Konec vegeburgerů na pultech? Boj o názvy alternativ masa trvá, ministerstvo má jasno
Smráká se nad označováním vegetariánských a veganských produktů stejnými názvy jako u masových výrobků? Možný zákaz označení typu „vegeburger“ či „sójový párek“ se bude nadále probírat na evropské úrovni. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (nominovaný za SPD) tuto variantu podpoří, jelikož je v prostoru EU pro „harmonizaci používání názvů potravin živočišného původu,“ potvrdil resort pro CNN Prima NEWS. Potravináři to vítají a považují krok za narovnání podmínek. Soukromý sektor ovšem upozorňuje, že jde o snahu regulovat něco, co „regulaci vůbec nepotřebuje.“
Návrh na zákaz označování vegeproduktů stejnými názvy jako jejich masové předlohy prošel Evropským parlamentem již na začátku října minulého roku. Jedná se například o označování párků, burgerů, klobás či šunky. Ve stejném měsíci roku 2024 přitom Soudní dvůr EU rozhodl, že toto označování stejnými slovy možné je.
ČTĚTE TAKÉ: Pozor na nový trik „energošmejdů“. Zneužívají boj dodavatelů o zákazníky.
O finálním schválení, jež by znamenalo uvedení zákazu do praxe, se bude ještě jednat na trialogu, tedy mezi zástupci europarlamentu, Evropské komise a Rady EU. Spolu se zákazem názvosloví by mělo přijít na přetřes i zrušení preventivní ochrany eroze půdy, jež europarlament přijal. Trialog byl ovšem odložen a teprve se bude konat.
Na pracovních jednáních orgánů EU bude Šebestyán prosazovat pozici schválení zákazu. „Pan ministr podporuje variantu harmonizace používání názvů potravin živočišného původu, včetně ochrany některých specifických masných výrobků,“ uvedl pro CNN Prima NEWS mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Matou vegetariánské párky nakupující?
Potravinářská komora ČR si takový postoj pochvaluje. „Současná roztříštěnost předpisů v rámci Evropské unie představuje pro firmy značnou administrativní zátěž a pro spotřebitele matoucí prostředí, kdy stejný výrobek může v jedné zemi splňovat normy a v sousední být považován za problematický,“ uvedl na dotaz redakce mluvčí komory Marek Zemánek.
Čtěte také
Jasnější podmínky pro zákazníky a jejich ochrana před klamavými praktikami byly i jedním z hlavních odůvodnění navrhovatelů. Jenže Česká komora alternativních proteinů (ČKAP) tvrdí, že žádné stížnosti ohledně matení zákazníků nejsou na stole. „Lidé se v označení rostlinných potravin a pokrmů orientují a současným názvům rozumějí. Opatření by tak nemělo pro spotřebitele přínos,“ uvádějí její zástupci.
Kontraproduktivních důsledků se obávají i neziskové organizace ProVeg Česko. „Firmy by musely přejmenovat své produkty, měnit obaly, marketing i veškerou komunikaci, aby zákazníci a zákaznice vůbec poznali, že jde o stejné výrobky. To znamená zbytečnou byrokracii, zejména pro malé a střední podniky, a zároveň milionové náklady, které by se mohly promítnout do horší dostupnosti rostlinných alternativ i vyšších cen,“ upozorňuje Lucie Milec, Public Affairs specialistka organizace.
Úlitba masnému průmyslu, tvrdí odpůrci zákazu
Zemánek ovšem namítá, že většině členských států jde o transparentní pravidla, a to včetně těch zemí, které „aktivně rozvíjejí sektor rostlinných alternativ“. „Cílem není omezovat trh s rostlinnými produkty, ale nastavit spravedlivé podmínky pro všechny účastníky trhu a zajistit, aby spotřebitel nebyl uváděn v omyl ohledně složení či původu potravin,“ pokračuje v obhajobě představitel Potravinářské komory ČR a dodává, že podobná jednotící pravidla ohledně názvů platí již mnoho let u mléčných produktů.
Čtěte také
„Podle nás je načase zajistit podobnou transparentnost a ochranu spotřebitele i u dalších kategorií potravin,“ podotýká také.
Podle výkonného ředitele ČKAP Daniela Hůlky by tento krok přinesl nutnou obměnu obalů a marketingu, s čímž by se vázaly vyšší desítky až nižší stovky milionů korun. „Tento disproporční dopad by zasáhl především malé a střední výrobce, kteří už nyní čelí růstu cen energií a surovin. Dodatečné náklady by pro řadu z nich mohly být likvidační,“ tvrdí. Česká pobočka Světového fondu na ochranu přírody přijetí zákazu europarlamentem označuje za „úlitbu masnému průmyslu“.
Proti zákazu je i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Míní, že Evropská komise v tomto ohledu „podléhá tlakům části potravinářské lobby“. „Nikdo si nestěžuje, že by názvům rostlinných potravin nerozuměl – problém vzniká až na stole úředníků, kteří se snaží regulovat něco, co regulaci vůbec nepotřebuje,“ kritizoval diskutované omezení. Zdůraznil, že návrh jde proti evropským cílům v oblasti inovací, udržitelnosti i potravinové bezpečnosti a přinese především zdražení pro zákazníky.
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
