Za mzdu si letos koupíme méně zboží než loni
České hospodářství letos poroste ani ne polovičním tempem, než se původně předpokládalo. K výraznějšímu růstu by se tuzemský hrubý domácí produkt měl vrátit až v příštím roce. Kvůli vysoké inflaci je nutné počítat s výrazným poklesem reálných mezd. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí.
Jen o 1,2 procenta má letos stoupnout výkon tuzemské ekonomiky. Úřad Zbyňka Stanjury (ODS) přitom ještě v lednu odhadoval, že hrubý domácí produkt České republiky letos vzroste o 3,1 procenta. „Současný a hlavně budoucí vývoj je zatížen extrémní nejistotou plynoucí z války na Ukrajině,“ uvedl v tiskovém prohlášení ministr financí.
Stanjura prozradil, o kolik vzrostly marže u benzinu. Resort uvažuje o jejich zastřešení
Průměrné ceny marží na pohonných hmotách vzrostly mezi únorem a březnem přibližně o dvě koruny na litr. Na tiskové konferenci to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když prezentoval dosavadní výsledky kontrol prodejních cen na čerpacích stanicích, které potrvají až do 30. září. Resort dále zpracuje cenový výměr na maximální marži prodejců paliv.
Ministerstvo nemá dobré zprávy pro české domácnosti. Jejich nominální mzdy by se sice měly zvýšit o šest procent, ovšem kupní síla výrazně poklesne. Stanjurův rezort totiž počítá s průměrnou roční mírou inflace v roce 2022 ve výši 12,3 procenta. Reálné mzdy by se tak měly snížit o více než šest procent, což by byl nejhlubší propad od vzniku samostatné České republiky.
Oživení až příští rok
Míra nezaměstnanosti by se však měla udržet na stále mimořádně nízké úrovni, a to na 2,5 procenta. Příznivější vývoj by měl nastat v roce příštím. Ministerstvo financí odhaduje růst HDP na 3,6 procenta, což je o půl procentního bodu lepší výhled, než jaký avizovalo v lednu. Rovněž inflace by se měla výrazně snížit, a to na průměrných 4,4 procenta.
Cenový růst sice zůstane i tak na více než dvojnásobku cíle České národní banky, v porovnání s letošním rokem se ale sníží skoro na třetinu. A i díky tomu by se reálné mzdy měly vrátit k růstu. Nominální výdělky totiž mají v roce 2023 stoupnout o 6,2 procenta, jejich kupní síla by po započítání inflace měly být vyšší o 1,8 procenta. Zdaleka to však nevykompenzuje letošní šestiprocentní propad.
Ministerstvo financí mimo jiné také počítá s posílením koruny vůči euru. Kurs by měl letos dosáhnout průměrných 24,40 koruny za euro, v roce 2023 by pak mělo euro být průměrně o 20 haléřů levnější. V predikci je rovněž vidět, že ministerstvo počítá v příštím s mírným poklesem úrokových sazeb, což by mohly pocítit třeba domácnosti, které budou v příštím roce například žádat o hypoteční úvěr.
