Je nutné přitvrdit v boji s dezinformacemi, stejně tak zpřísnit opatření proti migraci. Takové názory převažují ve slovenské společnosti podle průzkumů, které pro TV JOJ udělala agentura AKO. Autoři průzkumů se Slováků ptali i na jejich názory na uzákonění registrovaných partnerství pro stejnopohlavní páry, jak moc věří tamním institucím či zda by země měla opustit Evropskou unii a NATO.
Boj s dezinformacemi
U boje s dezinformacemi a hoaxy je situace jasná. Celkem 82,2 procenta Slováků si myslí, že vláda by s nimi měla ještě více bojovat. Konkrétně 66,2 procenta lidí je určitě pro a dalších 16 procent se domnívá, že by se boj měl přitvrdit.
PODÍVEJTE SE: Hlavní debata před slovenskými volbami do Národní rady
Z tohoto výzkumu AKO pro TV JOJ vyplývá, že zastánci boje s dezinformacemi jsou převážně lidé mladší 49 let, kteří mají minimálně středoškolské vzdělání a politicky se orientují na prozápadní strany.
Podle agentury AKO jde o téměř všechny voliče Progresivního Slovenska (PS), nadprůměrně se k urputnějšímu boji hlásí i příznivci Svobody a Solidarity (SASKA), Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), Sme rodina či Hlasu-SD. Nejnižší přízeň byla u voličů krajně pravicové Republiky, nacionalistické Slovenské národní strany (SNS) a Směru-SD.
Opatření proti nelegální migraci
Agentura AKO se věnovala také nelegální migrací. Podle průzkumu pro TV JOJ si hned 77,7 procenta oslovených lidí myslí, že příští vláda by měla zpřísnit opatření. Konkrétně 56,3 procenta je v této záležitosti rozhodných.
Se zpřísněním opatření souhlasí zejména muži starší 50 let, vesměs jsou to lidé se středoškolským vzděláním a občané jiné než slovenské národnosti.
Podpora přísnějších opatření proti migraci je znát zejména u voličů Republiky, SNS, Směru-SD, ale také Hlasu-SD i Sme rodina. Naopak nejnižší je podpora u příznivců PS, KDH či koalice OĽaNO a priatelia.
Registrovaná partnerství
Ne tak drtivě dopadl průzkum ohledně otázky uzákonění registrovaných partnerství mezi stejnopohlavními páry. Pro by bylo 39,8 procenta dotázaných lidí, 18,3 procenta z nich je v této věci přesvědčeno, zbytek se k tomu přiklání.
Většina Slováků však má za to, že by příští vláda takový zákon přijmout neměla, konkrétně 54,1 procenta respondentů.
Lidmi pro uzákonění registrovaného partnerství, kteří jsou podle průzkumu AKO na Slovensku v menšině, jsou převážně ženy ve věku 18 až 33 let, dále respondenti s vyšším vzděláním, zejména obyvatelé Bratislavského či Trnavského kraje. Jsou to především voliči PS a SASKA, mírně nadprůměrně i příznivci Hlasu-SD.
Odchod z EU a NATO
Na přetřes se dostaly také časté výroky některých politiků, že by Slovensko mělo opustit Evropskou unii či Severoatlantickou alianci (NATO). V obou případech je odpověď dotázaných Slováků v průzkumu AKO jednoznačná.
Plných 73,2 procenta respondentů je přesvědčeno, že Slovensko by nemělo opouštět NATO. Ještě vyšší počet odpůrců vystoupení je u EU, kterých má být 79,5 procenta dotázaných. Naopak pro odchod z NATO by bylo jen 20,3 procenta lidí, rovných 16 procent by rádo opustilo EU.
V řadách zastánců vystoupení Slovenska z EU a NATO jsou podle AKO hlavně lidé s nejnižším stupněm vzdělání, tedy bez maturity. Nejvíce lidí, kteří by chtěli ze zmíněných organizací odejít, je mezi příznivci Republiky, SNS a Směru-SD.
Důvěryhodnost institucí
Velmi zajímavě dopadl průzkum AKO pro TV JOJ ohledně důvěryhodnosti institucí na Slovensku. Nejlépe si vedla armáda, které věří 72,2 procenta dotázaných. O něco hůře dopadla Policie SR s důvěrou 66,4 procenta osob či Národní kriminální agentura (NAKA), jíž důvěřuje 51,7 procenta oslovených.
Mezi politickými institucemi má u Slováků nejvyšší míru důvěry úřad prezidentky Zuzany Čaputové. Věří mu 59,6 procenta dotázaných. Naopak nejméně Slováci věří Národní radě, tedy slovenskému jednokomorovému parlamentu. Má důvěru pouze 31 procenta lidí. Slovenské vládě věří 36,8 procenta oslovených.
