Kreml považuje Českou republiku za nepřátelský stát. Zatím neoficiálně, ale Česko se ocitlo na seznamu Rusku nepřátelských států. Improvizovaný přehled zemí, které si to s Kremlem měly rozházet, se objevil v nejpopulárnější ruské politické talk show 60 minut na kanálu Rossija. Ani prostí Rusové nejsou v negativních emocích vůči Česku pozadu.
Seznamu nepřátelských zemí vévodí Spojené státy americké, se kterými má Moskva dlouhodobě napjaté vztahy. Přestože americký prezident Joe Biden nabídl Vladimiru Putinovi deeskalaci vzájemného napětí a v létě i osobní schůzku v doposud nejmenované evropské zemi, vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou dlouhodobě na bodu mrazu.
Rusko zveřejnilo seznam nepřátelských zemí. Mezi deseti státy je i Česká republika
Kreml pracuje na seznamu nepřátelských zemí, jejichž ambasády nebudou moci zaměstnávat ruské občany. Moskva tak reaguje na diplomatickou roztržku mezi Ruskem a Západem. USA nejprve v polovině dubna vyhostily ruské diplomaty, poté se provalilo pozadí české kauzy Vrbětice, do které měli být zapleteni agenti ruské tajné služby.
Na černé listině nepřátel se objevili i tradiční evropští soupeři Ruska: Velká Británie, pobaltské země, Polsko, Gruzie a přirozeně vzdorující Ukrajina. Jde o státy, které se v rámci mezinárodních organizací či samostatně vymezují proti ruské politice. A proto je na seznamu i Česká republika.
Praha se dostala do nemilosti ruského režimu kvůli údajnému zapojení agentů ruské vojenské rozvědky GRU do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v roce 2014, který připravil o život dva lidi. Moskva obvinění odmítá a cítí se dotčena krokem české vlády, která zprvu vyhostila 18 ruských diplomatů a poté se rozhodla razantně omezit počet Rusů na velvyslanectví v Praze.
Podle ruského ministerstva zahraničí se seznam nepřátel Ruska skutečně připravuje. Potvrdila to tisková mluvčí resortu Marija Zacharovová. Může se však lišit od toho, který byl zveřejněn ruskou státní televizí. Třeba tím, že na listině nemusí být pouze devět států. Na seznamu se může objevit také Slovensko nebo Bulharsko, jejichž diplomatické vztahy s Moskvou jsou aktuálně napjaté.
I bez oficiálního seznamu se ruský pohled na Česko změnil. Pokud do odhalení ruské stopy výbuchu ve Vrběticích byla Česká republika vnímána jako turisticky lákavá země s prezidentem vstřícně naladěným k Rusku, nyní ČR o pověst země bodrých, ale jinak vcelku neškodných pivařů přišla.
Legionáři, škodovka a Nedvěd
„Když poslední dny každá zpravodajská relace začíná špatnými zprávami o Česku, ruskou společností to silně rezonuje. A bohužel to rychle nepřejde,“ sdělil CNN Prima NEWS slavista a docent Ruské státní humanitní univerzity Vadim Truchačov.
Proč „proruský“ Zeman nezažehnal konflikt, diví se v Moskvě a píší o ztrátě spojence
Česká republika dala Rusku ultimátum poté, co obvinila speciální služby z exploze vojenských skladů ve Vrběticích. Jelikož ale z Ruska žádná reakce nedorazila, rozhodlo Česko o vyhoštění dalších ruských diplomatů z Prahy. Prezident Miloš Zeman má ale pověst jednoho z „nejproruštějších“ lídrů v Evropě. „Proč tedy nezasáhl a nezabránil rozpadu česko-ruských vztahů?“ ptají se některá média.
Podle názoru experta Rusové neměli ucelenou představu o České republice a Češích. Vnímali Česko prostřednictvím klasických asociací a stereotypů.
„Povědomí o vaší zemi bylo útržkovité. Něco se vědělo o roku 1968, něco o povstání Čechů v Rusku v roce 1918. Ví se o příbuznosti ruštiny a češtiny, ale spíš teoreticky. Drtivá většina Rusů češtinu od jiného slovanského jazyka nerozezná,“ vysvětluje Truchačov.
„Rusové znají české pivo, automobily Škoda, české tramvaje. Vědí, jak vypjaté jsou hokejové zápasy mezi našimi národními týmy. Milovníci fotbalu znali Pavla Nedvěda a Petra Čecha. Mnozí četli Haška a Čapka. Nemálo lidí navštívilo Prahu a Karlovy Vary. Ale zas tolik jich nebylo. Českou republiku mohlo navštívit přinejlepším 7–8 procent Rusů. Proto Češi a Česko nebyli v Rusku vnímáni ani kladně, ani negativně,“ dodává.
Truchačov se domnívá, že Rusové začali negativně reagovat na Česko po kauze Koněv. Přenesení pomníku sovětského maršála z náměstí Interbrigády v Praze 6 do depozitáře loni na jaře vyvolalo v Rusku vlnu odporu k ČR.
Většina Rusů si přeje potrestat Česko.
„Po kauze s pražským pomníkem maršála Koněva se Česko začalo vnímat spíš negativně, ale ne úplně. Teď, kvůli Vrběticím, je Česko vnímáno stejně jako Polsko nebo pobaltské země. Tedy jednoznačně nepřátelské země. Většina Rusů si přeje potrestat Česko, přičemž i ti, kteří o vaší zemi nic nevědí,“ podotýká expert.
Jourová nesmí do Ruska. Kreml nepustí do země ani dalších sedm evropských politiků
Rusko v pátek zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO) a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na oznámení ruského ministerstva zahraničí.
Truchačov se domnívá, že Česko ve škatulce nepříjemných zemí zůstane nadlouho. „Myslím si, že Česko už nebude považováno za přátelskou zemi. Nebude vyloženě nepřátelskou zemí, jako jsou Spojené státy a Polsko, ale ani přátelskou. Česko bude vnímáno jako Nizozemsko, Švédsko nebo Rumunsko, které čas od času dělají politické výpady proti Rusku,“ říká.
Ruský slavista je přesvědčen, že pozitivní symboly, s nimiž se dá asociovat Česko, ruská srdce neobměkčí. Krteček ani české pivo nejsou argumentem, aby Rusové změnili postoj k české vládě, která příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU podezřívá z podílu na výbuchu skladu munice ve Vrběticích.
„Pozitivní symboly fungují, ale Rusové je příliš nespojují s českým státem. Přesně tak jako někteří Češi, kteří nesympatizují s Ruskem, nespojují ruské umělce a ruské vědce se současnou Ruskou federací. Proto pivo, Škoda, Hašek a Krteček mají dobré jméno, ale tyto symboly neovlivní negativní vztah k české vládě,“ dodává Vadim Truchačov.
Česko jako poslušný americký satelit
„Celkově se vztah k Česku nijak nezměnil. Aktuální situace je jednoznačně vnímána jako opisování křivky vývoje rusko-amerických vztahů. Česko je v Rusku vnímáno zkrátka jako poslušný americký satelit,“ vysvětluje svůj postoj pro CNN Prima News Nikolaj Gončarov, orientalista z Uljanovsku.
Politika je pro asi padesátiletého Nikolaje koníčkem. Ačkoliv se profesionálně zajímá o Blízký východ, diplomatickou roztržku mezi Prahou a Moskvou se zájmem sleduje. Zdá se mu, že politika české vlády, zejména v konkrétním případě s výbuchem ve Vrběticích, se může lišit od postoje české veřejnosti, která má podle jeho mínění přívětivější vztah k Rusku.
„Veřejné mínění v Česku bylo vždy jiné než v Polsku. Pokud politika České republiky vyjadřuje postoj části české vlády závislé na USA, tak Polsko je skrz naskrz nasáklé xenofobií a krajním nacionalismem,“ myslí si vysokoškolský učitel.
„Popíšu to asi následovně: Češi jsou nám blízcí, Česko je nádherná turistická země. Všichni čekají, až se situace uklidní a v našich vztazích zavládne mír,“ říká Gončarov.
Vrbětice vše otočily
Vřelý vztah Rusů k Česku bez znalostí kontextu a vývoje česko-ruských vztahů ilustruje průzkum ruské státní sociologické služby VCIOM, který byl zveřejněn tři týdny před tiskovou konferencí premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) o ruské stopě ve výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Sociologové zjišťovali dojem Rusů o vybraných státech a národech.
Průzkum ukázal, že většina Rusů (64 %) se domnívá, že český stát zastává přátelský postoj k Rusku. Česko se dokonce umístilo v žebříčku na třetím místě za Běloruskem a Čínou.
Ještě větší naděje Rusové vkládali do české společnosti. Víc jak dvě třetiny ruských respondentů (78 %) byly přesvědčeny, že Češi vnímají Rusko kladně.