Boj o záchranu 20 tisíc míst
Experti nerozumějí, proč chce kabinet Petra Fialy škrtat ve školství, což je krok, který jde proti prioritám a slibům vládní koalice. Kvalitní vzdělání je základem budoucí prosperity, tvrdí například ekonom Daniel Münich. Škrty v této oblasti jsou velmi krátkozraké. Vládě by proto doporučoval konsolidovat finance návratem superhrubé mzdy.
„Z pohledu ekonoma mi to přijde jako krátkozraké. Z pohledu občana se mi to nelíbí,“ sdělil Münich pro CNN Prima NEWS k možným škrtům. Investice do školství jsou podle jeho slov investicí do budoucí prosperity.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda šetří na školství a neplní priority. Musíme propustit špatné zaměstnance, říká Křeček
Cesta, jak naplnit státní pokladnu, je podle něj jednoduchá. „Podle mě by vláda měla vrátit míru zdanění příjmů fyzických osob do roku 2020, před zrušením superhrubé mzdy. Měla by dost peněz na splnění slibu ohledně školství z revidovaného programového prohlášení, ještě by jí spousta desítek miliard zbyla na snížení deficitu a hlavně by jí zbyl čas na nutné strukturální reformy, které šly stranou před konsolidačním balíčkem,“ řekl.
Podle ekonoma a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpána Křečka prostor pro škrty v resortu existuje. „Ve vzdělávání spočívá naše budoucí prosperita. To však neznamená, že nebudeme hlídat efektivitu vynakládaných prostředků na školství. Obávám se, že se ve školství plýtvá a v posledních letech prudce rostly finanční náklady i počty státních zaměstnanců, příliš se to ale neodrazilo ve vyšší kvalitě absolventů,“ sdělil Křeček pro CNN Prima NEWS.
Ministerstvo financí počítá s částkou 253,4 miliardy korun pro školy, což znamená proti letošku pokles o 11,6 miliardy. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) však neodráží návrh pozdější koaliční dohody a školám by peníze ubýt neměly. Dosavadní návrh rozpočtu počítá se snížením počtu pracovníků o 20 tisíc.
Případné propouštění zaměstnanců podle Münicha situace nevyřeší. „Tahle lze uspořit jen drobné, jinak by to mělo velmi negativní dopady. Pokles podílu školských výdajů na HDP se úsporami v rámci školského systému nedá dosáhnout z definice tohoto ukazatele,“ myslí si.
Podobně hovoří i další ekonom. „Šetřit na školství, vědě výzkumu je obecně špatně. Je samozřejmě důležité i v těchto oblastech kontrolovat účelnost výdajů a zamezit zbytečnému plýtvání, nicméně celková úroveň výdajů v těchto oblastech je v Česku výrazně nižší než ve vyspělých ekonomikách,“ sdělil pro CNN Prima NEWS ekonom David Marek.
Bek slibuje nápravu
Ministr školství Bek v pondělí při zahájení školního roku řekl, že rozpočet ministerstva školství „prakticky jistě“ neklesne. Zveřejněný návrh neodráží pozdější dohody, uvedl. Ministr naznačil, že obce a kraje by mohly svým vlastním financováním zmírnit pokles počtu pracovních míst ve školství.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ministr školství Mikuláš Bek o začátku nového školního roku
Předák školských odborů František Dobšík v úterý během jednání školské tripartity řekl, že záměr neškrtat v rozpočtu a zachovat letošní částku považuje za posun. Počítá se i s růstem platů učitelů, aby se přiblížily k uzákoněným 130 procentům průměrné mzdy. Bek už dřív zmínil přidání 3 000 korun na učitele. „Chceme mít jasno v objemu (peněz). Až bude jasno, tak se budeme bavit o tarifech,“ řekl Dobšík. Odbory požadují vedle posílení rozpočtu školství a růstu platů učitelů i navýšení mezd u nepedagogických pracovníků.
Zástupci vysokých škol, odborů a profesních asociací v úterý oznámili, že chtějí na setkání 12. září v aule Vysoké školy umělecko-průmyslové (UMPRUM) upozornit na nutnost navýšit v rozpočtu prostředky na vědu a vzdělávání tak, aby alespoň částečně kompenzovaly inflaci.
