Až do Česka přijde vakcína od firmy AstraZeneca, praktičtí lékaři budou moci očkovat své pacienty bez ohledu na centrální rezervační systém. Na páteční tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Ministerstvo však zatím dosud nezodpovědělo, zda se tedy lidé mají hlásit do rezervačního systému, který je podle Blatného vyhrazen pro očkovací centra, nebo spíše čekat na svého praktického lékaře.
„Ve chvíli, kdy budou k dispozici vakcíny, které budou moci praktici přímo uskladňovat ve svých ordinacích, budou očkovat přímo v nich. To ale zatím není vakcína, kterou máme k dispozici,“ řekl Blatný na tiskové konferenci. Takovou má být vakcína od britské firmy AstraZeneca, „Čím dříve bude, tím lépe. Právě tuto vakcína může použít praktický lékař,“ vysvětlil ministr.
Praktici podle něj budou moci očkovat své pacienty bez ohledu na centrální rezervační systém „Bavíme se o tisících míst, kde se dá očkovat velice přirozeně. Potom není ani potřeba používat centrální rezervační systém, který je vyhrazen pro očkovací centra. Praktický lékař si může a bude své registrované pacienty zvát sám,“ uvedl Blatný.
Česká republika počítá s tím, že vakcína dorazí už v únoru, půjde o 200 tisíc dávek. Do července by pak do Česka měly doputovat celkem tři miliony dávek této vakcíny.
Na vakcíně pracovala britská společnost AstraZeneca s Oxfordskou univerzitou. Na rozdíl od očkovací látky od Pfizeru a BioNTechu, která musí být skladována v minus 70 stupních, stačí, když je uchovávána v lednici při teplotách dva až osm stupňů Celsia.
Vakcína AstraZeneca
Vakcína od AstraZenecy je levnější, podle agentury AFP stojí jedna dávka asi 2,70 eura (v přepočtu kolem 71 korun), zatímco jedna dávka vakcíny od firem Pfizer a BioNTech vyjde podle Reuters na 15,50 eura (zhruba 405 korun).
Vakcína zatím není v EU schválena, ale ve Velké Británii s ní už od pondělka 4. ledna očkují. Na rozdíl od předchozích vakcín ta od AstraZenecy funguje na jiné technologii.
Zjednodušeně: Virus má na svém vnějších povrchu bílkoviny, které se nazývají „spike proteiny“ a umožňují vstup viru do lidských buněk, kde následně způsobují onemocnění. Vakcína od AstraZenecy se skládá z jiného viru (tzv. adenoviru) upraveného tak, aby obsahoval gen pro produkci „spike proteinu“ SARS-CoV-2. Samotný adenovirus se nemůže množit a nezpůsobuje onemocnění. Jakmile je vakcína podána, vytvoří se díky tomu v lidském těle „spike protein“, avšak bez rozvoje COVID-19.
„Imunitní systém člověka bude proti tomuto cizorodému proteinu vytvářet přirozenou obranu – protilátky a T buňky. Pokud později očkovaná osoba přijde do styku se skutečným virem SARS-CoV-2, imunitní systém ho rozpozná právě díky „spike proteinu“ na jeho povrchu a bude připraven na něj zaútočit. Nedostane se tak do buněk v těle a nedojde k rozvoji onemocnění,“ vysvětluje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).