Průlomové zjištění, které by mohlo nabídnout nový přístup k léčbě rakoviny. Takový je výsledek studie jihokorejských vědců, kteří identifikovali kritický moment v raných fázích vývoje karcinomu. Konkrétně se jedná o „přepínač“, který by dokázal zvrátit vývoj rakovinných buněk. Autoři studie se domnívají, že jde o zásadní zlom v hledání léku na jednu z nejsmrtelnějších nemocí na světě.
Objev výzkumníků z Jižní Koreje může některým lidem připomínat cestu do minulosti. Podařilo se jim totiž vrátit rakovinné buňky zpět do bezpečnějšího stádia vývoje, a to do momentu, než se z normálních buněk nevratně stávají ty nemocné.
ČTĚTE TAKÉ: Nádorů kůže po covidu přibývá, řekla Arenbergerová. Varovala před agresivním horským sluníčkem
Tradiční léčba rakoviny se zaměřuje na odstranění nebo zničení rakovinných buněk pomocí chirurgického zákroku, ozařování či chemoterapie. „Nový výzkum však ukazuje na další možnost: pomoci pacientům získat zpět jejich zdravé buňky, což by mohlo nabídnout méně toxické a účinnější terapie,“ řekl pro web Mirror doktor Troso Sandoval.
Bývalý zkušený onkolog, který dříve působil v Memorial Sloan Kettering Cancer Center a který se na studii nepodílel, o studii prohlásil: „Tento objev nabízí nový přístup k léčbě rakoviny. Rakovinné buňky spíše přepojuje, než aby je odstraňoval.“
„Pro pochopení tohoto ‚hybridního‘ stavu si můžete představit vodu, která se vaří přesně při teplotě 100 °C. Existuje krátký okamžik, kdy voda není ani v plně tekutém, ani v plně plynném skupenství – podobně, jako jsou buňky zdravé i rakovinné během krátkého okna vývoje rakoviny,“ líčil lékař.
Díky tomuto přechodnému stavu byli vědci schopni zaměřit se na příslušné molekulární dráhy a vrátit buňky zpět do zdravějšího vývojového stádia. Vědci testovali tento nový přístup na miniaturních nádorech vypěstovaných v laboratoři z buněk rakoviny tlustého střeva.
Odhalení záhady
Konvenční léčba rakoviny s sebou často nese vysilující vedlejší účinky a to z toho důvodu, že se nezaměřuje pouze na ty rakovinné, ale poškozuje všechny buňky v těle. To může vést k dalším onemocněním, včetně další rakoviny. Naproti tomu nové poznatky podle odborníků odhalují způsob, jak zasáhnout již v raném stádiu rakovinného procesu a případně zabránit vzniku nádorů u vysoce rizikových pacientů.
Studie podle autorů dále poskytuje „hlubší pochopení biologie rakoviny, které by mohlo vést k personalizovanější medicíně“. Spoluautor výzkumu a profesor biologie Kwang-Hyun Cho uvedl, že studie odhalila, k jakým změnám na genetické úrovni v buňkách – které stojí za procesem vzniku rakoviny – dochází. „To dosud bylo považováno za záhadu,“ podotkl.
Jak v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětlila vědkyně Lenka Bešše, odborníci napříč světem se snaží pochopit, jakým způsobem se nádory mění. „Jak mění svoji biologii, aby přežily působení daného léku. Tím však možná otevírají pomyslné okno k tomu, aby se staly citlivější vůči jinému léku. Snažíme se identifikovat nějakou ‚Achillovu patu‘ nádorů,“ vysvětlila svou práci.
S ohledem na aktuální zjištění výzkumníků z Jižní Koreje se tak zdá, že zmiňované „Achillovy paty“ se mohou objevit ještě před tím, než se začne pacientům podávat léčba.
„Jde o první studii, která odhalila důležité vodítko, které může zvrátit vývoj nádoru. Toto vodítko je skryto právě v okamžiku změny,“ pokračoval Kwang-Hyun Cho. Odborníci připomínají, že rakovina nevzniká ze dne na den. Jedná se o postupný proces, kdy se poškozené buňky hromadí a mění způsob fungování dalších buněk. Výsledkem je přeměna zdravých buněk na rakovinné.
Výsledky studie byly zveřejněny v časopise Advanced Science. Samotný proces, při němž buňky mění své stavy – jedná se o diferenciaci buněk – přitom není žádnou novinkou. Ta spočívá ve specifickém mechanismu, který jihokorejští vědci objevili, a také v jeho potenciálním využití při léčbě.
Výzkum by podle odborníků mohl připravit půdu pro terapie, které se zaměří na rakovinu v raném, lépe zvládnutelném stádiu, a nabídnout tak slibnou alternativu k tradiční, tělu škodlivější léčbě.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Boj proti rakovině. Existuje prevence, riziko diagnózy přesto roste. V čem lidé dělají chybu?