Národní muzeum bylo zchátralé už za socialismu. Teď to lidem vrací, těší jeho ředitele

Národní muzeum je nejvýznamnější česká muzejní instituce založená v roce 1818. Od roku 1891 sídlí v monumentální novorenesanční historické hlavní budově v horní části Václavského náměstí v Praze. Ta je známa také jako Historická budova Národního muzea.

Kromě ní ale pod instituci spadá mnoho dalších staveb po celé České republice. Nejznámější z nich je nejspíš Nová budova Národního muzea (dříve známá jako budova Federálního shromáždění). Ta je hned vedle Historické budovy, která v květnu slavila 130 let.

Funkci generálního ředitele instituce zastává historik Michal Lukeš, a to od roku 2002, kdy mu bylo pouhých 26 let. Po skoro dvaceti letech ho ale práce stále baví a syndrom vyhoření necítí. Za svou funkci zažil už 13 různých ministrů kultury.

„Každý z nich byl trošku jiný, ale se všemi jsem vycházel dobře a měl s nimi vztah na profesionální úrovni. S žádným jsem neměl větší střet a vždy jsem fungoval jako jejich jakýsi podřízený,“ řekl Lukeš v pořadu Interview.

Přežila kulky i silný výbuch při budování metra. Budova Národního muzea slaví 130 let

Historie

Budova Národního muzea slaví 130 let od svého otevření. Věděli jste, že původně se neměla nacházet na Václavském náměstí? A že v srpnu 1968 jedna z kulek zasáhla slovo „osvobození“? V rozhovoru o tom mluvil generální ředitel této instituce Michal Lukeš.

V minulosti musel často s šéfy resortu kultury vyjednávat o rekonstrukci právě Historické budovy. Opravy započaly v roce 2011 a skončily až o osm let později. Šlo o první generální rekonstrukci stavby za celou historii.

„Musel jsem neustále přesvědčovat politiky a lobbovat za to, že rekonstrukce stojí za to, aby se do ní investovalo. Budova muzea byla zchátralá ještě za socialismu a brzdila jej v rozkvětu. Myslím, že teď to lidem ale vrací,“ uvedl Lukeš.

Rekonstrukce je na stavbě vizuálně velmi značně poznat. Z dříve zatmavené budovy, která vypadala, jako by ji někdo posypal popelem, se stala světlá dominanta celého Václavského náměstí. V noci vrhá světlo na celé své okolí.

Vzpomínka na srpen 1968 zůstane

„Opravdu nebylo jednoduché dát tu budovu do pořádku. Zkombinovat všechno s rozpočtem, časem, bezpečností a nutnou modernizací. Šlo o práci stovek lidí,“ doplnil Lukeš. V pořadu také přiznal, že jeden ze sloupů chtěl nechat černý, aby bylo vidět, jak budova vypadala na začátku 21. století. To ale nakonec neprošlo.

Jedna z významných hmatatelných vzpomínek na minulost na stavbě však zůstala. Když se do budovy během srpnové okupace roku 1968 střílelo, opraváři díry po kulkách během sedmdesátých let vyplnili tak, že i po delší době bylo poznat, kam se střílelo.

„Tyto výplně jsme zachovali tak, že jsme je dokonce zvýraznili světlejší barvou. Až bude budova opět po letech tmavnout, výplně by mohly být lépe vidět,“ vysvětlil Lukeš.