Češi jako pomocníci Hitlera, pomníky legionářů v ohrožení. Expert varuje před reakcí Rusů

Jak Putin řekl, tak i udělal. Ruský prezident koncem dubna v tradičním poselství k oběma komorám parlamentu oznámil, že nikomu nedovolí, aby ve vztahu k Rusku překročil pomyslnou červenou linii. A v případě jejího překročení bude tvrdě a rezolutně reagovat. Česká republika se dostala za tuto pomyslnou hranici. Co to pro Česko a Čechy může znamenat?

Ruská vláda schválila seznam nepřátelských zemí a zařadila na něj jen Českou republiku a Spojené státy. Jde o zcela mimořádnou eskalaci vztahů mezi Prahou a Moskvou. Vzájemné vztahy se nyní nachází v negativních hodnotách.

Kreml přesně neuvádí, čím si Česká republika zasloužila zařazení na černou listinu. Je ale zřejmé, že jde o reakci na kauzu Vrbětice a následné vyhoštění z Česka více jak 80 diplomatů a pracovníků ruské ambasády.

„Po rozpadu Varšavské smlouvy a Sovětského svazu jsem si nemohl ani představit, že mezi Českem a Ruskem mohou být nějaké podstatné rozpory. Je ale absolutně jasné, že Ruská federace není v této situaci iniciátorem a nemůže za vyvolávání protiruské hysterie. Z naší strany jde o vynucené opatření. Ruská federace byla donucena podniknout takové kroky, aby byly zastaveny Spojené státy a Česko, protože to se svým jednáním už přeháněly,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS první místopředseda branného výboru Státní dumy Alexandr Šerin.

Odborník: Česko se chová nepředvídatelně

Ruský politik zároveň doufá, že se po podzimních sněmovních volbách v Česku situace mezi Prahou a Moskvou změní.

„Nějakou dobu nebudou existovat žádné politické vztahy mezi Ruskem a Českem. Rusko už nevnímá jako polehčující okolnost to, že česká elita má rozmanité postoje k naší zemi. Naopak, Česko se z pohledu ruského vedení chová nepředvídavě. Moskva zkrátka neví, jak utvářet vztahy s Prahou. To, že v Česku neexistuje jasná mocenská vertikála, to jen umocňuje,“ popisuje pro CNN Prima NEWS dopad zařazení Česka na černou listinu slavista a docent Ruské státní humanitní univerzity Vadim Truchačov.

Jak dodává, do roku 2024, kdy by měl Vladimir Putin opustit prezidentskou funkci nebo případně by v Rusku mělo dojít k politické transformaci, můžeme na česko-ruské politické vztahy zapomenout.

Ruský expert se domnívá, že Česko v souvislosti se zapsáním na černou listinu nepřátelských států může čelit v Rusku nenávistné kampani. Nemusí jít přitom o záměr Kremlu.

Budou zaznívat hlasy, aby byl přehodnocen vztah Ruska k srpnu 1968.

„Česko by se mělo připravit na to, že ho v Rusku mnozí budou považovat za nepřítele i bez přímého Putinova pokynu. Bude to iniciativa zdola. V příštích pár letech se celá historie rusko-českých vztahů bude podávat negativně. Z Čechů se bude dělat národ, který je historicky a civilizačně nepřátelský k Rusům. Budou zaznívat hlasy, aby byl přehodnocen vztah Ruska k srpnu 1968 a aby byl zásah SSSR v Československu považován za oprávněný,“ říká Truchačov.

Měkké sankce jsou jen začátek

Sankce v souvislosti se zapsáním na seznam nepřátelských zemí nejsou kritické. Ruská vláda pro USA a Českou republiku stanovuje limity pro počty osob, které se nacházejí na území Ruské federace a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce zemí uvedených v seznamu uzavírat pracovní smlouvy. V přiložené tabulce je u Spojených států nula a u České republiky číslice 19.

Jelikož seznam nepřátelských zemí je ruskou odpovědí na západní sankční tlak, není vyloučeno, že s rostoucím počtem států na černé listině budou přitvrzovat i restrikce vůči nim. Dá se předpokládat, že mohou být zaměřeny na působení nevládních organizací daných zemí v Rusku, ekonomická omezení či ztrpčování života zahraničním novinářům.

„Dosavadní sankce pro státy na seznamu nepřátelských zemí nejsou tvrdé. Domnívám se ale, že zařazení Česka na seznam ovlivní turistický ruch či podnikatelské aktivity,“ tvrdí ruský poslanec.

„Přál bych si, aby se seznam nepřátelských států nerozšiřoval a mohl být v budoucnu zrušen,“ popisuje Šerin svůj vztah k černé listině. Jak zároveň dodává, zatím nemá důvod k optimismu. Očekává, že vztahy Ruska se Západem se budou spíš zhoršovat.

Češi budou bez skrupulí označováni za Hitlerovy pomahače.

Truchačov nevylučuje, že reakce může být ostřejší. „Může dojít k demontáži pomníků a pamětních desek československých legionářů, Češi budou bez skrupulí označováni za Hitlerovy pomahače. Bude zpochybňována jakákoliv spolupráce s Českem v jakékoliv oblasti. Proto není ani vyloučen částečný odchod ruských firem z Česka. Česko bude vykreslováno jako kolonie USA a Evropské unie bez vlastní politické vůle. Podotýkám, že tyto iniciativy půjdou zezdola, nikoliv z Kremlu. Vláda to nebude vždy podporovat, ale nebude tomu ani bránit. Změkčení přístupu bude možné až poté, co dojde k politickému uvolnění,“ říká expert.

Slavista se domnívá, že Česko nemusí zůstat na seznamu nepřátelských států natrvalo. „Pokud česká strana bude vysílat pozitivní signály, může být zváženo její vyškrtnutí z černého seznamu. K tomu však nedojde do té doby, dokud nebude vyřešena otázka osudu pomníku maršála Koněva. Pokud bude přemístěn na nějaké důstojné místo, Česko může být ze seznamu vyškrtnuto, nebo se k němu alespoň změkčí přístup ruské vlády,“ vysvětluje.

„Démonizace Česka a Čechů bude chyba. Nepřinese to nic dobrého, ale naše země to čeká. Ruská mentalita je taková, že klidnou odpověď na české výpady si ruská vláda dovolit nemůže. Jinak by Kreml vypadal v očích ruského lidu jako slaboch,“ dodává Vadim Truchačov.

Česká vláda považuje zařazení mezi nepřátelské země Ruska za další krok k eskalaci vztahů. Plnou solidaritu ČR vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel i vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borell.

Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

Obvinění související s vrbětickými explozemi Moskva odmítá a ruští představitelé je opakovaně označují za bezdůvodná, rozporuplná, nezodpovědná či provokativní.