360°, Šárka Jelínková, Aleš Juchelka, Lenka Zlámalová, Martin Schmarcz, Jan Švejnar, Helena Horská, Špicar - 13.10. v 21:58
Ceny energií stále neklesají a nervozita stoupá. O to více mezi firmami, které jsou na nízkých vstupech existenčně závislé. Podle Radka Špicara je situace velkých českých firem doslova kritická. „Bomba tiká, a pokud se ji nepodaří zajistit, tak na konci roku vybuchne,“ vysvětluje nutnost rychlé a správné pomoci místopředseda Svazu průmyslu a dopravy.
„Situace, zejména těch velkých firem, je kritická. Jak se ukázalo v našem rozsáhlém průzkumu, je to jen díky tomu, že dvě třetiny z nich mají zafixované ještě nízké ceny elektřiny a plynu. Ale jen do konce tohoto roku,“ vysvětluje největší problém Špicar a dodává, že od začátku roku 2023 bude mít fixaci už jen pouhých dvacet procent podniků.
„Sklárny propouštějí, velmi špatně jsou na tom například i výrobci stavebních materiálů. Ti další sice ještě drží, ale právě jen díky fixacím,“ pokračuje Špicar. „Bomba tiká, a pokud se ji nepodaří zajistit, tak na konci roku vybuchne."
Vážnost situaci si uvědomuje i ekonom Jan Švejnar. „Někteří prostě budou muset zavřít a otázkou je, kolik jich bude. Nesmí jich být příliš mnoho. Celé to může začít za pár měsíců a vláda by měla mít připravený scénář, jak postupovat. To znamená mít připravené podniky, které má smysl zachránit. Ať už částečnou pomocí nebo nabídkou půjček,“ říká ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě.
Banky se mohou zbavit části nadměrných zisků. Vydělali by na tom lidé se spořicími účty
Připravovaná daň z nadměrných zisků může pro stát skončit fiaskem. A to v případě, že se nevybere plánovaných 85 miliard od některých společností. Banky například mohou zvýhodnit své klienty a nabídnout jim lepší úroky u spořicích účtů. Tím by bankovním domům klesly nadměrné zisky a o to méně by pak odváděly státu na dani. Podle ekonomů oslovených CNN Prima NEWS se podobný scénář začíná už uplatňovat.
Se Švejnarovou pragmatičností má ovšem velký problém Radek Špicar, podle kterého se jedná o názor absolutně za hranou. „Pokud budeme říkat, že tohle je firma cenná, a tohle je bezcenná, a proto zkrachuje, protože ji česká ekonomika nepotřebuje, tak je to debata, které bych se účastnit neměl.“
Špicarovi stejně tak vadila slova Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, podle které by státní podpora měla mířit hlavně k firmám, u kterých se dá očekávat vyšší přidaná hodnota. „Když říká paní Horská, že energeticky náročné firmy nemají budoucnost, mají nízkou přidanou hodnotu, lze je i označit za montovnu, tak má na mysli například i Třinecké železárny? Můžeme je tedy odepsat,“ ptal se Špicar.
Podle Horské je ale stanovení určitých kritérií, jako je například možnost budoucího zvýšení přidané hodnoty, klíčové. „Musíme si uvědomit, že se státní schodek už několik let za sebou pohybuje mezi třemi až pěti sty miliardami korun a že prostor pro záchranu je tím pádem malý. Ekonomiky nemůžeme zachraňovat od stolu a ze státního rozpočtu,“ uzavírá.
