Úmrtí po očkování v Norsku. Čeští odborníci upozorňují na rizika i výhody vakcíny
Mají čeští senioři důvod k obavám z vakcíny poté, co z Norska přišly zprávy o úmrtí lidí nad 80 let v souvislosti s očkováním? (Ilustrační foto) Zdroj: ČTK
Z Norska přišly znepokojivé zprávy o úmrtí jednotlivců ve věku nad 80 let v souvislosti s očkováním proti covidu. Mají čeští senioři důvod k obavám z očkování? Nebo se jedná o výjimky a je třeba počítat s tím, že někteří lidé snáší očkování hůř než ostatní? Odpovědi jsme hledali u odborníků.
Norské úřady v polovině ledna letošního roku oznámily, že krátce po očkování vakcínou proti covidu zemřelo 23 osob. Podle nejnovějších informací už úřady vyšetřují 33 podezřelých případů. Jednalo se o seniory nad 80 let. Ačkoliv lékaři upozorňují, že neexistuje důkaz pro přímé spojení mezi úmrtími a podáním vakcíny, nevylučují, že ke smrti seniorů mohly určitou formou přispět vedlejší účinky. Mezi běžné nežádoucí reakce vakcín mRNA (genový typ vakcíny, která obsahuje člověkem zkopírovanou přírodní chemikálii nazývanou mRNA, ta má způsobit odpověď imunitního systému, pozn. red.) patří horečka, zimnice a nevolnost.
Čtěte také
Tyto informace způsobily obavy zejména mezi staršími občany, kterých se očkování v současné době týká nejvíce. Podle ředitelky gerontologického centra doc. Ivy Holmerové je třeba počítat s tím, že každý lékařský zákrok, stejně jako lék či vakcinace, mohou mít své vedlejší účinky. „Vakcinace představuje vyvolání určité imunitní reakce v organismu, která napříště chrání před určitým infekčním agens, v tomto případě koronavirem SARS-CoV-2 a onemocněním COVID-19,“ vysvětluje lékařka. Dodává, že i tato ve srovnání s onemocněním velmi mírná reakce však samozřejmě může představovat určitou zátěž a může se projevit některými vedlejšími účinky, které jsou zpravidla mírné.
Ne vždy je vhodné očkovat ty nejstarší občany.
Podobný názor má také vakcinolog Marek Petráš. Ten doplňuje, že se jedná o přirozený proces, který u běžného očkování neuvidíme. „Stávající překotné a masivní očkování představuje souboj s časem. Upřímně, jde o očekávatelnou situaci. Imunitní systém je díky očkování přetížen, ostatně pro starší lidi může být i teplota vyšší než 38 stupňů riziková. Je ale potřeba udržet si zdravý rozum a očkovat nikoliv překotně, ale uvážlivě, i když rychle. Z tohoto vyplývá, že ne vždy je vhodné očkovat ty nejstarší občany,“ dodává Marek Petráš.
Čtěte také
Gerontoložka Iva Holmerová však upozorňuje na to, že rizika spojená s onemocněním COVID-19 jsou pro skupinu lidí nad 80 let daleko vyšší. „U starších seniorů máme tendenci hovořit o úmrtí s covidem, nikoliv o úmrtí na covid. A to přesto, že celková úmrtnost v populaci se již výrazně zvýšila, a to právě v důsledku smrtnosti na covid,“ říká Iva Holmerová.
Podle ní je také třeba vzít v úvahu skutečnost, že u onemocnění COVID-19 není přesně známo, kolik lidí jím skutečně onemocnělo, protože mezi diagnostikovanými jsou hlavně ti, u kterých se projevily příznaky. „U očkování je tomu naopak. A pak je samozřejmě snazší monitorovat počet lidí, kteří měli vedlejší účinky. V každém případě ale platí, že výhody očkování výrazně převažují nad riziky,“ vysvětluje gerontoložka. Poukazuje nicméně i na to, že je nutné se touto problematikou nadále zabývat a významné nežádoucí účinky pečlivě sledovat.
Úmrtí po očkování se prokázala i v Německu a ve Francii. Zatím je to ale spíše ojedinělé. Je třeba tento trend dále sledovat.
Imunoložka prof. Helena Tlaskalová-Hogenová říká, že také v Německu a ve Francii bylo potvrzeno několik úmrtí krátce po očkování. Dodává, že lékaři v Norsku zdůrazňují, že dosud nevědí, jestli existuje u těchto fatálních případů příčinná souvislost s očkováním. „Stejně jako v ostatních zemích je třeba důsledně zvážit, zda u těžce nemocných starších občanů má smysl vakcínu aplikovat. Určitě se bude intenzivně studovat vnímavost pacientů k nežádoucím účinkům vakcíny ve vztahu k typu a tíži onemocnění, kterými trpí. Jsem však stále přesvědčená, že benefity očkování převáží nad rizikem závažnějších nežádoucích účinků,“ dodává imunoložka.
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
