Školy s nouzovým stavem nesouhlasí
V České republice bude od půlnoci 26. listopadu platit nouzový stav, schválila ve čtvrtek vláda. Co to v praxi znamená, co všechno může vláda nařídit a jakou roli v tom hraje Sněmovna, v níž mají strany kabinetu v demisi menšinu?
Nouzový stav vyhlašuje vláda, poté musí informovat Sněmovnu. Ta jej může zrušit. Vláda smí vyhlásit nouzový stav na 30 dní, se souhlasem Sněmovny i na delší dobu. Toto mimořádné opatření samo o sobě žádná konkrétní nařízení nedefinuje, ale mění legislativní rámec, ve kterém může vláda nařízení vydávat.
V době nouzového stavu se Česko řídí krizovým zákonem, a hlavní zodpovědnost tak spadá kromě vlády pod Ústřední krizový štáb a ministerstvo vnitra, nikoliv pod ministerstvo zdravotnictví. V rámci tohoto zákona může vláda omezit občanům například svobodu pohybu, shromažďovací právo nebo vlastnické a užívací právo k majetku. Omezit může i podnikání.
V souvislosti s covidem byl nouzový stav v Česku poprvé vyhlášen 12. března 2020, podruhé 5. října 2020. Byl několikrát prodloužen, skončil letos 11. dubna. Celkově byl vyhlášen na 254 dní.
Vláda na základě krizového zákona omezovala běžný život lidí. V Česku platil celostátní lockdown, uzavřela se většina obchodů a služeb. Zavřely se školy, děti se učily distančně. Platil zákaz hromadných akcí, omezil se pohyb a kontakt s ostatními lidmi. Zpřísnila se pravidla pro volný pohyb lidí, platil zákaz nočního vycházení, bylo zakázáno cestovat mezi okresy. Po určitou dobu se nemohlo cestovat do zahraničí.
Nouzový stav využilo ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožnil i jednodušší nasazení armády a zapojení studentů.
K tvrdšímu lockdownu zatím kabinet přistoupit nechce. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl omezení hromadných akcí. Účastnit by se jich mohlo maximálně 500 osob.
Ve hře je také zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, zákaz konání adventních a vánočních trhů a omezení otevírací doby restaurací, hospod, barů, klubů a diskoték od 22:00 hodin do pěti do rána.
