Petr Hladík na tiskové konferenci
Vládní kabinet bude ve středu jednat o trojici důležitých dokumentů, které v Česku zrealizují první závazky Zelené dohody pro Evropu. Ty počítají s rozšířením emisních povolenek na benzín nebo zvýšením podílu obnovitelných zdrojů. Zatímco ministerstvo průmyslu hovoří o dekarbonizaci tuzemské ekonomiky, experti nastínili, co by chystané plány přinesly nejen řidičům, ale i domácnostem s topením na fosilní paliva. Ministr Jozef Síkela (STAN) se však proti slovům o zdražování vymezil.
Trojici důležitých dokumentů tvoří Státní energetická koncepce, Politika ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán. Souhrnně má jít o první sadu konkrétních realizací v Česku v rámci evropské Zelené dohody pro Evropu.
K TÉMATU: Problém pro Babiše? Vláda chce zpřísnit lustrační zákon, ANO ho plánuje zrušit
„Je to konkrétní roadmapa, jak snížit nejen emise, ale dekarbonizovat 50 největších firem do roku 2030,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) během květnové konference Zelená modernizace. Dodal, že transformace směrem k lepší udržitelnosti v Česku již probíhá.
V případě rozšíření systému emisních povolenek, které by se kromě benzínu mělo týkat i nafty, plynu a uhlí, se jedná o mezník roku 2027. Mnozí ekonomové očekávají od začátku tohoto roku výrazné zdražení cen pohonných hmot. Existuje několik scénářů – optimistické hovoří o dvou a půl korunách navíc. Další odhady však zmiňují zdražení až o čtyři koruny za litr.
Senát schválil zkrácení doby oddlužení. Zavedení minimální srážky ze mzdy nepodpořil
Doba oddlužení se pravděpodobně zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změnu přinese vládní novelu insolvenčního zákona, kterou ve středu Senát schválil beze změn. Nevyhověl doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. Proti srážce ze mzdy se postavily také organizace na pomoc potřebným. Novelu ještě posoudí prezident.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda pro CNN Prima NEWS uvedl, že pohonné hmoty v Česku „musí kvůli plnění závazků vůči politice EU zdražit v rozmezí 12 až 13,5 koruny za litr“. „Tým výzkumníků z Potsdamského institutu pro výzkum otázek klimatu uvedl, že povolenka musí stát od 175 do 300 eur za vypuštěnou tunu CO2. Pokud bychom mluvili o nižší části rozmezí, například o 200 eurech, znamenalo by to oněch 13,5 koruny v případě benzínu a 12 korun v případě nafty,“ objasnil odborník.
Rozšíření na pohonné hmoty bude podle ekonoma Pavla Peterky zákonitě tlačit na růst jejich cen. „V hrubém průměru lze říci, že jedna tuna emisních povolenek stačí zhruba na 435 litrů paliva. Pokud by cena emisní povolenky zůstala na nynějších 67,46 eura, pak na každý litr paliva připadá zhruba 15,5 eurocentu, tedy čtyři koruny,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Evropské úřady podle experta hovoří i o možnosti intervencí do cen emisních povolenek, jestliže přesáhnou stanovenou hodnotu. Vydání nových povolenek by pak vedlo k poklesu jejich ceny na trhu. „Za předpokladu ceny povolenky na úrovni 45 eur by dopad činil zhruba 10,34 eurocentu, tedy zhruba 2,6 koruny na litr,“ nastínil Peterka s tím, že ve hře je ale řada faktorů.
Zdražení přes deset korun, které popsal Kovanda, ale Peterka vnímá jako krajní případ. „Dosud nejvyšší cena povolenky mírně přesáhla 105 eur. Je však složité předpovídat další vývoj, jelikož záleží nejen na dění na trzích, ale i na politických rozhodnutích,“ dodal.
Kotle na uhlí? Vytápění zdraží o 30 procent, uvedl ekonom
Změny související s klimatickou politikou přinesou i výrazný odklon od uhlí, který navíc umocní i rozšíření systému povolenek od roku 2027. Peterka připomněl, že se to bude týkat i domácích kotlů na fosilní paliva, kam vedle uhlí patří například i plyn.
„Zdražení u kotlů na uhlí bude znatelnější, když nárůst ceny vytápění dle současných expertních odhadů bude činit zhruba 30 procent. U plynu pak necelých 10 procent,“ uvedl ekonom s tím, že „koncová cena za vytápění se bude také odvíjet od cen energetických komodit“. Stejně jako pro emisní povolenky bude pro vytápění klíčový vývoj na trzích.
Klimaticko-energetický plán, který vláda přijala v polovině loňského října, představuje podle vyjádření ministerstva průmyslu „dekarbonizaci české ekonomiky“. Tento proces povede „v příštích letech k růstu spotřeby elektřiny, která nahradí jiná paliva“. „S tímto nárůstem dojde k výrazně větší výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a také z jádra,“ stojí ve vyjádření resortu.
VIDEO: Bartoš hází zvýšení poplatku za stavbu studny na hnutí ANO
Podle znění dokumentu Politika ochrany klimatu má jít v případě obnovitelných zdrojů až o třetinu celkové produkce. „Rozvoj výstavby solárních a větrných elektráren potřebujeme ale značně urychlit. Proto jsem rád, že klimaticko-energetický plán v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě dosáhne 30 procent,“ představil cíle ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Potvrdil také, že cílem ČR je směřovat k evropskému konceptu klimatické neutrality v roce 2050. Právě od tohoto roku by měly být všechny budovy klimaticky neutrální, ovšem s výjimkou historických objektů. Navíc do roku 2028 budou muset být novostavby bezemisní, připomíná web Seznam Zprávy.
„Český Green Deal“? Hloupost, namítl Síkela
Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) však verzi o „českém Green Dealu“ odmítá. Postavil se také proti slovům o zdražování. „Je to hloupost. Kdo něco takového tvrdí, neví, co je Green Deal, ani k čemu podobné strategické dokumenty jsou,“ uvedl na síti X.
„Vnitrostátní klimaticko-energetický plán a Státní energetická koncepce jsou strategické dokumenty, které analyzují další rozvoj energetiky, nikomu ale nic nezakazují ani nepřikazují,“ pokračuje.
Tento týden budu vládě předkládat strategické dokumenty, které mapují další rozvoj 🇨🇿 energetiky, a myslím, že v souvislosti s nimi nadešel čas na vysvětlení další plesnivé koblihy, kterou nám servírují různí „analytici“.
— Jozef Síkela (@JozefSikela) July 15, 2024
Cílem těchto dokumentů je stanovit budoucí priority státu… pic.twitter.com/SJl778yeLD
Šéf resortu průmyslu a obchodu také připomněl, že povinnost vykazovat Vnitrostátní energeticko-klimatický plán „schválila Rada EU v roce 2018 se souhlasem vlády Andreje Babiše (ANO)“. Zdůraznil, že dokumenty žádnou vlnu zdražování nepřinesou. Ohradil se rovněž proti tomu, že by je vláda projednávala „v tichosti“, jak v posledních dnech zaznívá nejen z úst opozice.
„Jejich příprava probíhala více než rok, konzultovali jsme je se širokou odbornou veřejností, akademickým sektorem i se zástupci průmyslu a proběhly i dvě veřejné konzultace,“ dodal Síkela v příspěvku na sociální síti X.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Green Deal se moc nezmění, je to bitva ideologií, uvedla Švihlíková. Komise se odstřihla od reality
