Rusko bude i nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezené ve smlouvě Nový START, uvedlo v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Důvodem je podle něj zachování stability. Pozastavení ruské účasti na smlouvě oznámil o několik hodin předtím při každoročním projevu k ruskému federálnímu shromáždění prezident Vladimir Putin. Smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv.
„Rusko v zájmu zachování dostatečné předvídatelnosti a stability v oblasti jaderných zbraní hodlá zachovat odpovědný přístup a i nadále bude dodržovat smlouvou stanovená početní omezení strategických útočných zbraní,“ sdělilo ministerstvo zahraničí. Moskva zároveň ujistila, že bude pokračovat ve výměně informací o zkušebních odpalech balistických raket na základě dřívějších dohod se Spojenými státy.
K TÉMATU: Další nebezpečí pro okupanty. Češi se skládají na raketomet Přemysl, má „orat“ Rusy na polích
Úřad v dlouhém prohlášení kritizuje Spojené státy, které podle něj svým chováním smlouvu vážně porušily. Washington se podle ruské diplomacie mimo jiné pokoušel „prověřit bezpečnost řady ruských objektů spadajících pod Nový START. Zjištěné zpravodajské informace pak sdílí s Ukrajinou, na kterou Rusko bezmála před rokem zaútočilo.
Nové prohlášení ruské diplomacie je v rozporu s tím, co předtím oznámil Vladimir Putin. „Jsem nucen oznámit, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ citovala Putina agentura TASS. Rusko podle něj mělo svoji účast obnovit, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude dohoda brát v potaz celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance.
„Než se vrátíme k projednání této otázky, musíme vědět, o co jde takovým zemím Severoatlantické aliance, jako jsou Francie a Británie,“ doplnil Putin. Požadavek, aby Rusko povolilo inspekce ve svých objektech obranné infrastruktury, označil za „absurdní drama“.
Obama a Medveděv podepsali Nový START 8. dubna 2010 v Praze. Smlouva nahradila dohodu START 1, jejíž platnost vypršela 5. prosince 2009. Nový dokument vstoupil v platnost na deset let od 5. února 2011. Se vzájemným souhlasem ho lze prodloužit o pět let, Moskva a Washington tak učinily předloni v únoru, kdy jeho platnost vyjednaly do roku 2026.
Smluvní strany se ve smlouvě zavázaly snížit počet hlavic během sedmi let z 2 200 na 1 550. Počet rozmístěných nosičů, tedy mezikontinentálních balistických střel, balistických střel odpalovaných z ponorek a těžkých bombardérů připravených nést jaderné zbraně snížit na 700 kusů. Další limit se týká nasazených i nenasazených odpalovacích ramp nebo bombardérů schopných nést jaderné zbraně, těch může být nejvýše 800. Smlouva dále stanoví, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit. Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy.
Ačkoliv je dohoda Nový START stále v platnosti, strategická a bezpečnostní jednání mezi oběma stranami ustala. O prodloužení dohody a jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat loni v listopadu v Egyptě, Rusko však jednání odložilo, aniž by navrhlo nový termín. Washington poté na konci loňského roku obvinil Rusko, že závazky z dohody nedodržuje, když odmítá americkým vyslancům dovolit provádět inspekce na svém území. K dodržování závazků ze smlouvy vyzvala Moskvu před několika dny také Severoatlantická aliance.
