Vyjádření premiéra Fialy před závěrečným dnem summitu evropských lídrů
Na summitu nebylo jednoduché dosáhnout dobrého kompromisu, nakonec se to ale podařilo a je to úspěch českého předsednictví, prohlásil v pátek ráno po dlouhém nočním jednání v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že s výsledkem je spokojen a doufá, že se kroky povede co nejdříve uvést do praxe.
„Máme tam klíčové nástroje, o které jsme stáli, ať už je to zastropování cen, reakce na prudké výkyvy cen, společné nákupy a další věci, které jsou důležité, abychom dokázali zkrotit ceny energií v Evropě,“ řekl v pátek ráno Fiala novinářům.
S výsledkem je „velmi spokojen“, a teď podle něj bude záležet na dalších krocích. „Začnou jednat ministři pro energetiku ve spolupráci s komisí a bude se pokračovat v pracích na expertních úrovních tak, abychom co nejrychleji dosáhli toho, co je teď v politických závěrech. Důležité je to uvést do praxe,“ podotkl premiér.
Maďarsko dál může dovážet plyn z Ruska. Dojednal jsem v EU i další výjimky, chlubí se Orbán
Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. Oznámil to v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Uvedla to agentura Reuters.
Lídři zemí EU se v Bruselu shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií po zhruba desetihodinovém jednání. Série dohodnutých kroků má podle předsedy Evropské rady Charlese Michela snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu.
Chybí konkrétní řešení
Debata šéfů členských zemí vycházela z úterního návrhu Evropské komise, která s cílem zmírnit současnou energetickou krizi navrhla mimo jiné zahájit společné nákupy plynu, vytvořit mechanismus nouzového omezení ceny plynu nebo přijmout pravidla solidarity mezi členskými zeměmi.
Lídři se shodli na podpoře všech tří bodů a vyzvali komisi, aby urychleně přišla s konkrétními řešeními všech tří bodů. Kolektivní nákupy plynu mají být podle nich dobrovolné s výjimkou plnění 15 procent objemu plynových zásobníků, jehož se mají týkat povinně.
Dohodu komplikoval zejména spor o stanovení maximálních cen plynu, které požaduje většina unijních států, mají však o něm často různé představy. Zejména Německo pak cenový strop stále odmítá. Lídři nakonec jeho případné zavedení podmínili předcházející analýzou finančních dopadů a tím, že nepovede ke zvýšení spotřeby plynu. Splnění těchto a dalších stanovených podmínek může podle odhadů unijních činitelů jeho uvedení do praxe výrazně oddálit.
