Milan Smutný v pořadu Nový den
Švédsko preferuje zelenou energii. Přijatelná je jenom ta z vody, ze slunce nebo větru. Ostatní elektrárny švédská vláda zatížila takovými daněmi, že se jejich provoz nevyplácí. Letošní zima energetickou koncepci země prověřila a výsledek nevypadá příliš slavně. Místní televize Švédům doporučila, aby přestali luxovat. Dojeli na silné mrazy, říká Milan Smutný ze spolku Realistická energetika a ekologie. A jaká je budoucnost energetiky v Evropě?
Jedna megawatthodina v Česku stojí 1 600 korun. Švédové nedávno platili jenom polovinu téhle částky. Teď ovšem ceny energie vylétly nahoru. Platí přes 5 000 korun. Proč se to stalo právě letos, a ne loni nebo předloni?
Malinko bych korigoval, že Švédsko je v nějaké nouzi. Švédsko má devět jaderných elektráren, které zajišťují naprostou stabilitu. Oni loni vyřadili jednu elektrárnu, měly jich původně 10. Protože vidíme, jaké je počasí, a na severu bývá ještě tužší mráz, tak najednou to nevyšlo.
Musíme si uvědomit, že Švédové jsou velmi bohatá společnost a zhruba spotřebovávají na hlavu 2,5krát víc elektřiny než my. Tam jede na elektřinu všechno — 90 % staveb, které se nově staví, má tepelné čerpadlo, a to je elektřina. Protože dělají hodně elektřiny z vody a z větru, což dělá asi 50 % a přes 40 % dělá jádro, tak jim zřejmě nevyšel vítr. Já jsem se na to díval a zatím ty analýzy nejsou, takže to je zřejmě o jedné velké elektrárně.
Už v červnu 2019 před tím varovali někteří švédští politici a průmyslníci. Švédsko zřejmě i pod dojmem toho, co se stalo, bude muset některé věci přehodnotit. Mimochodem oni zrušili daně pro jaderné elektrárny už před časem a jsou si vědomi toho, že v jejich podmínkách to bez jaderné energie nepůjde, a to doplní vítr a voda.
V době, kdy se dostanou do takto kritického okamžiku, není načase, aby kupovali energii někde jinde? Nejsou v téhle situaci?
Dnešní Evropa, to jsou zhruba tři velké bloky — Skandinávie, západní Evropa včetně nás, a potom Balkán. Ty jsou propojeny sítěmi a bylo by naivní si myslet, že tyhle ceny, které se objevují v médiích, jsou nějak standardní. Všechny státy, distributoři a obchodníci si dělají dlouhodobé smlouvy a tohle jsou tzv. spotové ceny. Když je někdo v rejži, aby se to řeklo česky, a musí najednou nakoupit, tak ten na tom konci opravdu zaplatí velké sumy a už jsou v Evropě případy, že takoví chudáci museli zaplatit 1 000 eur za megawatthodinu. Musíme říct, že ovšem ty ceny, o kterých mluvíme, to jsou ceny silové elektřiny, tedy elektřiny, která jakoby opouští elektrárnu. U nás to bylo teď kolem 1,4 až 1,5 koruny za kilowatthodinu, abychom to převedli srozumitelně. A cena elektřiny poroste.
To, co se děje v Evropě, je dotační zhůvěřilost
Poroste? Jste o tom přesvědčen?
Absolutně, protože Německo je opravdu zelené, řekl bych i ideologicky zelené. Letos a příští rok odstaví všechny své jaderné elektrárny, takže tady najednou zmizí obrovská kapacita a bude velkou otázkou, čím to Němci nahradí. Zatím pojedou hnědouhelné elektrárny, ale Němci budou muset taky dovážet a zřejmě vsadí na paroplynové elektrárny. Proto je velký zájem dostavit Nord Stream 2, což je kritizovaná stavba po dně Baltského moře, která obchází tranzitní země a jde rovnou do Německa. Jinak si neumím představit, že by mohli provozovat svůj průmysl a zásobovat svoje domácnosti.
Z toho, co říkáte, i z toho, co člověk vidí kolem sebe, je jasné, že ta poptávka po elektřině se skutečně zvyšuje. Na druhou stranu se přece jenom snižuje ten konzervativní způsob získávání elektřiny. Co když skutečně bude poptávka převyšovat nabídku, to se vrátíme zpátky zase k uhlí?
To je přesně to, proč vznikl náš spolek Realistická energetika a ekologie. Je tam spousta univerzitních profesorů, vědců, matematiků a jaderných fyziků. Naše webové stránky Realisticka.cz může navštívit každý a podívat na ty osobnosti. My chceme být partnerem pro média, pro politiky, abychom nespáchali nějaké lumpárny v budoucím vývoji.
Trh je ale jasný. Ve chvíli, kdy je něčeho nedostatek, stoupá cena…
Ale trh se láme. To, co se děje v Evropě, je dotační zhůvěřilost. Všechno se někam pokřivuje a tržní mechanismy přestávají fungovat. Nový zelený úděl – politika Evropské unie schválená a podepsaná všemi šéfy států a vlád – znamená, že se mají prosazovat zelené technologie s důrazem na větrníky a slunce.
My tady máme studii, kterou předložili dva poslanci Evropského parlamentu, jeden z nich za Českou republiku, a ta říká, že bychom Českou republiku v podstatě museli brutálně zastavit fotovoltaickými panely, zhruba nějakých 40 000 km². To představuje 55 % naši rozlohy a na velkou část plochy bychom museli postavit větrníky, což je dneska monstrum, které se staví v Severním moři. Teď jich tam chtějí postavit tisíce. To je 160 metrů vysoký betonový pilíř, na něm jsou tři 100metrové vrtule složené z plastů.
Je třeba se bavit o tom, že až tahle technologie, která funguje zhruba 20 let, skončí, jak se bude recyklovat? To skácíme ty obry do moře? Neuděláme z nich nové útesy? Víme, až za 10 let skončí ty velké fotovoltaické elektrárny v České republice, jak je budeme recyklovat, když to je z 96 % sklo smíchané se vším? Zatím jsem viděl jen řešení typu rozdrtit to a dát to někam do silnic. Jde o to, aby tady zase nezanikli ti provozovatelé a nenechali všechna tahle řešení na daňových poplatnících.
Ale vraťme se k tomu, proč je Švédsko na tom relativně dobře. My máme třeba na jednu kilowatthodinu výroby 461 gramů CO2, Švédsko má 45 gramů. My máme obnovitelné zdroje podíl 11 %, Švédsko má 62 %. Teď si můžeme říct, co bude dělat Česká republika do budoucna. Všichni říkají, že uhlí je problém, ale my musíme mít za uhlí náhradu, a tou nejsou větrníky ani fotovoltaické panely, protože u nás tolik nesvítí a nefouká. Ta nová studie dvou poslanců Europarlamentu říká, že Česká republika chce být uhlíkově neutrální, klimaticky neutrální do roku 2050, což je závazek celé vyspělé Evropy. Bez toho, abychom stavili nové jaderné bloky, to neuděláme.
Sněmovna jedná o dostavbě Dukovan. Dá se očekávat, že z vašeho pohledu a z pohledu Realisticka.cz to je jediná cesta?
Teď se to ukazuje — nesvítí, nefouká, máme tady týdny inverze. Ty krásné zelené zdroje jsou, když svítí sluníčko, když hezky fouká. Ale když je nám jakoby zle a potřebujeme víc topit, tak se musíme spolehnout ty zdroje, které fungují, a jaderná energetika funguje v mrazech nebo zimě vůbec nejlíp, protože se dobře chladí. Třeba Temelín má vůbec za leden největší historickou výrobu elektrické energie. Problém je, že politici toto řešení odsouvají a utápějí se v trochu ideologických sporech, jestli ten dodavatel, nebo onen dodavatel.
