Měla to být jedna z mnoha vyhlášek, která zpřesňovala názvy vybraných potravin z masa. Nakonec se z toho ale stala bitva aktivistických spolků a lobbistů. Úspěch slaví zejména vegané a vegetariáni, protože ministerstvo zemědělství stáhlo nařízení, které by zakazovalo využívání názvů masných výrobků pro rostlinné alternativy. Potravinářská komora navíc obvinila ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že měl podlehnout tlaku aktivistů.
Ministerstvo zemědělství připravilo na konci loňského roku novelu vyhlášky, která upravuje používání názvosloví u masných výrobků. V praxi by to znamenalo, že například označení řízek by nemohlo být použito pro jeho rostlinnou alternativu. Řízek by se stal výhradně výrobkem z masa. To samé mělo platit u klobás, párků či například karbanátků.
ČTĚTE TAKÉ: Do myčky nádobí stačí půl tablety, radí akademik, jak ušetřit. Řešením je i vlastní výroba
U těchto názvů je totiž nyní běžné, že je využívají i vegetariáni či vegani, přičemž obsah masa je v těchto výrobcích nulový. Po připravení novely se proto vzbouřily aktivistické spolky, podle kterých mělo jít dokonce o zákaz výroby těchto rostlinných produktů. Aktivní byl v tomto směru projekt Rostlinně, podle kterého by spotřebitelé byli po přijetí přihlášky zmatení. Lidé si totiž podle nich už zvykli na názvy jako kapustový karbanátek či bedlový řízek.
Ministr zemědělství Marek Výborný ve středu oznámil, že se nakonec nebude nic měnit. „Seznam chráněných názvů masných produktů nebudeme v rámci vyhlášky nijak rozšiřovat, ať už jde o párek, řízek nebo karbanátek. V rámci vypořádání připomínek jsem rozhodl, že v tomto sporném bodě nebudeme vyhlášku měnit. V současnosti platná pravidla jsou podle mě dostatečná,“ uvedl Výborný na sociální síti X.
Seznam chráněných názvů masných produktů nebudeme v rámci vyhlášky nijak rozšiřovat, ať už jde o párek, řízek nebo karbanátek ‼️
— Marek Výborný (@MarekVyborny) January 22, 2025
V rámci vypořádání připomínek jsem rozhodl, že v tomto sporném bodě nebudeme vyhlášku měnit. V současnosti platná pravidla jsou podle mě dostatečná.
Výborný svůj krok zdůvodnil tím, že nechce spotřebitele poučovat a vychovávat. „Současně věřím výrobcům, že budou férově své produkty označovat tak, aby každý zákazník jasně věděl, co kupuje. A naopak, že zákazník je svéprávný a ví, co kupuje,“ dodal Výborný.
Velmi negativně ale na tento krok reagovala Potravinářská komora, která od začátku změnu prosazovala. „Jsme velmi zklamáni vaším přístupem. Opět měníte své stanovisko podle toho, kolik mailů vám aktivisté pošlou. Bohužel se zdá, že o postoji ministerstva rozhoduje počet zaslaných aktivistických mailů, nikoliv postoj zemědělského a potravinářského sektoru,“ uvedla komora bezprostředně po Výborného stažení připravované vyhlášky.
Potravinářům vadí parazitování, říká analytik
Komora poté ve čtvrtek vydala spolu s Agrární komorou a Českým svazem zpracovatelů masa prohlášení, ve kterém ostře s rozhodnutím ministra nesouhlasí. „Vyhláška nikomu nic nezakazovala, pouze specifikovala názvy. Pojem karbanátek byl v původním návrhu specifikován jako masný výrobek, kterým je tradičně i kapustový karbanátek, protože obsahuje jako složku mleté maso. Pojem řízek byl podle návrhu vyhrazen pro masné výrobky. Podle dostupných informací ale žádná potravinářská firma nevyrábí houbové řízky a návrh nijak neomezoval používání označení jako houby v trojobalu, která jsou tradičně zažitá,“ uvedly organizace.
Podle agrárního analytika Petra Havla je rozčílení potravinářů pochopitelné. „Mají oprávněný pocit, že na názvech tradičních masných výrobků parazitují vegané. Využívají zažité názvy, které jsou pro spotřebitele známé. Nemusí tedy využívat marketing nebo vlastní iniciativu k novým názvům,“ řekl pro CNN Prima NEWS Havel.
Jako druhý důvod pro naštvanost potravinářů vidí i z legislativního hlediska. Na úrovni států Evropské unie totiž platí nařízení, podle kterého se nemůže využívat název mléko pro jeho rostlinnou alternativu. Třetí důvod je pak podle něj nejdůležitější. „Je to skutečnost, že výrobky rostlinného původu mají úplně jiné složení než u živočišných produktů. Mají úplně jiný vliv na lidský organismus,“ řekl Havel.
V budoucnu se ale podobná vyhláška může znovu objevit. Podle Havla ale nejspíš uvidíme cestu, jakou se vydal stát v případě tzv. špekáčkové vyhlášky. Ta platí od roku 2001 a definuje, kolik má mít špekáček masa či tuku. „Je ale mnohem více příkladů. Například nesmíme používat název rum, protože u nás byl vyráběn z brambor, a ne z cukrové třtiny. Podobné to bylo u pomazánkového másla. Nebude se to tedy řešit názvoslovím, ale půjde se přes garantované složení,“ dodal agrární analytik.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vláda zvažuje více volna pro zaměstnance. Změna myslí na úmrtí v rodině i stejnopohlavní páry
