Češi šetří, zdražování je ale nekompromisní. S ním se zvýší kriminalita, míní ekonom
Výběr redakce
V případě ztráty hlavního zdroje příjmu by téměř polovině Čechů vystačily osobní úspory maximálně na tři měsíce. Zároveň přibližně polovina respondentů uvedla, že jim po zaplacení nezbytných výdajů každý měsíc zbývá dostatečné množství peněz. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos Mori, který si nechala zpracovat společnost Provident Financial. Průzkum se konal v září mezi 510 respondenty.
Každý druhý Čech uvedl, že mu po zaplacení nezbytných nákladů a výdajů každý měsíc zbývá dostatečné množství peněz. Sedm procent uvedlo, že má velký přebytek. Toto procento zvyšují muži v poměru 6:1.
Čtěte také
„Tyto výsledky nejsou, vzhledem k nerovnému odměňování mužů a žen na pracovním trhu, příliš překvapivé. Nerovnováha v platech se zákonitě musí projevit i v konečném součtu dostupných financí. Výsledky mohou být ovlivněny i poměrem čerpání rodičovské dovolené, kterou častěji volí ženy,“ uvedla mluvčí Providentu Kateřina Jarošová.
Roli hraje vzdělání
Úroveň vzdělání má podle výsledků průzkumu na finanční zabezpečení značný vliv, protože osoby s vysokoškolským vzděláním častěji uvádějí, že jim na konci měsíce zbývá přiměřená nebo vysoká částka (63 %, resp. 14 %). Lidé s nižším dosaženým vzděláním častěji uvádějí, že jim zbývá málo peněz. Uvedlo to 44 % z nich. Proti tomu vysokoškoláků s tímto problémem je 21 procent. Sedmi procentům obyvatel nezbývají po zaplacení všech výdajů žádné peníze.
V případě ztráty hlavního zdroje příjmu by 26 % lidí očekávalo, že jejich osobní úspory vydrží minimálně rok. Že by jim finanční rezervy vydržely déle než jeden rok, uvedlo přibližně 32 % dotázaných mužů, zatímco totéž uvedlo 19 % žen. Téměř polovině dotázaných by úspory vydržely tři měsíce nebo méně. Na 14 % dotázaných uvedlo, že nemá žádné úspory. Šlo o 19 % žen a 9 % mužů.
Tři měsíce jsou ale podle odborníků nedostačující. „Například hledání nového zaměstnání může zabrat i tři čtvrtě roku, a to i v současných podmínkách poměrně nízké míry nezaměstnanosti. Volná místa v nabídce jsou totiž často relativně neatraktivní, navíc se nehodí pro každého. Koho propustí v 50 letech z kancelářské práce, těžko půjde na stavbu přidávat cihly,“ poukázal ekonom Lukáš Kovanda.
Ještě dražší bydlení
Lidé by podle něj měli mít úspory, jež jim po přičtení podpory v nezaměstnanosti pokryjí výdaje na 12 měsíců, aniž by se výrazněji zhoršila jejich životní úroveň. „Nedostatečné úspory milionů lidí v tuzemsku tak mohou statisícům z nich přivodit vážnou finanční tíseň, jež se promítá do zhoršení zdraví, psychických problémů, alkoholismu, ba i vzestupu kriminality a dalších sociálně krajně nežádoucích jevů,“ dodal Kovanda.
Jenže se zvyšujíc se í inflací je situace obtížnější. „Absence úspor je v dnešní době pochopitelná, spolu s inflací a stoupajícími cenami za energie a základní potraviny může být pro část Čechů těžké ušetřit. Přesto je potřeba dobře propočítat všechny výdaje, zbavit se těch nadbytečných a odkládat alespoň malou částku pravidelně každý měsíc,“ upozornila Jarošová.
Navíc letos budou podle ekonoma Kovandy daleko výrazněji zdražovat nezbytnosti typu základních potravin nebo bydlení. Podle pátečních zveřejněných údajů Eurostatu nemovitosti v Česku zdražují nejrychleji v celé Evropské unii, což se promítne do znatelného zdražení právě bydlení, i nájmů.
Čtěte také
