Před 80 lety nacisté rozprášili velmi aktivní odbojovou skupinu, kterou oni sami pojmenovali Tři králové. Jedním z nich byl Josef Mašín. Přestože při zatýkání střílel a několik členů gestapa zranil, zadržení, následnému mučení a smrti se neubránil. Na starost měl rodák z Lošan u Kolína zejména sabotážní činnost a zásobování odboje zbraněmi. Ve čtvrtek 13. května uplynulo 80 let od jeho zatčení, o rok později, v červnu 1942, ho Němci popravili.
První světovou válku prožil Mašín, narozený 26. srpna 1896, na ruské frontě. Rakousko-uherskou uniformu ale oblékal krátce, v roce 1915 přeběhl a byl přijat do československých legií. Během bojů byl několikrát vyznamenán, ale odnesl si řadu zranění. Když se vrátil z války, po přechodné době, kdy se staral o rodný statek, nastoupil do armády.
Mnichovská dohoda pro něj byla osobní ranou, po které se rozhodl přejít do ilegality a bojovat na vlastní pěst. Pro potřeby odboje zajistil v ruzyňských kasárnách část zbraní a s dalšími odpůrci nacistů prováděl sabotáže. Po vzniku podzemní vojenské organizace Obrana národa se spolu se štábním kapitánem Václavem Morávkem a podplukovníkem Josefem Balabánem stal členem zpravodajsko-sabotážní skupiny, již německá tajná policie nazývala Tři králové.
Tři králové způsobili výbuch v Německu
Trojlístek neohrožených důstojníků spolupracoval s různými ilegálními organizacemi a shromažďoval informace o dění v protektorátu, které předával exilové vládě do Londýna. Zprávy od předsedy vlády Aloise Eliáše, obyčejných lidí i českých gestapáků byly pro zahraniční odboj nenahraditelné.
Neméně významná byla sabotážní činnost skupiny. Tři králové se svými spolupracovníky zakládali požáry v továrnách a zničili desítky lokomotiv. Mezi jejich nejslavnější akce patřily pumové výbuchy na německém území: v Lipsku, Mnichově a Berlíně, kde na Anhaltském nádraží v únoru 1941 těsně unikl smrti budoucí muž číslo dvě třetí říše Heinrich Himmler.
Přes svou vytíženost si Morávek s Mašínem stihli ještě tropit škodolibé žerty z komisaře gestapa Oskara Fleischera, který byl pověřen jejich dopadením. Nebylo proto divu, že na odvážné odbojáře začal v protektorátu nelítostný hon.
V úterý 13. května 1941 chtěl Mašín se svými odbojářskými kolegy Václavem Morávkem a Františkem Peltánem navázat rádiové spojení s Londýnem z bytu v domě v pražské Čiklově ulici. Ve chvíli, kdy byli uprostřed vysílání, gestapáci začali bouchat na dveře, popisuje historik z Vojenského historického ústavu Jindřich Marek. Následně se spustil boj.
Během věznění na Pankráci sepsal Mašín motáky, které se jako zázrakem dochovaly do dnešních dnů a jsou uloženy ve Vojenském historickém ústavu. Svým dětem v nich vzkazoval: „... Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest první povinností každého uvědomělého Čecha. I vy jednou tak musíte postupovat...“
Byl popraven na střelnici v Kobylisích
Ani v zajetí se Mašín nevzdával a pokusil se prchnout ze sanatoria SS v Praze-Podolí, kde ležel raněný. V kobce pankrácké věznice pak prožil pekelný rok výslechů a mučení, zlomit se ho ale nepodařilo. Popraven byl za druhého stanného práva 30. června 1942 na střelnici v Kobylisích.
Mašínova smrt znamenala konec slavné etapy nekomunistického protifašistického odboje. Balabán byl popraven za prvního stanného práva 3. října 1941, Morávek padl v přestřelce s gestapem 21. března 1942 u Prašného mostu.
![Pamětní deska na Husově náměstí v Roudnici nad Labem, kde Mašín bydlel po dobu studií.]()
Pamětní deska na Husově náměstí v Roudnici nad Labem, kde Mašín bydlel po dobu studií.
Zdroj: ČTK
![Pamětní deska na Husově náměstí v Roudnici nad Labem, kde Mašín bydlel po dobu studií.]()
Pamětní deska na Husově náměstí v Roudnici nad Labem, kde Mašín bydlel po dobu studií.
Zdroj: ČTK
Mašínovi synové Ctirad a Josef si otcovy rady vzali k srdci. Se zbraní v ruce bojovali proti komunismu a v roce 1953 se za dramatických okolností probili na Západ. „Ať už s nimi sympatizujeme, nebo ne, otec pro ně byl obrovský vzor,“ podotýká historik Marek.
Pomsta pro matku, která zemřela ve vězení
Režim vykonal pomstu na jejich matce Zdeně Mašínové, kterou odsoudil za spoluúčast na zločinném spiknutí proti republice k 25 letům vězení. Těžce nemocná zemřela za mřížemi v roce 1956. Kratšímu věznění neušla ani jediná dcera manželů Mašínových – Zdena.
Hrdinský boj Tří králů odsouvala komunistická historiografie do pozadí. Rehabilitace se odbojáři dočkali v roce 1992, kdy byli vyznamenáni Řádem M. R. Štefánika II. třídy in memoriam. V květnu 2005 byl pak Josef Mašín povýšen do hodnosti generálmajora in memoriam. Jeho ostatky jsou dnes uloženy před strašnickým krematoriem.
