Pekelnou bitku v KSW ovládl Humburger: Můj nejlepší zápas, jásá. S kým se vrátí do klece?

Dominik Humburger porazil na KSW 91 polského soupeře jménem Adrian Dudek

Voják Humburger po vítězství na KSW Byla to pro mě Olympiáda

Parádní vítězství technickým knockoutem ve druhém kole. Všemu navíc přihlíželi i jeho kamarádi z armády. Řeč je o profesionálním vojákovi Dominiku Humburgerovi, který na KSW 91 v Liberci překonal polského soupeře Adriana Dudka. Byla to ale pekelná bitka, ze které i český bijec odcházel se šrámem nad levým okem, ale šťastný. „Byla to pro mě olympiáda, mistrovství světa, prostě nejlepší zápas v životě,“ říká 28letý bojovník.

Právě vám znovu gratuloval soupeř Adrian Dudek k výhře. Jak ho vlastně hodnotíte?
Mám rád takový přístup, to jsou prostě bojovníci. Žádný trashtalky a podobné sr**ky. Tohle je u mě válečník.

ČTĚTE TAKÉ: Brichta v bitvě o prozatímní titul KSW padl. Češi předvedli v Liberci TKO i submisi

Oba jste svým výkonem předvedli, že jste válečníci. Nicméně vy jste se o jménu protivníka dozvěděl celkem nedávno, že?
Protože mi bylo bohužel opět nahlášeno, že můj původní soupeř onemocněl. Prý těžký průběh covidu. Ale já už jsem na tohle zvyklý. Stalo se mi to už x-krát. Musí se s tím počítat. Je to prostě bojový sport a tohle se stát může.

Stihl jste si o něm něco ještě zjistit, nebo už jste to neřešil?
Koukali jsme na co nejvíc šlo, naštěstí byl podobně stavěný jako můj původní soupeř. Menší, podsaditý, tvrdý bijec. Bylo vidět, že se mnou chce wrestlit, ale měl jsem dobrou silovou přípravu v Ázerbájdžánu. Bylo to prostě super, takže to vyšlo, jak mělo.

Co jste říkal na silnou podporu fanoušků? Byl to rachot. Fandili vám hlasitě nejen kamarádi z armády, ale i fanoušci fotbalové Slavie, kteří si předtím užili vítězství Matúše Juráčka.
Je to bomba, super zážitek. Když vás dav takhle žene dopředu… Byla to pro mě olympiáda, mistrovství světa, prostě nejlepší zápas v životě. Samozřejmě, že ten první, co jsem měl tady v Liberci, když jsem nastupoval pod vlajkou s doprovodem armády, to nikdy nezapomenu. A teď tohle, nemůže to být pro mě lepší.

Hned po výhře jste zamířil do tribun za kamarády z armády, co říkali?
Podpora, gratulace. Přijeli kluci z Tábora, měl jsem tady svého velitele, jsem moc rád, že přijeli. Byla to pro mě obrovská motivace. Armáda, to je můj druhý život, miluju svoji práci, je to zkrátka to, co potřebuju k životu.

Mimochodem využívá armáda nějak vaše schopnosti?
Mám to štěstí, že jsem instruktor bojové přípravy, teď objíždíme s parťákem různé útvary a učíme vojáky být zlí. (Pousměje se) Je hloupé to říct, ale co dělá voják? Ať chceme, nebo ne, voják to musí znát, voják se o sebe musí postarat. Nerad to říkám, ale voják musí umět i likvidovat. A MMA je jeden z nejkomplexnějších sportů. Samozřejmě neučím jenom to.

Do kdy byste chtěl ideálně v armádě zůstat?
Jak říkám, mám dva životy – armádu a zápasení, snažím se to nějak kombinovat. Armáda mi vyšla vstříc. Takže dokud to půjde, a já doufám, že to půjde co nejdéle, až do důchodu, tak bych prostě chtěl být v této kooperaci. Protože obě věci miluju.

Nedá mi to a zeptám se, co říkáte na to, že máme vojáka i na Hradě, tedy Petra Pavla?
Všichni říkali: „Ty jo, bude tam zelenej mozek, bude válka.“ Nesmysl. Je to prostě voják a ví, co je válka zač, že to je největší hnus. Nechceme žádnou válku, chceme mír. Lidi si neuvědomují, že je to člověk, co tím prošel a má takové zkušenosti, že určitě není zastáncem něčeho, co by vedlo k válce. Takže já jsem skutečně jeho podporovatelem.

Kdy byste chtěl jít znovu do klece?
Budu to řešit se svým týmem, ale mám v hlavě jediný zápas, odvetu mé první prohry s Michalem Michalskim. Protože jsem ten souboj za mě neprohrál. Musím zkrátka udělat odvetu, uzavřít ten příběh.

Tagy: