Český veřejný dluh se ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšil o 386 miliard korun. Zdroj: Profimedia.cz
Dluh tuzemských vládních institucí, neboli veřejný dluh, dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,17 bilionu korun. Přesáhl tak hranici 38 procent hrubého domácího produktu a v průměru na osobu dosahuje bezmála 203 tisíc korun. V porovnání s předchozím rokem se veřejné zadlužení zvýšilo o více než 386 miliard korun.
Míra zadlužení sektoru vládních institucí (tedy centrální vlády, krajů a dalších samospráv) činila ještě před rokem přijatelných 31,5 procenta HDP a v absolutním vyjádření dosahovala 1,78 bilionu korun. Ve třetím čtvrtletí roku 2020 už se veřejný dluh vyšplhal na 38,4 procenta HDP a výrazně přesáhl dvoubilionovou hranici. V přepočtu na osobu tak každý občan České republiky včetně nemluvňat dlužil skoro 203 tisíc korun.
Z údajů Českého statistického úřadu sice vyplývá, že výše dluhu ve vztahu k HDP se ve třetím kvartálu mezičtvrtletně snížila, ovšem stalo se tak především v důsledku obrovského propadu hrubého domácího produktu od dubna do června, a naopak rapidnímu růstu v období od července do září. Jinak řečeno: Mírnému mezičtvrtletnímu zlepšení pomohlo výrazné ekonomické oživení.
Čtyřleté úsilí je pryč
V meziročním srovnání se však zvýšila míra zadlužení téměř o sedm procentních bodů. Před tímto trendem varuje například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Čtyři roky trvalo, než vláda snížila dluh z 39,7 v roce 2015 na 30,2 procenta HDP v roce 2019. Za jeden jediný rok vymažeme čtyřleté úsilí,“ napsala na Twitter.
Pokud by nastolený trend měl pokračovat, může to mít vliv na hodnocení české schopnosti splácet své závazky renomovanými ratingovými agenturami. „Přestože Česko i nadále zůstane v elitním klubu nejméně zadlužených zemí Evropské unie, nelze vyloučit, že některá či některé z klíčových světových ratingových agentur zhorší České republice výhled vývoje veřejných financí nebo dokonce rating,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Podle Kovandy je prakticky jisté, že v letošním roce se míra zadlužení českých veřejných rozpočtů přehoupne „citelně nad úroveň čtyřiceti procent“ HDP. Může za to ale nejen koronavirová pandemie, ale také daňový balíček prosazený na samém konci loňského roku.
Zaděláváme si na infarkt
Národní rozpočtová rada už dříve varovala před nebezpečím, že se Česko v dohledné době přiblíží takzvané dluhové brzdě, která je v naší legislativě stanovena na úroveň veřejného dluhu 55 procent vůči HDP. Na neochotu provést ambiciózní konsolidaci veřejných financí upozorňoval také v rozhovoru pro CNN Prima NEWS bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.
Počínání vlády přirovnal k člověku, který se rozhodl změnit zdravý životní styl k polehávání na pohovce, přejídání se a kouření krabičky cigaret denně. „My si zaděláváme na problém. To, o čem se bavíme, je infarkt a my teď měníme životní styl, který riziko infarktu výrazně zvyšuje. Z čeho mám strach, ani není deficit na příští rok. Strach mám z toho, že na politické elitě vidím, jak změnila životní styl. Jak to byla ochotná přijmout. Po časech, kdy se hádala o miliardy, se najednou nehádá o stovky miliard. To je ta změna životního stylu. A pro mě je strašně šokující, jak snadno to prošlo,“ řekl Hampl, který dnes pracuje jako šéf segmentu služeb pro finanční sektor v poradenské společnosti KPMG.
