Zdražování a zánik. Vydavatelé novin kritizují vyšší DPH, některé tituly podle nich skončí
Tuzemská tištěná média schytala od vlády tvrdý úder. Kvůli přesunu novin do 21procentní sazby DPH se mnohá periodika mohou ocitnout v problémech. Jejich vydavatelé s tímto vládním krokem zásadně nesouhlasí. Z mediálních domů navíc stále častěji zní hlasy, že periodika mohou skokově podražit, což od koupi odradí jejich čtenáře.
„Zvýšení DPH je primárně problémem pro dlouhodobé udržení segmentu tištěných novin na trhu. Jsme bez výjimek všichni nuceni k častějšímu a výraznějšímu navyšování ceny novin, než tomu bylo v předchozích letech,“ řekl pro CNN Prima NEWS Vít Nantl, předseda představenstva a generální ředitel VLTAVA LABE MEDIA (VLM).
Ten zároveň přiznává, že růst cen ještě urychlí setrvalý propad prodeje novin na trhu. Podle jeho slov prodej novin každoročně klesá v průměru o 15 procent, některé tituly dokonce až o 20 procent. Nynější nárůst DPH a s tím pravděpodobně vyšší ceny v budoucnu tento pokles mohou ještě více urychlit. „Jinými slovy, je zjevné, že čím více zdražujeme, tím více klesá počet prodaných výtisků,“ uvedl generální ředitel VLM.
Čtěte také
Nantl rovněž popsal, které zákazníky opatření nejvíce zasáhne. „Málokdo si uvědomuje, že průměrné roční předplatné již nyní stojí téměř 7 tisíc korun a každé zdražení novinového výtisku o 1 korunu znamená zdražení o více než 300 korun ročně. Noviny jsou často jediným zdrojem informací zejména pro starší generaci a tato cílová skupina bohužel navýšení o jeden až dva tisíce korun ročně prostě není schopna v dnešní době absorbovat,“ vysvětlil Nantl.
ČTĚTE TAKÉ: Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Vláda překročila všechny meze, zlobí se Středula
„Navýšení DPH tak přichází v nejméně vhodnou dobu a již tak nepříznivou situaci na trhu dále eskaluje. Nutno dodat, že zbytečně. Všechny země EU až na jednu výjimku mají noviny v nižší sazbě DPH 10 % a mimo daňové zvýhodnění řeší i další podporu tohoto mediatypu. Navýšení sazby v ČR prakticky na dvojnásobek ve srovnání s EU nechápeme a není pro nás jakkoli logicky zdůvodnitelné,“ doplňuje Nantl.
Kromě toho připouští, že i přímo jeho mediální dům přemýšlí o konci některých vlastních periodik. „Zcela reálně nyní zvažujeme zastavení vydávání tištěných novin s denní periodicitou. Dosud jsme si byli plně vědomi naší společenské odpovědnosti, kterou tento mediatyp ve společnosti plní. Je pro nás ale ekonomicky složité za této situace plnit tuto roli v plné šíři,“ zakončil pro CNN Prima NEWS generální ředitel VLM.
Šéfka CNC: Hrozí nárůst dezinformací
Podobně hovoří i generální ředitelka vydavatelství Czech News Center Martina Říhová. „Předpokládám, že rostoucí náklady na distribuci novin donutí všechny české vydavatele ke zdražení už v letošním roce. Ani my nebudeme schopni případné zvýšení DPH pokrýt plně vlastními zdroji. Ještě celou situaci přepočítáváme a hodnotíme, ale s největší pravděpodobností bude bohužel potřeba tyto neočekávané náklady promítnout do koncové ceny pro spotřebitele,“ řekla CNN Prima NEWS Říhová.
Čtěte také
Ta navíc varuje, že úpadek tištěných médií, ale také růst DPH z 10 na 12 procent u časopisů, povede k většímu prostoru pro dezinformační média. „Tištěné deníky jsou stále, i přes pokles prodaných kusů, významným zdrojem informací pro stovky tisíc čtenářů. Vydavatelství tak dost možná nebudou mít jinou možnost než zvýšení DPH promítnout do ceny, což povede k tomu, že celá řada čtenářů přestane deníky kupovat. Zvýší se tak prostor pro šíření dezinformací, což povede k nárůstu voličů extremistických stran,“ míní Říhová s tím, že vládní koalice si tak dala „vlastní gól“.
Kromě toho upozorňuje také na vyjádření Unie vydavatelů, a sice že krach jedněch novin může vést ke krachu dalších. Problémem je totiž společná distribuce, která náklady za vypadnuvší noviny musí přenést na zbylé tituly. Ty to však nemusejí unést.
Fiala se Stanjurou opatření hájí
Že zvýšená sazba pro noviny je pro mnohé de facto likvidace, naznačil i komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko. Podle něj nová daňová sazba může skutečně vést ke zničení některých deníků. „Tohle by měl (ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, pozn. red.) všechno vysvětlit a on místo toho mluví o tom, že by se na billboard nevešlo ‚celkové daňové zatížení‘ že neexistují vědecké noviny, ale časopisy. To je, řekl bych, pod úroveň ministra financí, aby provozoval takové slovní eskamotérství,“ konstatoval ve vysílání CNN Prima NEWS Kubičko s odkazem na Stanjurova slova v Partii Terezie Tománkové.
Samotný ministr financí ve zmiňovaném pořadu řekl, že by sám za přehlednější považoval jednu společnou sazbu, ale nakonec měl uvnitř koalice zvítězit kompromis o dvou možnostech, přičemž noviny se dostaly do základní 21procentní sazby, zatímco časopisy do snížené 12procentní. Stanjura čelil kritice kvůli svému argumentu, že časopisy se dostaly do snížené sazby, neboť jsou mezi nimi i vědecké, přičemž se s nimi „svezly i jiné magazíny“. „Ty ostatní časopisy dostaly stejnou výhodu jako odborné a vědecké časopisy, protože z daňového hlediska se to v zásadě nedá rozlišit,“ komentoval v Partii Terezie Tománkové Stanjura.
Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí hájil se slovy, že vyšší sazba vydávání tiskovin nezastaví. „Moc nevěřím, že by někdo zastavil vydávání tištěných novin. Navíc se lidé dostanou k informacím prostřednictvím internetových zdrojů, veřejnoprávní média jsou dostupná volně, nehrozí žádná katastrofa,“ uvedl Fiala v ČT.
Za likvidační krok to naopak považuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Zejména pro regionální a místní noviny, trend je spíš jim ulevovat,“ sdělila ve vysílání ČT eurokomisařka.
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
