Česku hrozí „lockdown pro neočkované“ podobně jako v Rakousku. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Česku hrozí „lockdown pro neočkované“ podobně jako v Rakousku. Ústavní právníci se shodli na tom, že ke zpřísnění proticovidových opatření zavedením takzvaného rakouského modelu by bylo nutné vyhlásit nouzový stav nebo přinejmenším stav nebezpečí. Model totiž omezuje volný pohyb neočkovaných, což na základě protipandemického zákona nelze. Cílem dalších opatření je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zvýšení proočkovanosti populace.
Vláda v demisi se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí nedohodla na zpřísnění proticovidových opatření. Zvažuje se podle něj více možností, mezi nimi ukončení uznávání antigenních testů jako covidového certifikátu, ale i takzvaný bavorský model, kde se neuznává žádný typ testů. Případně rakouský, kde se omezuje neočkovaným i volný pohyb.
Do čtvrtka musí podle Babiše ministerstvo podrobně rozpracovat tři předložené varianty. V Rakousku mají neočkovaní možnost jen chodit do lékárny nebo do obchodů, v Bavorsku mají zachovaný volný pohyb. „Ministerstvo zdravotnictví musí zanalyzovat hlavně různé právní aspekty,“ upřesnil Babiš.
Potřeba nouzového stavu
Podle premiéra jsou i legislativní názory, že na takzvaný rakouský model by nestačil pandemický zákon, ale byl by potřeba nouzový stav. S tím souhlasí ústavní právník Jan Wintr. „K omezení volného pohybu neočkovaných by jistě bylo nutné vyhlásit nouzový stav. Bez nouzového stavu lze zavést jen taková omezení, která jsou vyjmenovaná v § 69 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví a v § 2 odst. 2 pandemického zákona,“ vysvětlil Wintr.
„Takové plošné omezení volného pohybu osob podle pandemického zákona možné není. Pro zajištění dostatečného zákonného základu pro takové opatření by proto bylo nutné vyhlášení nouzového stavu,“ potvrdil vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu Lukáš Kraus, který se na přípravě pandemického zákona podílel.
Existuje výjimka?
Ústavní právník Jan Kysela uvedl, že při přijetí příslušného krizového opatření by musela vláda přesvědčivě argumentovat, proč omezuje pouze tuto skupinu osob a proč mírnější zásahy nedostačují. „Záleželo by tudíž hodně na každém detailu a také na odůvodnění,“ tvrdí Kysela.
Advokát Tomáš Sokol nevylučuje možnost zavedení rakouského modelu prostřednictvím mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, a to za předpokladu, že model spočívá ve výrazném znepřístupnění veřejných prostor, jako jsou divadla, kina nebo restaurace, lidem bez očkování. Pandemický zákon totiž mimo jiné umožňuje „omezení činnosti provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz“ nebo například pro konání veřejných či soukromých akcí stanovit podmínky, které mají snížit riziko přenosu nemoci COVID-19.
„Pokud by u nás bylo rozhodnuto přijmout omezení à la rakouský model a pokud by byla realizována cestou mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví (nikoliv po vyhlášení nouzového stavu), pak by to podle mne bylo možné,“ řekl Sokol. Jiným problémem podle něj je uložení povinnosti provozovatelům či pořadatelům veřejných akcí zajistit, aby na nich bylo takové omezení dodržováno. To by ale bylo dle zákona v rámci „stanovení podmínek provozu“ nebo „podmínek konání akcí“ také možné.
Právník Aleš Gerloch prosazuje unikátní českou cestu, která aktuálně platí. „Vydali jsme se trochu jinou cestou. Myslím si, že dobrý nápad je testy zpoplatnit a vyžadovat je častěji, ale neuzavřít zcela tu možnost pro neočkované,“ sdělil Gerloch.
