Česko má necelých 80 tisíc úředníků. Jejich platy vůči mzdám klesají, uvádí nová studie

Vláda Petra Fialy (ODS) chce šetřit na provozu státu. Ve svém programu hovoří o snížení počtu státních zaměstnanců s důrazem na redukci úřednických míst. Jenže takové šetření bude velmi obtížné, jelikož úředníků pro stát pracuje jen necelých 80 tisíc, což představuje asi osm procent zaměstnanců veřejného sektoru. Vyplývá to z aktuální studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR.

Český veřejný sektor zaměstnává asi pětinu pracovních sil země, což odpovídá přibližně milionu osob. Za státní zaměstnance lze ale považovat necelou polovinu z nich, konkrétně 464 tisíc lidí. Nadpoloviční část z nich ale připadá na zaměstnance příspěvkových organizací (256 tisíc), a to zejména v regionálním školství. Menší část (198 tisíc) spadá pod řadu různorodých organizací, od armády, policii, přes ministerstva až po úřady práce.

Jen malou část z nich však lze označit za státní úředníky. V roce 2020 jich bylo zhruba 78 tisíc, což představuje osm procent zaměstnanců veřejného sektoru a 17 procent státních zaměstnanců.

„S ohledem na to, jak velká je často věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty i podíly poměrně nízké,“ píší Daniel Bartušek, Petr Bouchal a Petr Janský ve své studii Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?, kterou publikovali pod hlavičkou think-tanku IDEA. Ten spadá pod Národohospodářský ústav Akademie věd České republiky.

Platy ve vztahu ke mzdám klesají

Rovněž není úplně jednoznačné, že by jejich počet soustavně rostl. Naopak, za poslední dvě dekády spíše kolísal. Mezi roky 2003 a 2010 jich mírně přibylo (asi dva tisíce), v letech 2010 a 2011 během ekonomické krize v době Fischerovy a Nečasovy vlády došlo k jejich poklesu o tři tisíce. Dále pak mezi lety 2011 a 2015 došlo za vlády Nečasovy, Rusnokovy a Sobotkovy k nárůstu o pět tisíc a poté za Sobotkovy a Babišovy vlády do roku 2020 jejich počet již významnějších změn nedoznal.

Předmětem mnoha politických, odborných i laických debat je také otázka výše jejich platového ohodnocení. Nominální i reálné průměrné platy státních úředníků od roku 2013 soustavně rostly. Až do roku 2018 ale jejich růst zaostával za růstem mezd v celé české ekonomice. „Jejich relativní úroveň tak byla v roce 2020 výrazně nižší než v roce 2018. A to o 3 až 6 procentních bodů podle typu organizace,“ upozorňují autoři studie.

Velké platové rozdíly

Ještě v roce 2004 se rozdíl mezi průměrnou mzdou v národním hospodářství a průměrným platem státních úředníků pohyboval v rozmezí 0 až 26 procent ve prospěch úředníků, během následujících 16 let se ale tyto nůžky postupně přivíraly. Dnes si státní úředník vydělá v průměru od 97 do 114 procent průměrné mzdy České republiky.

Z toho také vyplývá poměrně značná platová diferenciace mezi jednotlivými státními úředníky. Vůbec nejhůře na tom jsou zaměstnanci neústřední státní správy, kteří loni brali v průměru něco přes 38 tisíc korun hrubého měsíčně.

Nejlépe placení jsou úředníci ministerstev, jejichž výdělky se pohybovaly nad 52 tisíci. Ministerští úředníci jsou také nejlépe placeni v rámci státních zaměstnanců. Nejhůře naopak lidé pracující v příspěvkových organizacích, tedy zejména ve školství (jejich průměr se pohyboval mírně pod 36 tisíci korunami).

Analýzy v Česku neexistují

Autoři zmíněné studie rovněž předkládají několik doporučení. To zřejmě nejdůležitější se týká samotného sledování trendu počtu a platů státních zaměstnanců a úředníků. „Pokud je nám známo, tak v ČR se pravidelná a veřejně dostupná analýza, která by podobný přehled poskytovala, dosud nedělá. Přitom jde o informace důležité pro efektivní řízení veřejného sektoru a veřejnou informovanost daňových poplatníků,“ upozorňují. A jako příklad udávají britský úřad Office of Manpower Economics, který zmíněné statistiky nejen sleduje, ale také pravidelně publikuje.

Výzkumníci jsou rovněž přesvědčeni, že podrobné analýzy, které by mohly z vysledovaných dat vzejít, by dokázaly odpovědět na řadu otázek. „Například by bylo možné vyhodnocovat, jak velký podíl rozdílů v úrovni platů mezi jednotlivými organizacemi vysvětlují rozdíly vzdělanostní a věkové struktury zaměstnanců. Nebo sledovat diverzitu platů (odchylky od průměru) a podíly nadtarifních složek mezd,“ dodávají Bartušek, Bouchal a Janský.

Tagy:
úřad studie Andrej Babiš mzda státní rozpočet ODS mzdy platy stát IDEA státní zaměstnanci průměrná mzda vláda Česko CERGE-EI veřejný sektor úředník vláda Petra Fialy Akademie věd České republiky Úřad práce České republiky Národohospodářský ústav Akademie věd ČR