Levnější jídlo škodí zdraví
Místo ovoce, zeleniny a kvalitního masa přespříliš tuků a cukrů. Tak vypadá jídelníček stále většího množství Čechů. Kvůli vysoké inflaci na jídle šetří každý šestý. Může to ohrozit nejen obchody například s biopotravinami, ale podle odborníků by mohlo dopadnout i na celkovou zdravotní kondici lidí.
Od začátku roku potraviny zdražily o desítky procent. A Češi si tak víc vybírají, co si koupí jak v obchodech, tak v restauracích. Dražší potraviny nahrazují alternativami. „Od specializovaných obchodů slyšíme, že například bioprodukty hlásí velké problémy. Předpokládám, že zejména tady uvidíme, že lidé opustí bio a nějakou vyšší kvalitu a půjdou k standardu nebo k nižší kvalitě,“ řekl ekonom Vladimír Pikora.
Podle aktuálního průzkumu společnosti Edenred se stejně kvalitně a zdravě jako loni stravuje jenom 37 % Čechů. Naopak 57 % se rozhodlo na jídle šetřit. „Nemusí se kupovat ani to nejdražší, ani to nejlevnější,“ uvedl jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima NEWS. „Nějaké levnější, které vám ale nebude chutnat? Tak na co to kupovat,“ dodal další dotazovaný.
Potraviny jsou však jednou z mála oblastí, kde se lidé mohou inflaci bránit. „Při vysoké inflaci různé položky zdražují různým tempem, a tím pádem skutečná inflace dopadne jenom na toho, kdo nijak nezmění svoje stravovací zvyky,“ podotkl ekonom Petr Bartoň.
Zdražení jako letos nepamatujeme, přiznávají prodejci. Kdy se vrátí „levnější časy“?
Výše inflace v Česku začala klesat. Zatímco ještě v září byla 18 procent, v říjnu přibrzdila na 15,1 procenta. Hlavní vliv měl úsporný energetický tarif, který srazil ceny elektřiny o desítky procent.
Mnoho Čechů ale přejde k méně kvalitnímu jídlu. „Když někdo nebude mít na maso, tak automaticky půjde po maloobjemové, vysoce energetické stravě,“ řekla psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová s tím, že například v Americe se hamburgery považují za jídlo chudých. „To znamená tučné, rozemleté, s nějakým větším množstvím jednoduchých cukrů,“ popsala Cajthamlová.
Takové potraviny mohou mít špatný vliv na zdraví a skončit až obezitou. Dá se ale šetřit i jinak. „Můžeme substituovat třeba brambory s rýží a tak dále, podle toho, co zdražuje nejvíc. Nemůžeme říct, že je jedna věc méně kvalitní a druhá více,“ sdělil Bartoň.
Ministr zemědělství v situaci vidí i příležitost. „Za loňský rok spotřeboval český občan v průměru 800 kilogramů potravin. Je to za posledních 30 let nárůst o 65 kilogramů. Je potřeba se podívat i na to, že se spousta potravin vyhazuje. Takže lidé více přemýšlí a vyhazují méně potravin,“ sdělil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
