Cenová hladina České republiky dosahuje necelých 80 procent průměru Evropské unie. Nadprůměrné jsou u nás pouze ceny telekomunikačních služeb, naprostou většinu zboží však nakupujeme laciněji, než je průměr sedmadvacítky. Nejdražší zemí je Dánsko, nejlevnější Rumunsko. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.
Německo bývá oblíbeným cílem nákupů z řad Čechů. Ti za hranice vyrážejí zejména pro potraviny či některé druhy oblečení. To je i případ Aleny z Teplic, která se CNN Prima NEWS svěřila, co se jí v Německu vyplatí nakupovat nejvíce.
„Je to hlavně jídlo. Třeba jogurty, sýry, šunka, ale i některé druhy ovoce nebo zeleniny. Sem tam narazíme i na výhodnější nabídku drogerie – sprchových gelů, šampónů nebo zubních past. Za nákup, který by u nás stál kolem dvou tisíc, v Altenbergu utratíme o dvě až tři stovky méně, a to včetně dopravy,“ odhadla Alena.
Do Německa se vyplatí jen pro něco
S rodinou prý občas vyrazí na větší nákup i do vzdálenějších Drážďan. „Obvykle to spojíme s procházkou po městě a nakoupíme i nějaké oblečení. U něho už ale musíme dávat větší pozor, co se vyplatí. Naopak sportovní vybavení nebo elektronika je lacinější u nás,“ dodala Alena.
Právě nákupy potravin jen kousek za hranicemi Ústeckého kraje a spolkové země Sasko vytvářejí určitý klam, kvůli kterému je mnoho Čechů přesvědčeno, že Německo je lacinější země pro život než Česká republika. Statistická data ale hovoří jinak. Německá cenová hladina je o rovných osm procent vyšší než průměr Evropské unie a asi o 35 procent vyšší než ta česká. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.
„Iluzi laciného Německa jsme si vypěstovali přesně tím, že relativně malá část českého obyvatelstva jezdí do Saska pro potraviny a pak sděluje svým známým, jak levně se tam dá nakoupit. Jenže už nevidí, kolik v Německu stojí třeba bydlení, energie, pohonné hmoty a podobně,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Podle ní také záleží, kterou spolkovou zemi s Českem porovnáváme. „Obecně v bývalých zemích někdejší NDR je cenová hladina nižší než v západní části Německa,“ dodala Hedija.
Nejdražší Dánsko, nejlevnější Rumunsko
Údaje Eurostatu ale přinesly i další zajímavé informace. Přestože ceny v České republice rostou jedním z nejvyšších temp v rámci celé Evropské unie, udržuje si Česko status spíše laciné země. Ceny u nás byly ke konci loňského roku osmé nejnižší v rámci celé sedmadvacítky. Cenová úroveň v České republice dosahuje 79,7 procenta průměru EU.
Vůbec nejdráže je v Dánsku, jehož ceny jsou 40 procent nad unijním průměrem. V porovnání s Českou republikou je Dánsko dražší o 76 procent. „Důležité je si uvědomit, že jde o pouhé porovnávání cenových hladin mezi jednotlivými zeměmi. Statistika tak nic neříká o tom, ve které zemi je život nákladnější než v jiné, protože k tomu nemáme porovnání výdělků v těchto zemích,“ upozornila Hedija. Zároveň je ale podle ní možné říci, že pokud bychom se s českou mzdou rozhodli žít v Dánsku, náklady na živobytí by nám reálně stouply prakticky o tři čtvrtiny.
Na opačném konci žebříčku figuruje Rumunsko, jehož cenová hladina je přibližně 45 procent pod průměrem EU. Z pohledu Čechů je Rumunsko asi o 30 procent lacinější než tuzemsko. Téměř navlas stejné ceny jako Rumunsko má také Bulharsko. Cenovou hladinu pod průměrem Evropské unie vykazuje celkem 16 členských zemí. Dráže než v Česku je například také v Řecku, Estonsku, Slovensku nebo Slovinsku.
Průměry vs. osobní zkušenost
Vůbec největší rozdíl v cenách mezi průměrem EU a Českem panuje v případě dopravních služeb. Ty jsou u nás přibližně o 40 procent lacinější. Nejmenší mezeru vedle toho najdeme v případě oblečení, které se dá v Česku pořídit asi o sedm procent levněji v porovnání s průměrem EU. Česko má také jeden druh zboží dražší než Evropská unie – telekomunikační služby. Jejich ceny jsou nu nás o 18 procent nad průměrem sedmadvacítky.
Potraviny jsou v Česku skoro o 12 procent levnější než v EU, alkohol a tabák o deset, bydlení asi o 25 procent. České potraviny jsou také asi o 16 procent levnější než v Německu. „To je daň za to, že mezi sebou porovnáváme průměry, což v řadě případů koliduje se zkušeností Čechů, kteří jezdí nakupovat potraviny do Saska,“ uzavřela Veronika Hedija.
