebných pět procent ve volbách do Sněmovny.
Myslím, že máme dokumenty a to, co a jak máme dělat, hotové. Jen se to aktualizuje tím, jak se mění společnost. Musíme to hlavně umět vysvětlit lidem, protože ti se často rozhodují podle emocí.
Pod kým by to mělo být? Pod Marianem Jurečkou?
Předseda je ten hlavní, kdo tvoří obraz strany. O tom, kdo by měl stranu vést, ale nebudu teď spekulovat, zatím nikdo kandidaturu oficiálně neohlásil.
Jestli je možné, že se zvýší odvody všem a potom budou slevy pro ty s více dětmi, tak to mi smysl dává.
Dá se nějak definovat, jaký by měl být správný lidovec? Vaše kolegyně Marie Jílková mi v rozhovoru správného lidovce popsala jako skauta, který je věrný, nekrade a má rád přírodu.
Měl by reprezentovat křesťansko-demokratické hodnoty. To je svoboda, spravedlnost a solidarita. Moderní křesťanská demokracie musí být podle mě definovaná jako politika, která vychází ze zodpovědné solidarity a neodděluje stránku ekonomickou od hodnotové.
Musí být člověk věřící?
Ne. Není to vůbec otázka náboženská, ale kulturní. I do kostela chodí lidé, kteří jsou zlí, závistiví a kradou. Kdo viděl Kmotra, tak viděl, že mafiáni chodí do kostela. Navíc víra není totéž co náboženství. Konečně za nás nedávno kandidoval i buddhista.
Pane poslanče, jak u lidovců pokračuje debata o zvýšení sociálních odvodů pro bezdětné? Podle posledních informací v tom ve straně nejste zcela jednotní?
Na posledním jednání s ministrem práce a sociálních věcí a předsedou Marianem Jurečkou jsme řekli, že máme určité výhrady. On řekl, že tomu rozumí a že se pokouší jednat i s opozicí. Samozřejmě to, že by měly v důchodové reformě být určitě prvky, které zohlední, že lidé přinášejí i lidský nebo sociální kapitál, to si myslím, že je zcela spravedlivé a je otázkou, jakou najít formu. Jestli je možné, že se zvýší odvody všem a potom budou slevy pro ty s více dětmi, tak to mi smysl dává.
Že by to šlo tedy řekněme obráceně? Rodiny se dvěma a více dětmi by neplatily méně, ale všichni by platili více a rodiny by měly slevu?
Za mě je nešťastně zformulováno to, že by se měly daně zvýšit jen někomu. Je to trochu hraní se slovíčky. Prostě jsou dvě zásluhové části důchodů – jedna jsou odvody a ta druhá je výchova nových plátců v systému. Finální znění ale ještě není rozhodnuté.
Za mě je důležité, aby nebyli trestáni ti, kteří děti mají za to, že je mají. Doteď to tak bylo.
Výhoda pro rodiny v tom, že si uplatní slevu na dítě, kterou zároveň také navrhujete zvyšovat, nestačí?
Sleva vám nikdy ani z větší části nenahradí to, co máte za náklady. Navíc část rodin s menšími příjmy na ni nedosáhne.
Takže za vás je konkrétně cesta jaká?
Za mě je důležité, aby nebyli trestáni ti, kteří děti mají za to, že je mají. Doteď to tak bylo. Matka, která má děti, dříve chodila dřív do důchodu, ale jinak se jí vypočetl nižší důchod, protože byla s dětmi doma. Nejen, že si nemohla vydělat vyšší peníze, ale měla i mnohem těžší postavení na trhu práce. Žena s dětmi je u zaměstnavatele vlastně handicapovaná. Důchodová reforma by měla zhodnotit i toto.
Opravdu věříte, že takové změny budou lidi motivovat k tomu, aby měli víc dětí?
Nemůžete očekávat to, že jakákoliv prorodinná opatření přinesou to, že ti, kdo mají jedno nebo dvě děti, budou mít najednou tři nebo pět. V tomto ohledu je to naivní, ale potřebujeme, aby ti, co mají jedno, měli dvě a ti, co mají dvě, měli tři a okamžitě se dostáváme do jiných počtů. Jde o to, aby tady nebyla bariéra, která začíná bydlením a pokračuje překážkami v práci.
Takže by se zvýšilo sociální pojištění pro všechny a sleva byla pro ty s dětmi?
Je to otázka slevy, bonusu nebo zdanění obecně. V současné době jsou rodiny s dětmi zdaněny i za spotřebu. To, že děti nosí plenky, kupují si sešity, tužky, to vše jsou další náklady a to vám ani ty slevy nedokáží nahradit. Myslím, že není úplně žádoucí dát nějaký bonus pro rodiny s dětmi bez rozdílu. Aby se někteří lidé dostali k penězům na slevách na dani, tak buď musí dostat bonus, nebo se musí najít jiná cesta. Důležité je, aby byly zohledněny oba zásluhové pilíře – jak výchova dětí, tak odvody.
Návrhy lidovců na podporu rodin
KDU-ČSL své návrhy představila v dubnu na konferenci o rodinné politice. Lidé se dvěma a více dětmi by měli platit o jeden až dva procentní body nižší odvody na důchody. Naopak u bezdětných ve středním a vyšším věku by se odvody na penzi zvýšily ze současných 7,1 na 9,1 procenta z hrubé mzdy.
Kvůli vysokým výdajům na výchovu potomků lidovci navrhují zvýšit i dnes existující slevu na dítě. U prvního o 1200 až 2400 korun ročně. Cílem obou navrhovaných změn je zvrátit trend klesající porodnosti a pomoc rodinám se zvládáním vysokých nákladů na výchovu dětí. To je ale podle sociologů i ekonomů mylný předpoklad.
Není to diskriminace těch, kteří děti nemají a třeba ani mít nemohou?
Samozřejmě, kdo nemůže mít děti, tak může adoptovat, takových párů ze svého okolí znám stovky. Ti, kteří děti nechtějí, tak to je jejich rozhodnutí. Na druhou stranu je neoddiskutovatelné, že bezdětní, a je jedno, jestli je to kněz nebo někdo, kdo se dobrovolně rozhodl děti nemít, tak jeho penze budou platit děti ostatních. Ten, kdo děti má, tak jeho děti budou platit penze nejen svým rodičům a prarodičům, ale i těm bezdětným, a to je neoddiskutovatelné. To není žádná diskriminace. To je fakt.
I ten bezdětný by se tedy měl nějak podělit?
Přeci přispívá na výchovu těch, kteří mu jednou budou platit penze. Princip je jednoduchý, není to přeci tak, že si platíme vlastní penze, ale že přispíváme na penze našim rodičům, prarodičům a bezdětným. A to je v pořádku. Důchodový systém zavedený ještě za Bismarcka nepředpokládal, že se budou lidé dožívat tak vysokého věku, a také nikdo nepředpokládal, že lidé nebudou chtít mít děti. Je prostě neoddiskutovatelný fakt, že těch, kteří budou platit penze dalším generacím, ubývá.
Chtějí lidovci stejný systém, jako byl za socialismu? Kdy byli ti s dětmi zvýhodněni a platili nižší daně podle počtu dětí.
To už bylo v Římě, když se snažili podpořit porodnost. A ano, bylo to i za komunistů. Tenkrát měli lidé vyšší daně od 25 let, dnes se zakládají rodiny později, tak je návrh posunout to nad 35 let. Je to jeden z návrhů, a myslím, že na výborech se na tom musíme bavit. Není to nic nového. Bezdětní si musí uvědomit, že jejich penze budou platit současné děti. Je to vzájemná mezigenerační solidarita. Je to stejné, jako když přispíváte na studium nejen vašich dětí, ze kterých pak vyrostou lékaři nebo řemeslníci, kteří budou vytvářet národní produkt a platit daně.
Je to návrh, který lidovcům pomůže prezentovat solidaritu?
Myslím, že to lidé chápou, a že je to spíš o emocích a pocitu, že je někdo trestá. Je to špatně vykládáno stejně jako to, když se bavíme, že mají bohatí platit vyšší daně a že je to jejich trestání. Ti, kteří nekoukají na televizi, tak za ni platí. Ti, kteří nemají auto, tak platí za stavbu dálnic atd.
Ti, kteří by to potřebovali, by měli mít možnost zohlednit si náklady na kroužky v daních. V některých zemích si lidé mohou z daní odečíst i chůvu.
Co by mělo být pilířem lidovců?
Když vidím výsledky ministerstva pro místní rozvoj pod Piráty, tak je za mě nutné výrazně zvednout téma bydlení, protože i bydlení je záležitost zásadního zlomu, kdy se lidé rozhodují o tom, zda založit rodinu.
Nedaří se podle vás ministru Ivanu Bartošovi zlepšit situaci s bydlením, byť přišel například se zákonem o podpoře v bydlení?
Když vidím výsledky, tak ne. Debatuje se to stále dokola už desítky let a se situací a postavením rodin je toto téma úzce provázané. Pokud mají pracující rodiče náklady na své děti, tak logicky i oni chtějí svým dětem s bydlením pomoct a my jim k tomu musíme vytvořit podmínky. To je jeden z pilířů, a druhý je ocenění role rodičů. Rodinám je třeba pomoci i v dalších oblastech. Všichni rodiče chtějí, aby děti chodily na kroužky, na jazyky, do ZUŠky. To není jen o placení školného, ale musíte tam ty děti dovézt atd.
A jak to může vláda řešit?
Není to problém pro všechny, ale jen pro část rodin, které na to prostě nemají. Potřebujeme, aby bariér pro ty, kteří děti chtějí a kteří jim chtějí dát kvalitní vzdělání a dostatek aktivit, bylo co nejméně.
Jak konkrétně by to měl stát řešit?
Ti, kteří by to potřebovali, by za mě měli mít možnost zohlednit náklady v daních. V některých zemích si lidé mohou z daní odečíst i chůvu. Obecně bychom se měli snažit o to, aby šlo maximálně skloubit mateřství a práci. Je to dlouhodobý problém společnosti, ze své zkušenosti řeknu, že je to třeba vidět na počtu vědkyň, protože bariéra mezi mateřstvím a kariérou je značná. Proto podporujeme třeba sousedské hlídání.
Měl by tedy být zaveden nějaký příspěvek na kroužky?
Ano, něco takového. Jak jsem řekl, zohlednění v daních. Obecně by na to měli dosáhnout ti, kteří opravdu přemýšlí, jestli budou mít další dítě právě kvůli dalším výdajům s tím spojeným.
Pak je tady argument lidí, kteří ale říkají: Udělali jste si děti, tak se o ně musíte postarat a nemůžete čekat, že se vám o ně bude starat stát.
Přesně tak. Ale tímhle prizmatem bychom taky mohli říct, že když děti nemáte, tak proč byste měli mít nárok na penze. Je to o vzájemné solidaritě. To je to, co bych rád, aby z toho lidé pochopili.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Síkela není oblíbený, do Bruselu ho pošlou rádi, řekl Jelínek. Je kvalifikovaný, míní Kubičko
