Nobelovu cenu za mír získali v letošním roce novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor.
„Svoboda projevu a svoboda informací jsou klíčovými předpoklady demokracie a chrání před válkou a konflikty. Držitelé Nobelovy ceny za mír za rok 2021 jsou zástupci všech novinářů, kteří hájí tyto ideály ve světě, kde demokracie a svoboda tisku čelí čím dál nepříznivějším podmínkám,“ uvedl Nobelův výbor ve svém prohlášení.
Nobelovu cenu za literaturu dostal spisovatel z Tanzanie. Píše o dopadech kolonialismu
Nobelovu cenu za literaturu letos získal anglicky píšící tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah. Ve Stockholmu to ve čtvrtek oznámila Švédská akademie. Autor, který se narodil v roce 1948 a trvale žije a vyučuje v Británii, na sebe upoutal pozornost například románem Paradise (Ráj). Ten se v roce 1994 dostal mezi finalisty při udílení Bookerovy ceny. Nyní akademici ocenili spisovatele zejména za zpracování tématu kolonialismu a jeho dopadů.
Muratov je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta, pro nějž pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská zavražděná v Moskvě v roce 2006. „Novaja gazeta je v současnosti nejnezávislejší list v Rusku se silně kritickým postojem k moci. Díky žurnalistice založené na faktech a profesní integritě se stal důležitým zdrojem informací o trestuhodných stránkách ruské společnosti, které jsou v jiných médiích zmiňovány jen zřídka,“ napsal Nobelův výbor.
Kreml opozičnímu novináři blahopřál
Připomněl, že od svého založení v roce 1993 Novaja gazeta publikovala kritické články o tématech sahajících od korupce přes policejní násilí, nezákonné zatýkání, volební podvody a internetové trolly až po nasazování ruských ozbrojených sil v Rusku i za jeho hranicemi.
Odpůrci listu Novaja gazeta na to reagovali zastrašováním, výhrůžkami, násilím a vraždami. Od začátku fungování listu bylo zabito šest jeho novinářů, včetně Anny Politkovské, která psala články odhalující fakta o válce v Čečensku. Navzdory těmto vraždám a hrozbám šéfredaktor Muratov vždy odmítal opustit nezávislou politiku listu a důsledně bránil právo novinářů psát co chtějí a o čem chtějí, pokud to odpovídá profesním a etickým normám žurnalistiky,“ dodal výbor.
Ressaová v roce 2012 spoluzaložila zpravodajský portál Rappler, který je jedním z mála místních médií kritických ke kontroverznímu filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu. Terčem kritiky se v Rappleru stala především prezidentova tvrdá protidrogová kampaň, která si podle oficiálních filipínských zdrojů vyžádala na 6000 obětí, zatímco organizace pro lidská práva uvádějí přes 12 tisíc mrtvých, převážně z řad drobných překupníků a narkomanů. „Ressaová s využitím svobody slova poukazuje na zneužívání moci, násilnosti a rostoucí autoritářství ve své rodné zemi. Dokumentuje také, jak jsou sociální sítě využívány k šíření falešných zpráv a zastrašování oponentů,“ uvedl Nobelův výbor.
Ačkoli ruský režim je častým terčem kritik listu Novaja gazeta, Kreml Muratovovi k získání ceny poblahopřál. „Můžeme Dmitriji Muratovovi pogratulovat. Soustavně pracuje v souladu se svými vlastními ideály a je jim věrný. Je talentovaný a statečný,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Muratov řekl, že ocenění věnuje listu Novaja gazeta a jeho zabitým novinářům.
Trestance v ruském vězení znásilňovali dozorci mopem. Děsivé záběry obletěly svět
Šokující video z nemocniční věznice v Saratovu, na kterém je vidět brutální mučení odsouzených, uniklo z ruské vězeňské služby. Příslušníci ostrahy i ruské tajné služby na záznamu otřesným způsobem znásilňují spoutaného vězně. Sedm lidí už stíhá policie.
„Rozhodnutí výboru vyvolalo v Rusku protikladné reakce. Nehledě na to, že Novaja gazeta je známa kritikou ruského režimu, nespokojenost s rozhodnutím výboru vyjadřují hlavně lidé opozičních názorů, zatímco Kreml a vedení prokremelských médií naopak vřele gratuluje Muratovovi,“ upozornila ruská redakce BBC. Z řad přívrženců opozice podle ní zaznívá na sociálních sítích rozhořčení, že cenu by si více zasloužil uvězněný opoziční politik Alexej Navalnyj či běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, avšak i někteří kritici připouštějí, že Muratov je ceny hoden.
Ressaová v reakci uvedla, že ji zisk ocenění ohromil. „Jsem v šoku,“ řekla v živém vysílání zpravodajského serveru Rappler.
Muratov věnuje prémii na dobročinnost
Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 329 kandidátů: 234 jednotlivců a 95 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů korun českých). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833–1896).
Muratov agentuře RIA Novosti řekl, že část prémie převede na dobročinný fond Kruh dobra, pomáhající těžce nemocným dětem. Tento fond založil počátkem letošního roku prezident Vladimir Putin a do fondu míří peníze ze zvýšené daně Rusů vydělávajících více než pět milionů rublů ročně, dodala BBC. Nezávislá stanice Echo Moskvy upozornila, že prémie by se pro ruské úřady mohla stát záminkou, aby Muratovův deník označily hanlivou nálepkou „zahraničního agenta“ – získání Nobelovy ceny by tak v současném Rusku následovalo příklad z dob Sovětského svazu, kdy znamenalo jen problémy.
