Premiér Velké Británie Boris Johnson Zdroj: AP
Ve snaze čelit nepřátelským špionážním aktivitám Velká Británie plánuje přinutit osoby pracující pro zahraniční vlády k podepsání centrálního registru. Spojené království rovněž vyjádřilo podporu Česku v souvislosti s údajným zapojením ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích. Mělo přitom jít o stejné osoby, které se podle Británie údajně snažily otrávit novičokem dvojitého agenta Sergeje Skripala v Salisbury.
Britský premiér Boris Johnson se podle deníku The Times chystá návrh formálně oznámit příští měsíc během projevu královny Alžběty II., který se uskuteční 11. května v rámci každoročního zahájení parlamentního roku ve Velké Británii.
Podle deníku je schéma registrace zahraničních agentů součástí ambice předsedy vlády posílit pravomoci k vyhoštění a stíhání špionů působících ve Velké Británii ve prospěch „nepřátelských států“, jako jsou Rusko nebo Čína. Nesplnění registrace by vedlo k trestnému činu neohlášené práce ve Velké Británii jménem zahraniční vlády.
Příklad Austrálie a USA
Nové nařízení podle ministerstva vnitra sleduje podobné koncepty zvažované partnerskými zeměmi – třeba Austrálií nebo USA. Krok je chápán rovněž jako pokračování vládní odpovědi na zprávu Výboru pro zpravodajství a bezpečnost (ISC) týkající se obvinění z ruského zasahování do britské politiky.
Proč zůstalo Rusko v tendru na Dukovany? Vláda měla o Vrběticích vědět už v březnu
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) i premiér Andrej Babiš (za ANO) věděli o možném zapojení Rusů do výbuchu ve skladu ve Vrběticích už v březnu, tvrdí web Neovlivní.cz. Znamenalo by to, že i když vládní politici věděli o možném „teroristickém útoku na Českou republiku“, jak incident označují zástupci opozice i odborníci, ponechali Rusko v tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Babiš trvá na tom, že se o zapojení agentů jednotky GRU do exploze muničního skaldu dozvěděl až v dubnu.
Vláda tehdy v rámci své reakce na daná zjištění slíbila, že bude „rezolutní v obraně vlastní země, demokracie a hodnot před nepřátelskými aktivitami“. Britský vládní kabinet také uvedl, že bude se spojenci spolupracovat mimo jiné na „potírání dezinformací, potlačení nedovoleného financování a odražení kybernetických útoků“.
Podle The Times jsou na 11. května, kdy má proběhnout otevření britského parlamentu, připravovány i další změny, které mají obsahovat aktualizaci zákona o úředních tajemstvích. Ten by tak bylo možné použít na aktéry působící v zahraničí například v případě hackerských útoků.
Možná souvislost s kauzou českých Vrbětic?
K dalšímu vývoji v této oblasti dochází ve chvíli, kdy vztahy mezi některými zeměmi a Moskvou ochabují. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že vláda Spojeného království „plně podporuje“ Českou republiku ve snaze dopadení dvou mužů v souvislosti s výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Ty měly použít stejné pasy jako osoby, které jsou považovány za odpovědné za útok novičokem na ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v Salisbury v roce 2018.
„Jsme odhodláni jako vždy postavit osoby odpovědné za útok v Salisbury před soud a schvalujeme kroky českých úřadu, které činí to samé,“ uvedl Raab. „Rusové musí upustit od těchto činů, které porušují nejzákladnější mezinárodní normy.“
Královnina řeč, v jejímž rámci panovník stanovuje vládní legislativní agendu, má být v letošním roce kvůli probíhající pandemii omezena. Státní otevření parlamentu obvykle představuje jednu z nejbarvitějších událostí parlamentního roku a vychází ze stoletých historických tradic.
