Dopady koronaviru na hospodářství budou Češi pociťovat ještě několik příštích let. Zdroj: Profimedia.cz
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vydala aktuální ekonomický výhled. V něm mimo jiné předpovídá, jak dlouho jednotlivým zemím potrvá, než se jejich ekonomická úroveň vrátí na předpandemické hodnoty.
Hrubý domácí produkt na osobu se v České republice vrátí na předpandemickou úroveň nejdříve ve druhé polovině příštího roku. Vyplývá to z aktuálního ekonomického výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Česko tak na tom bude podobně jako Itálie, Velká Británie nebo Rakousko a lépe než Portugalsko, Belgie a Island.
Nejnižší nárůst počtu nakažených od začátku srpna. Česko čeká další rozvolňování
Testy v neděli potvrdily 113 nových případů onemocnění COVID-19 v Česku, o 83 méně než před týdnem. Je to nejnižší denní nárůst od loňského 2. srpna, kdy se do statistik zapsalo 101 případů. Za posledních sedm dní přibylo v Česku 30 nových případů nákazy v přepočtu na 100 000 obyvatel. V sobotu to bylo 31. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Rychleji než Česká republika se z koronavirové krize plně zotaví naprostá většina vyspělé části členských zemí OECD. Organizace spočítala, že například Litva, Jižní Korea či Spojené státy se na předkrizovou úroveň vrátí už v právě probíhajícím druhém čtvrtletí letošního roku. Do konce roku by se měly zotavit ještě například Dánsko, Německo, ale také Slovensko.
Argentina za pět let
Nejdéle si na vymazání hospodářského dopadu koronavirové pandemie budou muset ze zemí G20 počkat Argentinci. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jim pro dosažení této mety předpovídá druhé čtvrtletí roku 2026. Argentina tak má před sebou ještě velmi dlouhou a bolestivou cestu z ekonomicko-zdravotní krize.
Jenže jedna věc je zacelení hospodářských jizev, zcela jiná však je ztráta ekonomické úrovně, kterou jednotlivé země utrpěly tím, že nepokračovaly v růstu nastoleném před propuknutím koronavirové pandemie. Jinak řečeno, kdy jednotlivé země vyrostou na úroveň, na které by se ocitly, kdyby žádná epidemie nepřišla.
Matějka: Poslední rok rozhodovali o trhu dva ministři. Teď musíme ekonomiku uklidnit
Ve vztahu k říjnovým volbám do Poslanecké sněmovny se stále častěji řeší možné navýšení daní. Podle ekonoma Filipa Matějky je debata na místě, osobně by však polovinu snížených daní z minulého roku vrátil. „Nejdůležitější je příští rok ekonomiku uklidnit a říct si, co přesně v novém světě budeme dělat,“ uvedl v pořadu 360° Michala Půra.
Tuto ztrátu Česká republika zdaleka nedožene ani do konce příštího roku. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpovídá, že Česko do konce roku 2022 převýší předpandemickou ekonomickou úroveň jen o necelá tři procenta. Dostane se do stejné pozice, v jaké by se ocitla v prvním letošním čtvrtletí, kdyby se koronavirová krize nekonala.
Čína a USA už letos
„Jinými slovy – koronavirová epizoda nás připravila nejméně o dva roky ekonomického života. Navíc si nejsem úplně jistá, zda jsme z nejhoršího venku. Podíváme-li se na stav veřejných financí, čeká nás spíše doba úspor než nějakého obřího hospodářského rozmachu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
O něco lépe na tom je sousední Slovensko. To se sice podobně jako Česká republika nevrátí na předkrizovou růstovou trajektorii ještě ani do konce příštího roku, bude jí však výrazně blíže než Česko. Naopak mezi země, kterým se podaří dopady koronavirové krize na hospodářství zcela eliminovat už do konce roku 2022, patří podle OECD například Kanada, Chile, Dánsko, Estonsko nebo Německo. Číně by se to mělo podařit ještě letos, podobně jako Spojeným státům americkým.
