České vysoké školství je podfinancované. (Ilustrační foto) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Podpora českého vysokého školství patří v Evropské unii k těm nejnižším, uvedl ekonom a expert na školství Daniel Münich. Problémem podle něj není pouze nedostatečná státní podpora, ale také nevytvoření podmínek pro příliv soukromých financí. Pro CNN Prima NEWS podotkl, že nevidí naději, aby se situace v příštích letech zlepšila.
„Podílem vládních výdajů na VŠ směřujeme zdatně už řadu let k nejnižším v rámci celé EU27. Přitom soukromých peněz do vysokého školství moc neteče a ani nemůže, protože jsme si to zakázali,“ popsal ekonom na svém Facebooku. Upozornil také, že vládní výdaje na vysoké školství vůči HDP v Česku stále klesají.
Obsah i graf mohly být lepší, ale snad to čitelné bude.
Posted by Daniel Münich on Wednesday, October 18, 2023
Přestože se o problému hovoří v posledních týdnech, jedná se o dlouhodobý trend. „Podfinancování veřejných vysokých škol není problém posledních týdnů, ale celé poslední dekády. Nyní toto téma jen opět budí pozornost, jako ostatně každoročně v době, kdy se rozdávají karty státního rozpočtu na příští rok,“ uvedl Münich pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Šetřit na školství je krátkozraké, tvrdí expert: Vraťte superhrubou mzdu a splníte sliby
Řešením by přitom podle něj bylo umožnit příliv peněz ze soukromé sféry. „Každoroční nejistota finančního výhledu spolu s podfinancovaností se negativně propisuje do systému. Ačkoliv veřejné rozpočty nemají a už nebudou mít dost peněz na investice do vysokoškolského vzdělávání, země nevytvořila podmínky pro příliv peněz soukromých ze školného,“ vysvětlil expert.
„Konkrétně dosud nebyl zaveden systém vratných studentských grantů na živobytí a školné. České veřejné vysoké školství za poslední dekádu neprošlo žádnou zásadnější reformou. Potřebujeme například diverzifikaci vysokých škol, změnu financování více reflektující výsledky hodnocení a společenské priority, změnu velmi slabého a zastaralého systému finanční podpory studentů, změnu překonaného systému vnitřního řízení vysokých škol, konec udělování profesur prezidentem,“ popsal ekonom návrhy řešení.
Pro strukturální změny, které by pomohly českým univerzitám, však nevidí politickou podporu. „Záměr změn navíc ani není na programu koalice nebo opozice, takže se ve výhledu příštích pěti let nic zásadněji nezmění. Pouze nás čekají každoroční tahanice o pár miliard pro vysoké školství navíc,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
Bek: Požadavek na více peněz není reálný
Na některých vysokých školách v Česku během října protestovali studenti, akademici a pracovníci nespokojení s financováním univerzit. Vysoké školy by podle akademiků měly mít v roce 2024 o tři až čtyři miliardy korun vyšší rozpočet než v tomto roce a mít plán na další zvyšování financí až na úroveň zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) však považuje požadavek na tři až čtyři miliardy korun za nereálný. „Diskutoval jsem se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce na to, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která je bude motivovat, aby snižovaly obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami,“ řekl.
Ministrem přislíbená miliarda ale podfinancování vysokého školství a nízké platy části akademiků nevyřeší, tvrdí odboráři a členové iniciativy Hodina pravdy.
