Místo, které kypí životem a nabízí útočiště i kriticky ohroženým druhům, vzniklo zřejmě náhodou. Lysá nad Labem, na jejímž území se mokřad nachází, teď chce pozemek prodat za symbolickou částku Středočeskému kraji za účelem vybudování komplexu Světa záchranářů. Proti tomu se ale postavila část zastupitelstva města a také ochránci přírody.
Mokřad u Lysé nad Labem slouží desítkám druhů ptáků, obojživelníků, ale i savců a plazů. Řada silně i kriticky ohrožených ptáků zde hnízdí, jiní ho využívají během migrace jako „zastávku“. Přesto město nabídlo pozemek Středočeskému kraji, který hledá místo pro vybudování Světa záchranářů. Komplex má sloužit nejen složkám IZS v rámci cvičení, ale také veřejnosti, která by se tady mohla vzdělávat a bavit. To se nelíbí zastupitelům města z řad uskupení Lysá nás spojuje v čele s Martinou Tužinskou Synkovou, která se kvůli tomu obrátila na odborníky.
Odborníci proti městu
Podle expertní studie krajinné ekoložky Kateřiny Lagner Zímové za vznikem unikátního mokřadu „Žabák“ pravděpodobně stojí nefunkčnost meliorační soustavy. S tím souhlasí i starosta Lysé nad Labem Karel Otava. Podle něj jde ale o krátkodobou záležitost. „V únoru, kdy hodně pršelo, se tam rozlil potok, byl ucpaný propustek pod cestou, teď už tam není.“ To však rozporuje Zímová. „Dle aktuálního stavu mokřadu se zde mokřadní ekosystém nachází nejméně 5 let.“
Za mokřad bojují zastupitelé Lysé nad Labem, místní i odborníci. Foto: LNS
Radek Lučan z Přírodovědecké fakulty UK také zpracoval seznam význačných živočichů, kteří se v mokřadu a jeho okolí vyskytují. Jedná se téměř o stovku různých živočišných druhů, přičemž čtyři se řadí mezi kriticky ohrožené a dvaadvacet mezi silně ohrožené. „Zejména pro ptáky má území jako ostrůvek mokřadních biotopů v jinak suché intenzivně obdělávané kulturní krajině velký význam nejen pro druhy hnízdící, ale také jako tahová zastávka v průběhu migrace,“ popisuje Lučan. Na stranu mokřadu se postavila i Česká společnost ornitologická (ČSO). „V období, kdy čelíme dlouhodobému suchu, je důležité vodu v krajině zadržovat a ne se naopak snažit mokřady vysušovat a ničit a vyhánět tak z krajiny vzácné živočichy silně závislé na vodě,“ uvádí ve svém vyjádření.
Pomáhá zadržovat vodu a ochlazuje okolí. Foto: LNS
Na základě podnětu se do věci vložilo i Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které si nechalo od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vypracovat posudek týkající se mokřadu. „Potvrdil významnou retenční schopnost této lokality a také výskyt 41 druhů zvláště chráněných živočichů, především obojživelníků a ptáků,“ uvedlo MŽP s tím, že v době probíhající změny klimatu a dlouhotrvajícího sucha, na jehož zmírnění vynakládá Česká republika miliardy korun, není vhodné likvidovat vzniklý vodní prvek, navíc v případě, že se nachází na území ve vlastnictví města. Ministerstvo chce proto ještě jednat s krajem o tom, aby přehodnotil místo pro výstavbu Světa záchranářů. „MŽP zároveň s obcí Lysá nad Labem projedná, aby zaregistrovala tento mokřad jako významný krajinný prvek podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což zajistí jeho budoucí ochranu.“
Obnova vypuštěného mokřadu na Břeclavsku jako ukázka spletité legislativy
Zatímco na jiných místech se mokřady a tůně budují, na Břeclavsku se někdo rozhodl jinak. Ze sedmihektarového mokřadu Tály u Uherčic, který vodou zásobovala Svratka a Šatava, zůstalo jen vysušené bahno. Podle ornitologů jde o následek zprovoznění starého odvodňovacího systému z 80. let. Kdo zatím stojí však není jasné.
Záměr na prodej obecních pozemků, kde se mimo jiné nachází i mokřad, zveřejnilo město už koncem února loňského roku. V létě pak proti výstavbě komplexu vystoupili myslivci a rybáři. Zatímco zastupitelstvo má věc projednávat ještě sedmnáctého června letošního roku, Středočeský kraj má podle mluvčí Heleny Frintové v současné chvíli jiné priority a pokračování projektu Svět záchranářů, v rámci kterého byla zatím zpracována pouze ideová studie, se posunulo minimálně o dva roky. „V následujících krocích by samozřejmě muselo dojít a došlo by k uplatnění všech nástrojů v souvislosti s posuzováním navrhované změny územního plánu, včetně vlivu na životní prostředí tohoto konkrétního projektu (studie EIA) atd. V současné době není z uvedených důvodů tudíž vypracován konkrétní projekt, není podepsána žádná smlouva ani zahájeno stavební řízení. Připomínky ochránců přírody by musely být brány v úvahu a prostřednictvím EIA vypořádány,“ doplňuje Frintová.