Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Krteček neobměkčí naše srdce, pivem si nás nekoupíte: Rusové mění pohled na Česko


Kreml považuje Českou republiku za nepřátelský stát. Zatím neoficiálně, ale Česko se ocitlo na seznamu Rusku nepřátelských států. Improvizovaný přehled zemí, které si to s Kremlem měly rozházet, se objevil v nejpopulárnější ruské politické talk show 60 minut na kanálu Rossija. Ani prostí Rusové nejsou v negativních emocích vůči Česku pozadu.

Seznamu nepřátelských zemí vévodí Spojené státy americké, se kterými má Moskva dlouhodobě napjaté vztahy. Přestože americký prezident Joe Biden nabídl Vladimiru Putinovi deeskalaci vzájemného napětí a v létě i osobní schůzku v doposud nejmenované evropské zemi, vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou dlouhodobě na bodu mrazu.

Na černé listině nepřátel se objevili i tradiční evropští soupeři Ruska: Velká Británie, pobaltské země, Polsko, Gruzie a přirozeně vzdorující Ukrajina. Jde o státy, které se v rámci mezinárodních organizací či samostatně vymezují proti ruské politice. A proto je na seznamu i Česká republika.

Praha se dostala do nemilosti ruského režimu kvůli údajnému zapojení agentů ruské vojenské rozvědky GRU do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v roce 2014, který připravil o život dva lidi. Moskva obvinění odmítá a cítí se dotčena krokem české vlády, která zprvu vyhostila 18 ruských diplomatů a poté se rozhodla razantně omezit počet Rusů na velvyslanectví v Praze.

Podle ruského ministerstva zahraničí se seznam nepřátel Ruska skutečně připravuje. Potvrdila to tisková mluvčí resortu Marija Zacharovová. Může se však lišit od toho, který byl zveřejněn ruskou státní televizí. Třeba tím, že na listině nemusí být pouze devět států. Na seznamu se může objevit také Slovensko nebo Bulharsko, jejichž diplomatické vztahy s Moskvou jsou aktuálně napjaté.

I bez oficiálního seznamu se ruský pohled na Česko změnil. Pokud do odhalení ruské stopy výbuchu ve Vrběticích byla Česká republika vnímána jako turisticky lákavá země s prezidentem vstřícně naladěným k Rusku, nyní ČR o pověst země bodrých, ale jinak vcelku neškodných pivařů přišla.

Legionáři, škodovka a Nedvěd

„Když poslední dny každá zpravodajská relace začíná špatnými zprávami o Česku, ruskou společností to silně rezonuje. A bohužel to rychle nepřejde,“ sdělil CNN Prima NEWS slavista a docent Ruské státní humanitní univerzity Vadim Truchačov.

Podle názoru experta Rusové neměli ucelenou představu o České republice a Češích. Vnímali Česko prostřednictvím klasických asociací a stereotypů.

„Povědomí o vaší zemi bylo útržkovité. Něco se vědělo o roku 1968, něco o povstání Čechů v Rusku v roce 1918. Ví se o příbuznosti ruštiny a češtiny, ale spíš teoreticky. Drtivá většina Rusů češtinu od jiného slovanského jazyka nerozezná,“ vysvětluje Truchačov.

„Rusové znají české pivo, automobily Škoda, české tramvaje. Vědí, jak vypjaté jsou hokejové zápasy mezi našimi národními týmy. Milovníci fotbalu znali Pavla Nedvěda a Petra Čecha. Mnozí četli Haška a Čapka. Nemálo lidí navštívilo Prahu a Karlovy Vary. Ale zas tolik jich nebylo. Českou republiku mohlo navštívit přinejlepším 7–8 procent Rusů. Proto Češi a Česko nebyli v Rusku vnímáni ani kladně, ani negativně,“ dodává.

Truchačov se domnívá, že Rusové začali negativně reagovat na Česko po kauze Koněv. Přenesení pomníku sovětského maršála z náměstí Interbrigády v Praze 6 do depozitáře loni na jaře vyvolalo v Rusku vlnu odporu k ČR.

Většina Rusů si přeje potrestat Česko.

„Po kauze s pražským pomníkem maršála Koněva se Česko začalo vnímat spíš negativně, ale ne úplně. Teď, kvůli Vrběticím, je Česko vnímáno stejně jako Polsko nebo pobaltské země. Tedy jednoznačně nepřátelské země. Většina Rusů si přeje potrestat Česko, přičemž i ti, kteří o vaší zemi nic nevědí,“ podotýká expert.

Truchačov se domnívá, že Česko ve škatulce nepříjemných zemí zůstane nadlouho. „Myslím si, že Česko už nebude považováno za přátelskou zemi. Nebude vyloženě nepřátelskou zemí, jako jsou Spojené státy a Polsko, ale ani přátelskou. Česko bude vnímáno jako Nizozemsko, Švédsko nebo Rumunsko, které čas od času dělají politické výpady proti Rusku,“ říká.

Ruský slavista je přesvědčen, že pozitivní symboly, s nimiž se dá asociovat Česko, ruská srdce neobměkčí. Krteček ani české pivo nejsou argumentem, aby Rusové změnili postoj k české vládě, která příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU podezřívá z podílu na výbuchu skladu munice ve Vrběticích.

„Pozitivní symboly fungují, ale Rusové je příliš nespojují s českým státem. Přesně tak jako někteří Češi, kteří nesympatizují s Ruskem, nespojují ruské umělce a ruské vědce se současnou Ruskou federací. Proto pivo, Škoda, Hašek a Krteček mají dobré jméno, ale tyto symboly neovlivní negativní vztah k české vládě,“ dodává Vadim Truchačov.

Česko jako poslušný americký satelit

„Celkově se vztah k Česku nijak nezměnil. Aktuální situace je jednoznačně vnímána jako opisování křivky vývoje rusko-amerických vztahů. Česko je v Rusku vnímáno zkrátka jako poslušný americký satelit,“ vysvětluje svůj postoj pro CNN Prima News Nikolaj Gončarov, orientalista z Uljanovsku.

Politika je pro asi padesátiletého Nikolaje koníčkem. Ačkoliv se profesionálně zajímá o Blízký východ, diplomatickou roztržku mezi Prahou a Moskvou se zájmem sleduje. Zdá se mu, že politika české vlády, zejména v konkrétním případě s výbuchem ve Vrběticích, se může lišit od postoje české veřejnosti, která má podle jeho mínění přívětivější vztah k Rusku.

„Veřejné mínění v Česku bylo vždy jiné než v Polsku. Pokud politika České republiky vyjadřuje postoj části české vlády závislé na USA, tak Polsko je skrz naskrz nasáklé xenofobií a krajním nacionalismem,“ myslí si vysokoškolský učitel.

„Popíšu to asi následovně: Češi jsou nám blízcí, Česko je nádherná turistická země. Všichni čekají, až se situace uklidní a v našich vztazích zavládne mír,“ říká Gončarov.

Vrbětice vše otočily

Vřelý vztah Rusů k Česku bez znalostí kontextu a vývoje česko-ruských vztahů ilustruje průzkum ruské státní sociologické služby VCIOM, který byl zveřejněn tři týdny před tiskovou konferencí premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) o ruské stopě ve výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Sociologové zjišťovali dojem Rusů o vybraných státech a národech.

Průzkum ukázal, že většina Rusů (64 %) se domnívá, že český stát zastává přátelský postoj k Rusku. Česko se dokonce umístilo v žebříčku na třetím místě za Běloruskem a Čínou.

Ještě větší naděje Rusové vkládali do české společnosti. Víc jak dvě třetiny ruských respondentů (78 %) byly přesvědčeny, že Češi vnímají Rusko kladně.