Britský novinář Dominic Lawson upozornil na kontroverzní chvíle v případu Archieho Battersbeeho, dvanáctiletého chlapce, kterého lékaři odpojili od přístrojů i přes dlouhé soudní spory s rodiči. Pozastavuje se například nad tvrzením nemocnice, že by v případě převozu chlapce, který se nacházel ve stádiu mozkové smrti, hrozila další újma. Volá proto po změně systému a žádá, aby v podobných případech mělo slovo rodičů větší váhu.
Podle oficiálního záznamu zemřel Archie Battersbee v sobotu ve 12:15. Stalo se tak čtvrt hodiny poté, co mu pečovatelský tým v nemocnici Royal London Hospital vypnul ventilátor. Podle názoru lékařů byl ale chlapec „ve stadiu mozkové smrti“ od chvíle, kdy se o něj v dubnu začali starat. V bezvědomí ho tehdy našla jeho matka. Do něj upadl zřejmé poté, co se pokoušel plnit nebezpečnou výzvu na sociálních sítích. Vědomí už nikdy nenabyl.
Následně začal čtyřměsíční právní boj, do kterého se zapojil nejen britský Nejvyšší soud a Odvolací soud, ale také Evropský soud pro lidská práva či dokonce OSN. Archieho rodiče Hollie Danceová a Paul Battersbee bojovali proti žádosti nemocnice o odpojení jejich syna od přístrojů. Později žádali alespoň jeho přesun do hospice, aby mohl zemřít v klidu a bez přístrojů. Britský novinář webu Daily Mail Dominic Lawson ve svém článku popisuje, že chápe, proč rodiče malého chlapce bojovali tak usilovně. „Byl teplý na dotek, jeho obličej měl normální barvu a jeho hruď se zvedala a klesala stejně, jako kdyby normálně dýchal,“ uvedl Lawson.
Mozková smrt v rozporu s důstojností
Lékařka paliativní péče Rachel Clarkeová zdůraznila, že soudní dokumenty odhalily, že Archiemu „neprotéká krev mozkovým kmenem, který je navíc nekrotický a byl vytlačen z lebky do páteře“. Podle ní šlo o „další důkaz, který přesvědčivě naznačuje, že Archie byl ve stadiu mozkové smrti“. Doktorka Clarkeová ale následně podpořila odmítnutí nemocnice povolit Archieho převoz do hospice. „Pokus s ním pohnout by mohl způsobit jeho smrt při převozu,“ uvedla lékařka. Lawson ale upozorňuje na první nelogický fakt. „Jak může nemocnice ignorovat přání rodičů, aby byly zachovány systémy podpory života, trvat na ukončení veškeré léčby a přitom si stále stěžovat, že přesunout Archieho do hospice by bylo nepřijatelné riziko pro jeho život,“ popsal britský novinář. „Pokud byl opravdu ve stadiu mozkové smrti, jaká další újma mu hrozila?“ dodal.
Cesta do hospice se nekonala
Lawson zmínil, že kromě fyzické bolesti existuje i psychická. „Lidé, kteří ji pociťovali nejintenzivněji, byli Archieho rodiče. Soudy to zjevně nebraly v úvahu a podporovaly názor nemocnice, že by měly být zachovány Archieho ‚nejlepší zájmy‘. To je však v souladu se zákonem, který upřednostňuje zájmy dítěte před rozhodnutím rodičů. „Pokud soud a nemocnice věřily, že Archie ‚umírá‘, pak už nemá žádné ‚zájmy‘. V tomto bodě bylo zvrácené přehlušit přání jeho rodičů, lidí, kteří mu dali život a milovali ho,“ domnívá se Lawson. Soudy ale tvrdily, že je třeba stále brát v úvahu „Archieho důstojnost“. „Nemyslím si, že by bylo méně důstojné, kdyby jeho život skončil na cestě do hospice, na přání jeho rodičů,“ uvedl Lawson.
Dalším kontroverzním faktem, na který Lawson upozorňuje, je chování zdravotních sester. Právník Archieho rodičů Ian Wise uvedl, že „reakce sester by neměla hrát žádnou roli“. Soudce Hayden ale nesouhlasil. „Je naprosto pochopitelné, že sestry byly hluboce rozrušené vyhlídkou, že se budou nadále starat o Archieho v tak beznadějné situaci. Ale pokud se počítají pouze zájmy dítěte, jak uvádí zákon, jakou možnou relevanci mají pocity sester?“ ptal se Lawson. Podle něj by bylo daleko pochopitelnější, kdyby nemocnice prohlásila, že musí upřednostnit případy, ve kterých může pomoct. „To by ale dopadlo hůře u soudu, který své rozsudky raději zahaluje do nesmyslného chvástání o ‚důstojnosti‘,“ míní Lawson.
Nastane změna systému?
Britský novinář dále zmínil podobný případ, který se odehrál před čtyřmi lety. I v něm rodiče bojovali proti rozhodnutí nemocnice odpojit jejich syna od ventilátoru. Tehdy se dokonce nabídla italská nemocnice, že se o chlapce postará s nulovými náklady pro britské daňové poplatníky. Soud to ale zamítl s tím, že přesun do Itálie by chlapci způsobil další utrpení.
Lawson prý o obou případech mluvil s bývalým britským ministrem zdravotnictví. „Požádám své kolegy, aby zvážili, zda bychom se na to neměli podívat jako na součást budoucího vyšetřování,“ sdělil mu prý bývalý ministr. K tomu nabádá i profesorka paliativní medicíny na Cardiffské univerzitě Ilora Finlayová. Podle ní by měl existovat systém „nezávislého zprostředkování“ k řešení takových konfliktů mezi rodinami a Národní zdravotní službou. „Rodiče nechtějí jít k soudu. Lékaři nechtějí být u soudu. Vedení nemocnice nechce platit právní poplatky a stát před soudem. Musíme najít lepší způsob, jak zvládat opravdu obtížnou komunikaci, když existuje rozdílný pohled na to, jak to s dítětem chodí,“ sdělila Finlayová.
