Česko čeká válka, je jen otázkou kdy, varuje ukrajinský starosta. Popsal i vyjednávání s Rusy
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Sumská oblast, ve které leží Konotop, je každý den pod ruskou palbou.
Starosta města varuje před ruským útokem na Česko.
Čeští politici by měli na vlastní oči spatřit, jak se žije i umírá na ruských hranicích.
Jak se připravuje na válku Polsko?
Zaútočí Rusové i na Českou republiku? „Už to není o tom, zda k vám válka může přijít. To už je téměř jistota, jen zatím nevíme, kdy se to stane. A Češi by s tím měli počítat,“ varuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Artem Semenichin, důstojník Ozbrojených sil Ukrajiny a zároveň starosta sedmdesátitisícového města Konotop nedaleko ruských hranic. Celá oblast je intenzivně ostřelována a každý den tam evidují další oběti. Hlavně proruským politikům z Česka by proto Semenichin rád ukázal, jak se žije i umírá pod nepřátelskými raketami a drony: „Měli by myslet na obranu republiky, ne na sundávání ukrajinských vlajek.“
Oleksij Ciganov. V ukrajinské uniformě zahynul 22 dnů po svých čtyřicátých narozeninách. „Padl při plnění bojové mise v Charkovské oblasti,“ informovala stroze armáda. Ciganov měl trvalé bydliště v Konotopu (Конотоп) v Sumské oblasti, a tam ho i pohřbili. Obřad s vojenskými poctami se odehrál v úterý 16. prosince.
ČTĚTE TAKÉ: Únik ze smrtící pasti v Kupjansku. Detaily úspěchu Kyjev tají, Rusy chce překvapit i jinde
Černá kronika okupované země
Sumská oblast je každý den pod palbou. V neděli 14. prosince ruský FPV dron v obci Velyka Pysarivka (Велика Писарівка) srazil k zemi 62letého muže jedoucího na kole. Zemřel na místě.
Při útoku ruskými neřízenými leteckými střelami zahynula v sobotu 13. prosince v obci Seredyna-Buda (Середина-Буда) 80letá žena. Penzistka narozená v roce 1945. Ve stejném roce, kdy skončila druhá světová válka.
Ve čtvrtek 11. prosince zasáhla naváděná bomba obchod se smíšeným zbožím v obci Spirne (Спірне) v Sumské oblasti a zabila dvě ženy ve věku 40 a 63 let.
Aktuální ruské útoky na Konotop. Zdroj: Sumská oblastní prokuratura
1650 kilometrů na východ od Prahy
Strasti, které zažívá oblast přilepená na ruské hranice, jsou pro občany České republiky zatím nepředstavitelné. Starosta sedmdesátitisícového Konotopu a zároveň armádní důstojník Artem Semenichin (Артем Семеніхін) je přesvědčen, že Putin má spadeno i na Pobaltí, Polsko, Česko i další postsovětské země. Na země kdysi spojené ve vojenském Varšavském paktu. Co dnes prožívá Sumská oblast, prý dříve nebo později bude i každodenní realita i v České republice.
„Válku bych proto rád ukázal těm českým politikům, kteří se místo příprav na obranu Česka věnují čas třeba sundávání ukrajinských vlajek. Právě v Sumské oblasti, a tedy i u nás v Konotopu, by mohli spatřit, že je čekají jiné starosti,“ nabízí starosta. A jmenovitě zve do Konotopu předsedu dolní parlamentní komory Tomia Okamuru (SPD). Redakce CNN Prima NEWS proto jeho pozvání předala šéfovi Sněmovny prostřednictvím esemesky. Ten na ni ani po pěti dnech nereagoval.
Aktuální domácí politika tedy rezonuje i 1650 kilometrů na východ od Prahy: „Děkuji, že čeští politici našemu městu darovali autobusy a tramvaje na obnovu zničeného vozového parku. Zároveň nechápu, proč vaše vláda nyní nemyslí především na obranu země.“
Británie bije na poplach, Česko spí
„Narodil jsem se v Sovětském svazu v roce 1982 a je mi jasné, že tohle jsou nyní nejohroženější země v Evropě: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Česko, Maďarsko, Moldavsko, Rumunsko a Bulharsko.“ Kreml se rozhodl pomalu a trpělivě obnovovat někdejší Sovětský svaz. A možná má i další zájmy v západní Evropě.
„Rozumní evropští politici už se připravují na možnost války s Ruskem. A například zajišťují pro občany protiletecké kryty a dávají jim i další informace, jak se chovat při vzdušných útocích. Mimo jiné to už dělá Polsko, Německo nebo Velká Británie, ale v Česku nic takového nezaznamenávám,“ pokračuje Semenichin.
„Stín války opět klepe na dveře Evropy. To je realita. Musíme být připraveni ji odrazit,“ prohlásil v minulých dnech třeba britský ministr ozbrojených sil Alistair Carns. Tomio Okamura si ale sundáním ukrajinské zástavy ze Sněmovny vysloužil v Moskvě pochvalu. „Postoj České republiky k Ukrajině se výrazně změnil. Ukrajinská vlajka byla stažena z parlamentu a byla nastolena otázka zastavení sociálních dávek ukrajinským uprchlíkům,“ uvedla ruská státní agentura TASS.
A zaútočí Rusové opravdu i na Českou republiku? „Už to není o tom, zda k vám válka může přijít. To je jistota. Jen zatím nevíme, kdy se to stane. A čeští politici by s tím měli počítat,“ opakuje starosta Konotopu.
Neposlouchá se to dobře, ale je to realistický hlas z oblasti, která už ve válce je.
Čtěte také
Starosta válčil na Donbase
Semenichin řídí Konotop v Sumské oblasti deset let. Více než rok také bránil Ukrajinu v první linii: „Evropa to moc nevnímala, ale my už bojujeme s Ruskem od roku 2014, a já se tehdy dobrovolně přihlásil k obraně Donbasu.“
Na východě země sloužil jako velitel čety v 92. mechanizované brigádě a mimo jiné riskoval život při obraně města Ščasťa (Щастя) v Luhanské oblasti, za což byl odměněn i vyznamenáním. Když zjara 2014 město s poetickým názvem Štěstí ovládli proruští separatisté, velitel Semenichin přispěl k tomu, že se po několika měsících znova dostalo pod správu Ukrajiny. Během ruské invaze v roce 2022 ale bylo „šťastné město“ z velké části zničeno. A následně nelegálně prohlášeno za součást Ruské federace.
Obklíčený Konotop a vyjednávání s Rusy
Devadesátitisícový Konotop (dnes má necelých 70 tisíc obyvatel, včetně tisíců vnitřních uprchlíků) v Sumské oblasti byl také hned na počátku invaze v únoru 2022 obklíčen ruskými vojáky: „Ale protože jsem měl jako jeden z mála starostů zdejších měst aktuální zkušenost z války, nehodlal jsem se Rusákům vzdát. Mysleli si, že tady najdou prorusky naladěné občany a snadno se s námi domluví, ale setkali se s překvapivým odporem.“
Vzhledem k blízkosti ruských hranic, byl Konotop obklíčen už nad ránem 25. února 2022. K městu ale přitáhly vojensky chatrně vybavené jednotky, které si na úplnou pacifikaci města netroufly. Teprve 2. března se vyslanci ruské armády vydali za starostou, aby jim město vydal.
„Skupina ruských důstojníků přišla na radnici s požadavkem, abychom uznali okupanty jako novou vládu města. Jinak nás prý dělostřelci srovnají se zemí. Ale dokázal jsem je odmítnout,“ vypráví Semenichin. „Drze jsem jim řekl, že s nimi budu mluvit jen ukrajinsky, což je hodně naštvalo. Měli i poměrně správné informace, že místní vojenská posádka, která odjela bránit Kyjev, má ve skladech asi 450 automatů a 20 granátometů. Tak jsem to při jednání s Rusáky trochu zveličil a mluvil o tisícovce samopalů."
Starosta okupantům pohrozil, že sedmidenní obklíčení města ruskou armádou hodně naštvalo místní obyvatele, tržnice je prázdná a zásobování nemožné: „Řekl jsem jim, že se naši lidé už asi dnes v noci rozhodnou pro partyzánský boj a zaútočí na ruské obklíčení, ať se raději někam odklidí. Oni to opravdu vzdali a odtáhli. Kdyby se mě pokusili zatknout, tak jsem byl domluven s ochrankou u dveří, ať vyjednavače postřílí. Včetně mé osoby, protože než ruské zajetí, to je lepší zvolit smrt.“
Už to není o tom, zda k vám válka může přijít. To už je téměř jistota, jen zatím nevíme, kdy se to stane. A Češi by s tím měli počítat, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Artem Semenichin, důstojník Ozbrojených sil Ukrajiny a zároveň starosta sedmdesátitisícového města Konotop v Sumské oblasti u ruských hranic. Na snímku okupace města z roku 2022. Zdroj: Městský úřad Konotop
Bitva s moskevskými hordami a „kacapi“
Konotop leží v místech, kde se lámaly dějiny Ukrajiny a Ruska. V roce 1659 se zde odehrála heroická bitva U Konotopu, v níž místní kozáci odolali útoku 150tisícové moskevské armády. Starosta Artem Semenichin se proto pouští do sáhodlouhého výkladu o ukrajinsko-ruském soužití. „Ale to do článku pro CNN nedostanete, to je vyprávění na několik dnů,“ správně odhaduje.
Byl by však rád, kdyby se Češi více dozvěděli aspoň o slovu kacapi (кацапи), což je posměšný historický název pro Rusy, jenž měl vzniknout právě po bitvě U Konotopu. A souvisí s dlouhými vousy moskevských vojáků, které připomínají kozí bradu. Cap, to je starý slovanský výraz pro kozla, který se hovorově používá i na Moravě.
Kyjevská Rus a Ukrajinci
Podle starosty jsou vlastně obyvatelé Konotopu dávnými Rusy, ale o tomto tématu se dnes moc nemluví: „Z historického hlediska jsme pravými Rusy my, tedy dnešní Ukrajinci, dříve svázáni s raně středověkou říší Kyjevská Rus. Moskevské hordy si ale po bitvě U Konotopu, a poté hlavně za cara Petra Velikého, pojem Rusové přivlastnily pro sebe.“
„Rusové si bez dobytí celé Ukrajiny nedovedou představit budoucnost. Udělají pro to všechno, ale jen samotní Ukrajinci je nezastaví,“ odhaduje starosta. Kremelský režim je rozhodnut znova dobývat, co už jednou měl. Třeba od počátku 19. století do první světové války patřila pod Rusko i Varšava, přičemž carská říše tak sousedila přímo s Německem. Třeba v roce 1912 by to měl našinec z Ostravy do Ruska pouhých 89 kilometrů, konkrétně na hranice s Ruskou říší v dnešním polském městě Sosnowiec (rusky Cосновец).
Čtěte také
Poláci se snaží, Češi méně
Poláci se proto na možný ruský útok tvrdě připravují a letos dali na armádu 4,8 % HDP. Staronový český premiér Andrej Babiš (ANO) obdobně velkou rozpočtovou investici nechystá. Opakovaně v této souvislosti uvedl, že se nebrání postupnému navyšování výdajů na obranu, odmítá ale „neúčelné a netransparentní rozhazování peněz“, aby se splnil formální požadavek.
Starosta Artem Semenichin proto vypráví o dalších neštěstích v Sumské oblasti, za kterými v posledních dnech stáli Rusové. Byl by to ale dlouhý výčet, vlastně k neučtení. Výmluvnější je v tuto chvíli pohled šéfa vojenské správy Sumské oblasti Olega Grigorova v rozhovoru pro RBC-Ukrajina:
„Každodenní ostřelování je pro Sumskou oblast běžnou záležitostí. Oblast je denně zasažena téměř vším, co mají Rusové ve svém arzenálu, a frontové vesnice jsou téměř zničené. Hlavním cílem je teror, panika a chaos mezi místním obyvatelstvem, a proto dochází k zabíjení civilistů včetně dětí a k ničení civilní infrastruktury.“
Jenže ruské rakety nedopadají jen na Konotop, který leží 1650 kilometrů od Prahy. Občas vybuchují a zabíjejí i v západoukrajinském Lvově, tedy těsně u polských hranic. Jen 430 kilometrů od Českého Těšína.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na Ukrajině padl další Čech. Nikdy necouvnul, smutní kamarád
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
