Inflace se v dubnu opět dostala nad tříprocentní hranici. Zdroj: Profimedia.cz
Spotřebitelské ceny se v dubnu v České republice zvýšily o 3,1 procenta. Inflace je tak o 0,8 procentního bodu vyšší než v březnu. Zdražovaly hlavně potraviny, alkohol nebo tabákové výrobky, uvedl Český statistický úřad
Na zvýšení inflace z březnových 2,3 na dubnových 3,1 procenta měly největší vliv ceny potravin, tabákových výrobků a lihovin. Nejvíce zdražovala zelenina, meziměsíčně téměř o 11 procent. Vepřové maso bylo v dubnu o 4,4 procent dražší než v březnu, tuky a oleje o 2,8 procenta. Tabák a lihoviny zdražily přibližně o dvě procenta. Opačným směrem se vydaly ceny ovoce, které o 4,9 procenta klesly.
V meziročním srovnání se pak nejvíce zvedly ceny pohonných hmot (o 16,3 procenta), tabákových výroků (skoro o pětinu), piva (o 8,5 procenta) a lihovin (o 5,1 procenta). Poměrně výrazně zdražily také automobily, a to o více než osm procent. Klesly naopak ceny elektřiny a zemního plynu, a to o 3,4 a 4,7 procenta.
Nepříjemné překvapení
Dubnová inflace překvapila analytiky. „Inflace se poprvé od loňského září dostala nad úroveň horní meze tolerančního pásma cílování inflace, které stanovuje Česká národní banka. Jak trh, tak ČNB přitom předpokládaly, že inflace skončí pod úrovní tří procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Růst cen v Česku zrychlil. Na vině je zdražování pohonných hmot a některých potravin
Spotřebitelské ceny se v březnu meziročně zvýšily o 2,3 procenta, inflace tak oproti únoru narostla o 0,2 procentního bodu. Na vině je především zdražení pohonných hmot a některých druhů potravin. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.
Podle Kovandy dubnová čísla zvyšují pravděpodobnost, že Česká národní banka by už letos v srpnu mohla zvýšit svou základní úrokovou sazbu, a že ji letos možná zvýší i dvakrát. „Trh nyní sází na poměrně agresivní zvyšování sazeb ČNB,“ dodal.
V květnu bude hůř
„Inflace v letošním roce zrychluje globálně, za čímž stojí řada faktorů, mnoho z nich jsou však spíše nabídkového charakteru a souvisí s výpadky v dodavatelských řetězcích následkem pandemie,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Svou roli podle něho hraje také nízká srovnávací základna z minulého roku zejména u ceny ropy, která letos citelně zvyšuje meziroční růst cen pohonných hmot.
Podle analytika Komerční banky Michala Brožky ale inflace v dubnu neřekla poslední slovo. „Je pravděpodobné, že v nejbližších měsících uvidíme větší cenové pohyby u položek, kterých se týká rozvolňování protiepidemických opatření. Například u oblečení a obuvi a některých služeb,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Je prý také třeba připustit, že rozvolňování je výrazně rychlejší, než s jakou trh počítal. „Je možné, že v květnu uvidíme meziroční inflaci ještě výš, poblíž 3,2 procenta. Nicméně již od července by rostoucí srovnávací základna z minulého roku měla meziroční inflaci stahovat pod tři procenta,“ dodal.
