Češky rodí více dětí. Úhrnná plodnost českých žen je třetí nejvyšší v Evropské unii

V Evropské unii se v roce 2019 narodilo 4,2 milionu dětí. To je asi o 500 tisíc méně než v roce 2008. Za stejné období se také mírně snížila úhrnná plodnost žen. V průměru na každou připadalo 1,53 živě narozeného dítěte, zatímco v roce 2008 tento ukazatel dosahoval hodnoty 1,57. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.

Celkově se ale na přelomu desátých a dvacátých let tohoto století rodí jedné ženě v Evropské unii více dětí než například před dvěma dekádami. Úhrnná plodnost je dnes v evropské sedmadvacítce vyšší asi o sedm procent. Česká republika si v tomto ukazateli v porovnání s ostatními státy Evropské unie nevede vůbec špatně. Zjednodušeně řečeno –⁠ české ženy jsou třetí nejplodnější, když na jednu v roce 2019 připadalo 1,71 živě narozeného dítěte.

Vyšší úhrnnou plodnost vykazuje už jen Francie (1,86) a Rumunsko (1,77). Nicméně pokud se úhrnná plodnost nachází pod hodnotou dvě, nastává přirozený úbytek populace dané země. A to je případ všech členských států EU. V průměru nejméně dětí se jedné ženě narodí na Maltě (1,14), ve Španělku (1,23) a Itálii (1,27).

Když se daří, rodiny se rozrůstají

„Zvýšení úhrnné plodnosti českých žen v posledních letech lze přičíst zlepšující se ekonomické situaci. Od poslední hospodářské krize Česká republika zažívala několik let nepřetržitého hospodářského růstu, lidem se zvyšovaly příjmy a nebyl problém sehnat práci. Rodiny se tak zřejmě častěji rozhodly pro druhé nebo dokonce třetí dítě,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Úhrnná plodnost se nyní v Česku pohybuje dokonce výše, než předpovídala nejoptimističtější varianta populační prognózy Českého statistického úřadu z roku 2003. Jedné české ženě se dnes rodí v průměru srovnatelný počet dětí jako na počátku 90. let minulého století.

Ale už v dalších letech se má nastoupený trend otočit. Ve středně optimistické variantě by se úhrnná plodnost českých žen měla do dvaceti let snížit pod 1,7 a až poté mírně růst. Pokles plodnosti by se měl podle ČSÚ projevit také na poklesu počtu narozených dětí, kterých dnes ročně přichází na svět něco přes 110 tisíc. V roce 2032 by to mělo být jen něco nad 94 tisíc (ve středně optimistické variantě) a poté by jejich počet měl opět mírně stoupat.

Česko stárne

Přestože se v Česku nyní rodí nejvíce dětí od poloviny 90. let, na zvrácení neúprosného trendu stárnutí české populace to stačit nebude. Zvyšuje se totiž podíl lidí ve věku 65 let a starších. Zatímco v roce 2000 dosahoval jen necelých 14 procent, dnes je to skoro jedna pětina. Podle aktuální projekce (ve střední variantě) Českého statistického úřadu se zastoupení seniorů v tuzemské populaci bude zvyšovat až do roku 2059, kdy dosáhne 30 procent. Pak česká populace začne „mládnout“.

Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka je tak nutné se připravit na změny, které si tento trend vynutí. „Bude se měnit pracovní trh, kdy se sníží podíl mladých a tvárných zaměstnanců, kteří jsou nyní často firmami preferováni,“ uvedl Křeček pro CNN Prima NEWS.

Se stárnutím populace dojde také k postupné změně preferencí spotřebitelů při rozhodování o nákupu zboží a služeb, na což by měly být firmy schopny reagovat. „Vzhledem k rostoucímu počtu seniorů se bude zvyšovat také jejich celková kupní síla, kterou si výrobci zboží a poskytovatelé služeb nebudou moci dovolit ignorovat. Je to velká výzva pro jejich marketing a test schopností změnit nabídku tak, aby této skupině vyhověli,“ dodal Štěpán Křeček.

Reforma penzí podle OECD

Ovšem největších změn bude muset doznat zdravotní a zejména sociální systém. Aby byly finančně udržitelné, musí se nastolenému populačnímu vývoji přizpůsobit. Pro penzijní systém se nabízí prakticky jen tři možnosti, jak dlouhodobou finanční stabilitu zajistit: posílit příjmovou stranu systému, snížit objem vyplacených důchodů, nebo zkrátit dobu, po kterou jsou penze vypláceny – tedy zvyšovat věkovou hranici pro odchod do důchodu.

„Měli bychom se řídit doporučeními OECD pro penzijní reformu, která hovoří zejména o odsouvání okamžiku odchodu do penze,“ uvedl pro CNN Štěpán Křeček. Podle něho by nemělo docházet ke zvyšování daňové nebo odvodové zátěže, protože nelze upřednostňovat důchody před financováním jiných služeb zajišťovaných veřejným sektorem. „Peníze je nutné směrovat také do vzdělání, protože budoucnost je ve znalostní ekonomice,“ uzavřel Křeček.

Tagy: