Neshoda mezi Sněmovnou a Senátem může vyvolat problémy kvůli zásadní novele energetického zákona známé jako „Lex plyn“. Horní komora Parlamentu totiž vrátila zákon ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) do Sněmovny na základě pozměňovacího návrhu. Pokud poslanci nestihnou schválit úpravu do konce června, hrozí státu problémy spojené s digitalizací stavebního řízení pro územní celky, informoval web E15. Ekonom Petr Bartoň pro CNN Prima NEWS uvedl, že se spíše bude rozhodovat o původní a senátní podobě novely. Varoval ale vládu před politicky drahou chybou.
Energetický zákon by měl být nejvýznamnějším počinem ministra Vlčka v jeho méně než ročním vládním angažmá. Jenže teď poslancům bliká před očima červené světélko v podobě posledního červnového data, píše web E15.
K TÉMATU: Podvodnice vyšetřuje podvody, rýpl si Okamura do Decroix. Kupka ostře oponoval
Pokud by novela nebyla schválena do začátku července, začala by platit digitalizace stavebního řízení pro územní celky. Právě legislativní úprava má zajistit její roční odklad. Poslanci se proto dostávají do časové tísně.
Stát však na tuto situaci podle webu není připraven. Bartoň pro CNN Prima NEWS popsal, co by tento scénář znamenal. „Vznikl by nápor na rychlé řešení. Aby byl zákon naplněn, digitalizace by se spustila v provizorním režimu, stejně jako tomu bylo v loňském červenci,“ sdělil.
Ekonom zdůraznil, že se do konce měsíce spíše rozhodne o tom, zda se schválí buď původní znění z dílny ministra Vlčka, nebo návrh Senátu. O jaké verzi je tedy řeč?
Senátorský odpor proti části novely
Proti lex plyn se postavilo mnoho senátorů. Původní návrh by totiž posvětil zavedení individuálních kontrol části solárních elektráren. Hospodářský výbor horní komory Parlamentu proto přišel s vlastním návrhem, který by kritizované kontroly vypustil a kterým se vše vrací zpět do Sněmovny.
Kontroly by se nově měly týkat těch solárních elektráren, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN) již dříve pro CNN Prima NEWS uvedl, že kdyby na tuto variantu došlo, státu by v budoucnu hrozily arbitráže.
„Výhradou jsou právě individuální kontroly. Podle mého nemají smysl a jsou neproveditelné. Chceme totiž kontrolovat něco, co bylo spuštěno před 15 až 16 lety. Kontroly se mají týkat veškerých nákladů a výnosů. Přitom povinnost archivovat faktury je pouze pět let. To nejde jinak udělat,“ vysvětlil redakci Plevný.
Tisíce firem v problémech?
Proti jsou také solárníci, kteří se již dříve proti takto profilovaným kontrolám postavili. Ředitel Solární asociace Jan Krčmář v pořadu 360° na CNN Prima NEWS varoval, že by se do problémů mohly dostat tisíce firem.
„Zavádí pro asi tři tisíce výrobců solární energie povinnost vykazovat patnáct let staré faktury – složité výkaznictví, které v mnoha případech nebude fungovat,“ hájí své stanovisko.
Ve skutečnosti nebylo provedeno žádné posouzení dopadů, a ministerstvo financí tak nemá relevantní podklady, zda budou mít jejich opatření pozitivní dopad na rozpočet. Pracují s imaginárními čísly. Navíc například studie jako je ta od Petra Bartoně ukazuje, že by to stát pravděpodobně stálo miliony kvůli administrativním nákladům, arbitrážím, ztrátě dalších investic atd.
Bartoň varuje před politicky drahým krokem
Bartoň k finální podobě zákona uvedl, že zájem, aby legislativní změna prošla kvůli hlavnímu záměru alespoň v nějaké podobě, je výrazně větší než možnost, že si ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) – navíc teď, kdy se kvůli bitcoinové kauze volá po jeho hlavě – dupne a pokusí se protlačit původní znění s dodatečnými kontrolami tím, že pro něj získá většinu ve Sněmovně. Pro přijetí senátní verze stačí prostá většina zákonodárců, kteří budou přítomni v momentě jednání v sále.
„Pro energetický sektor je nejlepší senátní úprava. Stále ale platí, že nejhorším scénářem by bylo, že by do konce června neprošlo vůbec nic. Nenechat projít novelu jako celek kvůli bodu, na němž by nějakému ministrovi případně obzvláště záleželo – to by bylo zvláště teď před sněmovními volbami výrazně politicky drahé,“ zhodnotil ekonom.
Stanjura jako „smutný účetní v koutě“?
K jaké variantě nakonec dojde, si není jistý ani bývalý ministr průmyslu a obchodu a místopředseda ANO Karel Havlíček. „Je to stále otevřené. Náš postoj je ale stále stejný. Stát musí udržovat předvídatelné podnikatelské prostředí a neměnit podmínky v investičním prostředí jako ponožky,“ napsal CNN Prima NEWS.
„Kroky ministra Stanjury byly kroky smutného účetního v koutě, který si uvědomil, že mu nevychází rozpočet, a proto změnil zákon, čímž hodil přes palubu 1 500 investorů. Senátoři se to podruhé snaží napravit, což je správné rozhodnutí,“ dodal Havlíček.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: SPD jako kolaps a schovaný Farský. Superdebata byla jak z obrazu hospodské rvačky, míní experti
