Češi chodí do penze skoro nejdříve z celé EU. Jaký důchodový věk mají další státy?
Výběr redakce
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) rozvířil prach kolem nutných změn českého důchodového systému. Stačilo jen zmínit, že se bude muset zvyšovat věk odchodu do penze. Stávající strop je sice nastaven na 65 let, Češi však svůj profesní život mohou ukončit o něco dříve. Jak je to v jiných zemích nejen Evropské unie?
Česká populace stárne. Důchodový systém tak nevyhnutelně míří k chronickým schodkům. Vážné problémy se začnou projevovat už ve 30. letech tohoto století, kdy do penze budou odcházet takzvané Husákovy děti. Tedy generace Čechů, které na svět přicházely v 70. letech minulého století. Díky silné propopulační politice tehdejšího komunistického režimu došlo k masivnímu nárůstu porodnosti i úhrnné plodnosti.
Čtěte také
Výsledkem byla jakási demografická bublina, která s příchodem dalšího desetiletí splaskla, na několik generací dopředu však zařídila, že se budou střídat období silných a slabých populačních ročníků. „Silné generace narozené v 70. letech už také mají děti, takže tehdejší demografický ‚zásek‘ se nám posunul v čase. Před časem se to projevovalo nedostatkem míst ve školkách, teď zase ve školách a za několik desetiletí se to opět ukáže v důchodovém systému,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Nepopulární kvadratura kruhu
Jenže důchodový systém může přijít na buben daleko dřív, než do penze začnou odcházet děti Husákových dětí. Je to totiž právě generace současných čtyřicátníků až padesátníků, která penzijní systém začne už v příští dekádě zatěžovat. Čeští ekonomové i politici vědí, že problém přijde. Dosud ale nikdo nenavrhl řešení, které by zároveň nepředstavovalo ohrožení pro financování dnes vyplácených penzí.
Věk odchodu do důchodu ve vybraných zemích (2022)
| Země | Věk odchodu do penze (muži/ženy) |
|---|---|
| Česká republika | 63 let a 10 měsíců |
| Slovensko | 62 let a 10 měsíců |
| Německo | 65 let a 10 měsíců |
| Rakousko | 65/60 |
| Polsko | 65/60 |
| Francie | 62 |
| Dánsko, Itálie, Řecko | 67 |
Zdroj: Finnish Centre for Pensions
Ne snad proto, že by řešení neexistovala, ale nenašla se na nich jasně většinová politická shoda. Přitom je nabíledni, že politici budou muset najít kompromis mezi zvyšováním odchodu věku do důchodu, tempem růstu penzí a mírou posílení příjmové strany důchodového systému. Potíž je v tom, že ani jedno ze zmíněných opatření není populární.
Chvilková Jurečkova odvaha
Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přesto našel odvahu a řekl, že strop pro věk odchodu do důchodu, který je dnes nastaven na 65 let, se bude muset zvýšit. Jenže vzápětí dodal, že půjde o úkol až pro příští vládu. Z toho je patrné, jak ožehavé téma penzí je, a že se nikomu nechce do něho příliš šťourat.
Přitom když se rozhlédneme po okolních zemích, Česká republika patří v rámci Evropské unie ke státům, kde se do penze odchází poměrně brzy. Aktuálně v průměru v 63 letech a 10 měsících. Tato hranice platí pro muže i ženy a neustále se zvyšuje, i když po malých krůčkách. Za současných podmínek však nemůže přesáhnout zmíněných 65 let.
Čtěte také
Dříve do penze odcházejí už jen Slováci (62 let a 10 měsíců), Malťané (63) a Francouzi (62), jak vyplývá z šetření Finského centra pro penze (Finnish Centre for Pensions). Nejpozději se na důchod mohou těšit národy, u kterých bychom něco takového sotva čekali. Jde o Řeky, Italy a Dány (v případě Dánska to, pravda, překvapivé není). V trojici zemí je aktuální důchodový věk nastaven na 67 let, a to pro obě pohlaví.
Penzijní věk zvyšují skoro všichni
Obvyklý věk odchodu do důchodu v Evropské unii dosahuje 65 let. Zajímavé je, že s tímto věkem do budoucna počítá jen osm zemí. Ostatní počítají s tím, že hranice bude vyšší a bude dosahovat typicky 67 let, některé země už naznačují, že půjdou i výše.
„Jsem přesvědčená, že zvýšit hranici odchodu do penze je poměrně účinné a rychlé řešení hrozící permanentní nerovnováhy důchodového systému. K tomu se dají přidat další změny parametrů, podle mého není nutné zavádět zcela nový důchodový systém, protože jak naše populace nyní stárne, po vymírání generace nás, Husákových dětí, začne mládnout,“ vysvětlila Hedija.
Podle ní by zavádění systému založeného na individuálním spoření byla navíc značně nákladná. „Museli byste totiž financovat důchody, které se vyplácejí dnes, a zároveň vytvářet úspory pro současnou generaci ne její důchody. Vytvořili byste takzvanou sendvičovou generaci, která by musela vlastně spořit dvakrát: pro současné důchodce a pro sebe,“ dodala ekonomka.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
