reklama

První peníze po snížení daní. Spočítali jsme, o kolik byste si měli v únoru polepšit

Už za pár dní se mohou čeští zaměstnanci těšit na první výplatu po zrušení superhrubé mzdy, které zákonodárci schválili těsně před koncem minulého roku. Vedle nového způsobu výpočtu čistého výdělku se do daňového balíčku dostalo také zvýšení základních slev na dani na poplatníka nebo odstranění limitu pro daňové bonusy na děti. Díky tomu ušetří všechny příjmové skupiny obyvatel.

reklama

Největší změnou od nového roku je návrat k výpočtu čistého příjmu z hrubé mzdy. Mzdoví účetní se tak vrátí k praxi, která u nás platila od roku 2008. Tehdy došlo ke sjednocení sazeb pro daně z příjmů z fyzických osob na jedinou patnáctiprocentní. Zároveň ale tehdejší koaliční kabinet pod vedením Mirka Topolánka prosadil, že daň se bude vypočítávat z takzvané superhrubé mzdy, tedy součtu mzdy hrubé a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance platí zaměstnavatel.

K tématu

Od ledna 2021 bude drtivá většina hrubých mezd daněna rovněž jedinou, patnáctiprocentní daní. Pro hrubé příjmy nad 48násobek průměrné mzdy bude uplatňována sazba 23 procent. Pro letošní rok je tato hranice stanovena na 141 764 korun měsíčně. Pokud tedy někdo vydělává například 150 tisíc za měsíc, větší část podlehne 15procentní dani, 23 procentům podlehne pouze částka převyšující již uvedenou mez.

Nejméně tisícovku měsíčně

Původně mělo dojít pouze ke zrušení superhrubé mzdy. Kritici ovšem namítali, že by bylo fér, aby se zvýšila také základní sleva na dani na poplatníka, která činila 2 040 korun měsíčně a nebyla valorizována od roku 2012. Nakonec se podařilo její zvýšení pro letošní rok na 2 320, v roce 2022 dokonce na 2 570 korun měsíčně.

Nebyl však schválen návrh, aby se i základní sleva na poplatníka mohla u nejnižších příjmových skupin přelít do takzvaného daňového bonusu, jako je tomu u daňových slev na vyživované děti. Přesto si však polepší i lidé, kteří pracují za nejnižší přípustný výdělek, kterým je minimální mzda. Ta od ledna činí 15 200 korun, a díky změnám v daních tak lidé s tímto výdělkem najdou každý měsíc na výplatnici o 990 korun více (pokud si zároveň uplatňují slevy na dani na dvě děti). Ročně si tak polepší o 11 880.

K tématu

Člověku s průměrnou mzdou, která dosahuje 35 402 korun, a dvěma dětmi zůstanou každý měsíc v peněžence dva tisíce navíc. Kdo pobírá mzdový medián, může se těšit na 1 840 korun. Absolutní úspora samozřejmě roste se zvyšujícím se příjmem. Lidé pobírající stejnou mzdu jako poslanci či senátoři ušetří pět tisíc měsíčně.

Když mzdu zaručí stát

Polepšíte si ale i v případě, že váš výdělek podléhá 15- i 23procentní sazbě daně. Kdo tedy má mzdu 142 tisíc měsíčně, odvede státu o 12 352 korun méně než při starém způsobu výpočtu. Kdo vydělává jako český premiér, ušetří přes 25 tisíc a člověk s platem prezidenta dokonce více než 33 tisíc korun měsíčně. Vynásobíme-li poslední zmíněné cifry dvanácti, úspory na daních už jdou do statisíců.

Jak bylo řečeno, od ledna se zvýšila také minimální mzda. Jenže nejde o jedinou nejnižší přípustnou hranci příjmů, která byla upravována směrem vzhůru. Vedle toho totiž existuje i několik úrovní takzvané zaručené mzdy, která reprezentuje minimální hranici výdělku pro různé profesní skupiny. Těch naše legislativa zná celkem osm.

Skupiny se liší podle náročnosti vykonávaného zaměstnání, a tedy do značné míry také podle vzdělání, jehož zaměstnanec v dané profesi dosáhl. Do první skupiny patří například vykonavatelé pomocných prací v kuchyni, švadleny, uklízečky nebo doručovatelé zásilek. Ti mohou pracovat nejméně za minimální mzdu, tedy za 15 200 korun měsíčně hrubého. Nejvyšší, osmá skupina pak zahrnuje odborníky na finanční a obchodní strategii organizací, finanční makléře, špičkové vědecké pracovníky a podobně. Jejich měsíční mzda nesmí klesnout pod 30 400, což je o 1 200 korun více než v roce 2020. Svou zaručenou mzdu si můžete zkontrolovat na portálu ministerstva práce a sociálních věcí.

K tématu

Další hlavní zprávy

Vláda

Maláčová vs. Schillerová: Máš podíl na tom, že si lidé musí vybírat mezi zdravím a penězi

Maláčová vs. Schillerová: Máš podíl na tom, že si lidé musí vybírat mezi zdravím a penězi

V pátek neprošla o jediný hlas takzvaná izolačka. Opatření, které mělo nakažené koronavirem finančně motivovat k setrvání v karanténě a také k nahlašování kontaktů. Lidé v karanténě měli za každý den získat od státu příspěvek až 370 korun. Kvůli tomu se do sebe na Twitteru pustily ministryně financí a práce Alena Schillerová (za ANO) s Janou Maláčovou (ČSSD).

O vývoji pandemie nerozhodne Babiš, dejte politiku stranou, apeluje Kuba na občany
PŘEHLEDNĚ: Co bude od pondělí platit? Z okresu jen s potvrzením, běhání pouze v obci
Jak hodnotí rok s koronavirem Miloš Zeman a Andrej Babiš? Sledujte nedělní Partii
Březen jako na houpačce. Jarní teploty a slunce vystřídá opět prudké ochlazení
Rebelové popíjeli v otevřené hospodě. Jsou to domácí, cizím nenalévám, hájil se výčepní
Nárůst počtu obětí covidu nezpomaluje. V Česku zemřelo už 20 tisíc lidí, převážně senioři
Velká Babišova rošáda? Blatný a Petříček na cestě z vlády, zdravotnictví by měla ČSSD
reklama
reklama
Promiňte, školku musíme na deset dní zavřít. Jak covid paralyzoval šestičlennou rodinu

Reportáž

Domácí zpravodajství

Vláda uzavře okresy: Do práce s potvrzením, se psem jen 500 metrů od domu
Praktický lékař: Očkování stagnuje, vakcínu jsme začali rozvážet ze zoufalství
Další články
reklama
reklama