
Exministryni Valachové hrozí až tři roky vězení. Soudkyně dala podnět k jejímu stíhání
Češtině už téměř rozumí, dokážou v ní o sobě říci i pár vět. Problémy jim však nadále dělá slovosled. Řeč je o ukrajinských dětech, které spolu se svými rodiči utekly před válkou na Ukrajině a několik měsíců už navštěvují české školy. Ačkoliv si již mnohé z nich získaly kamarády i mezi Čechy, drží se spíš ve své komunitě. Uvedly to v anketě, kterou připravila redakce CNN Prima NEWS.
Alexandra přijela do Prahy před více než dvěma měsíci, základní školu Sázavská navštěvuje už měsíc. „Český jazyk se učím každý den a rozumím tak polovině z toho, co nám učitelé říkají. Chodím také na doučování,“ řekla Alexandra, která chodí do sedmé třídy. Prý už má také kamarády mezi českými spolužáky. A když jde třeba nakupovat, nemá problémy se s prodavačem domluvit. „S novými kamarády chodíme ven. Mluví se mnou česky a když něčemu nerozumím, vysvětlí mi to anglicky. Naštěstí mám dobrou angličtinu,“ doplnila dívka.
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Stěhování ukrajinských uprchlíků z ubytovny v Plzni-Malesicích. Kraj se rozhodl poskytnout jim jiné ubytování kvůli nejasným vlastnickým poměrům. Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Stěhování ukrajinských uprchlíků z ubytovny v Plzni-Malesicích. Kraj se rozhodl poskytnout jim jiné ubytování kvůli nejasným vlastnickým poměrům. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Brno má dvě stanová městečka pro uprchlíky. Zdroj: CNN Prima NEWS
Brno má dvě stanová městečka pro uprchlíky. Zdroj: CNN Prima NEWS
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Zita Varodi (sedící) s vnukem utekla z romské osady v obci Serednie v Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor Vyšní Lhoty. Vězeňský dvůr obehnaný ostnatým drátem slouží jako hlavní korzo i dětské hřiště. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Zamřížovaná okna a v nich vyprané prádlo Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Nově příchozí, kteří právě prošli příjmem a dostávají první balíčky s jídlem. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Kataryna Ponho (vpravo) utekla se třemi dětmi z města Dnipr, k němuž se pomalu blíží okupační armáda. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Kataryna Ponho (vpravo) utekla s dětmi z Dnipru, k němuž se blíží okupační armáda. Žena je negramotná, stejně jako třetina ukrajinských Romů. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Alexandrovna Matějová (vlevo) s matkou a dcerou. Rodina utekla z města Marhanec v Dněpropetrovské oblasti, druhý břeh Dněpru už okupují ruští vojáci. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Alexandrovna Matějová (vlevo) s matkou a dcerou. Rodina utekla z města Marhanec v Dněpropetrovské oblasti, na druhém břehu Dněpru už jsou ruští vojáci. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Kataryna Ponho (vpravo) utekla s dětmi z Dnipru, k němuž se blíží okupační armáda. Žena je negramotná, stejně jako třetina ukrajinských Romů. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Stanislava Badžo (vpravo) utekla z romské osady v obci Serednie v Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Mezi běženci je spousta mimin. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Brána do areálu a v ní rodina Lakatošů z Užhorodu. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách, rodina z Mukačeva v Zakarpatské oblasti Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Na snímku dvojčata Marie a Šalamon v péči matky a sestry. Rodina utekla ze Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Na snímku dvojčata Marie a Šalamon v péči matky a sestry. Rodina utekla ze Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Na snímku dvojčata Marie a Šalamon v péči matky a sestry. Rodina utekla ze Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Podobně je na tom také její spolužačka Valerie. Ta chodí do místní školy teprve týden. „Podle mě se čeština hodně podobá ukrajinštině, ale občas bývá náročná,“ přiznala. „Umím říct něco o sobě a položit několik otázek. Už jsem si našla skvělé přátele. Spolužáci mě přijali velmi vřele,“ uvedla Valerie.
Na stejnou školu chodí také o dva roky starší Maria. Stejně jako Alexandra navštěvuje i doučování. Víc se jí však zamlouvá způsob, jakým se učí jazyk ve škole. „Jsem prostě v komunitě a neustále poslouchám rozhovory mých spolužáků. Díky tomu jsem začala rozumět tomu, co lidé říkají a naučila jsem se spoustu slov a nových frází. Zatím se mi bohužel nedaří mluvit plynně. Věřím však, že se mi to časem podaří,“ řekla žákyně deváté třídy ZŠ Sázavská.
Marii nedělají potíže ani další předměty, které se na škole učí. Některá probíraná témata totiž dávno zná. „Některou látku jsem se už učila na škole v Ukrajině. Co mi však dělá problémy, je skloubit dálkové studium na ukrajinské škole se studiem na té české,“ přiznala školačka.
Ne všem se ale daří jazyk rychle ovládnout. Problémy hlásí například žákyně ze základní školy v Praze 7. „Čeština se mi moc líbí, ale mám problémy se slovosledem a výslovností. Umím o sobě říct jen pár základních informací a krátce odpovědět na otázky,“ řekla Daria. Problémy se stavbou vět má také její spolužačka Valerie. „Čeština je pro mě neobvyklá. Dělá mi problém slovosled. A taky moc neumím zeměpis. Ale ostatní předměty zvládám dobře. Nejraději mám výtvarku,“ sdělila Valerie.
Že mají ukrajinské děti ve škole největší problémy právě s češtinou, potvrzují i někteří učitelé. „Narážíme trochu na rozdíly české a ukrajinské abecedy. Velkým kamenem úrazu jsou rody podstatných jmen. Osoby u sloves jsou také obtížné. Celkově mám ale zkušenost, že děti se chtějí zlepšovat. Základ je, naučit je se běžně domluvit, pak se budeme učit gramatické finesy,“ řekl učitel druhé třídy na ZŠ Sázavská Jaromír Bednařík.
Kromě jazyka naráží učitelé během výuky i na další problémy. „S čím jsme se ale také potýkali, byly traumatické zážitky. Některé děti prožily něco, s čím by se dospělý člověk dlouho vypořádával,“ vysvětlil učitel. Podle něj se jim naštěstí podařilo u dětí odbourat pocit strachu. „Žáci se u nás cítí bezpečně a zažívají i radostné chvíle, které jim umožňují na to nepěkné zapomenout,“ pokračoval Bednařík.
Že se děti skutečně snaží ve výuce jazyka zlepšovat, potvrzuje také učitelka Michaela Lažanová. „Výuka češtiny, vzhledem k tomu, že se pohybují v českém prostředí denně, se posouvá, ale tempo je individuální. Pokud se budeme bavit o komunikační úrovni, u všech se výrazně posunula. Ale pokud se budeme bavit o úrovni gramatické, syntaktické nebo lexikální, je velmi individuální,“ řekla. „Hlavním problémem je porozumění jazyku, ale vnímám obrovskou snahu a významný pokrok od chvíle, kdy poprvé vstoupili do naší školy,“ pokračovala učitelka ze ZŠ Sázavská.
„Zároveň hojně užíváme i angličtinu, takže pro mnohé žáky je i tato zkušenost významnou motivací pro studium,“ doplnila.
Pozitivně ukrajinské děti přijali i žáci z její třídy. „Děti v mé třídě přijaly ukrajinské žáky velmi přívětivě. Nosily jim školní tašky, penály, psací potřeby a vše, co by mohly potřebovat ve výuce. Měly z toho radost. Dodnes se děti snaží Ukrajincům pomáhat s čímkoli potřebují. Pro děti jazyková bariéra neexistuje, vždy se spolu domluví a vymyslí, jak si budou hrát – a to je velmi inspirativní,“ uzavřela Lažanová.
Dočasnou ochranu v ČR získalo podle ministerstva asi 150 000 ukrajinských dětí ve věku od tří do osmnácti let. Tříletí tvoří kolem 5,7 % z nich, děti do šesti let 7,1 %, do 15 let 24,4 % a do 18 let 7,3 %, uvedlo ministerstvo. V současnosti se podle něj nedá předvídat, kolik dalších uprchlíků do ČR přijde. Je ale pravděpodobné, že budou nadále přibývat. V některých regionech, zejména v Praze a jejím okolí, Plzni a Brně, kde je běženců hodně, bude proto podle ministerstva proces jejich integrace do škol postupný.
Soudkyně Pavla Hájková z Obvodního soudu pro Prahu 1, která posuzovala část dotační kauzy kolem bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Pelty, dala státnímu zástupci podnět k zahájení stíhání exministryně školství Kateřiny Valachové (dříve ČSSD), a to kvůli křivé svědecké výpovědi.
Ukrajinská armáda zveřejnila další video, které má ukazovat ruské nezdary během invaze. Na záběrech je vidět ruský tank, jehož posádka z ničeho nic vjela do hluboké vody, čímž stroj de facto utopila. Ukrajinští vojáci, kteří incident natočili, byli z celé situace náramně pobaveni. Neodpustili si ironické poznámky na adresu ruského agresora.
Počasí v České republice ovlivní tlakové výše a na východě území i tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry. Nejvyšší teploty se budou pohybovat okolo 29 stupňů Celsia, vyskytnou se ojedinělé přeháňky či bouřky. V platnosti je výstraha před nebezpečím požárů.
Sledujeme on-line
Ukrajina se během bojů s ruským agresorem výrazně spoléhá na dvě samostatné brigády – 1. tankovou či 93. mechanizovanou. Vojenský analytik Lukáš Visingr v rozhovoru pro CNN Prima NEWS mimo jiné uvedl, že jde o dvě nejlepší tankové jednotky, které ukrajinská armáda má. Podle Visingra by se jednou o jejich vítězných bitvách mohly točit velkofilmy. V čem jejich síla spočívá?
Petr Mlejnek nemá na postu ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) co dělat. I přes bezpečnostní prověrku může představovat bezpečnostní riziko. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekli exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Kritický byl také investigativní novinář Janek Kroupa.
Tři mrtví a nejméně 39 poškozených domů. Taková je bilance středečního výbuchu ve městě Evansville v americké Indianě. Pátrání po obětech dosud nebylo ukončeno. Příčina exploze zatím není známa.
Nový prezident Českého svazu ledního hokeje Alois Hadamczik má doma ve slezských Kravařích pověst bosse. „V Příbrami měli Jaroslava Starku, v Kravařích zase máme Aloise Hadamczika,“ s nadsázkou porovnává kravařský zastupitel Herbert Kahler. Podle svých slov vstoupil do komunální politiky také proto, aby přibrzdil penězovod tekoucí z radnice k rodinnému byznysu Hadamcziků. „Z pana Kahlera mluví jen závist, na rozdíl ode mě pro Kravaře nikdy nic neudělal,“ kontruje Hadamczik.
Ukrajinci podle všeho zničili na ruském vojenském letišti Novofedorivka víc než devět letounů, o kterých původně hovořili. Ozbrojené síly Ukrajiny to dokládají na satelitních snímcích z oblasti. Podle nich je na letišti ještě více zničených letadel. Rusové naopak tvrdí, že o žádné letouny nepřišli. Ruští občané mezitím houfně prchají z poloostrova Krym, tvoří se dlouhé kolony aut. Ukrajinský prezident slibuje Rusům odplatu za ostřelování obce Marhaněc, při kterém zahynulo 13 lidí. Dánové přislíbili Ukrajincům pomoc svých vojenských instruktorů.
Policie ve čtvrtek ráno zasahovala v budově ministerstva zdravotnictví na Palackého náměstí. Důvodem bylo hlášení anonyma, že se v areálu úřadu nachází bomba. Pyrotechnici poté, co objekt prohledali a žádnou výbušninu nenašli, budovu opět otevřeli.
Už dvanáct měsíců trvá výrazný růst inflace, který Česko nezažilo po desetiletí. Ten způsobuje, že 81 procent nízkopříjmových Čechů zažívá zhoršení své finanční situace. Pouze 16 procent lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. Přes milion Čechů je podle analýzy projektu Neviditelní součástí nízkopříjmových domácností.
I když ho v počtu grandslamových titulů trumfli Novak Djokovič i Rafael Nadal, pro mnohé fanoušky stále bude Roger Federer tenista označovaný jako G.O.A.T. Ne koza, jak si lze čtyři písmena z angličtiny přeložit, nýbrž „greatest of all time“ – nejlepší všech dob. Díky nenapodobitelné eleganci na kurtu nebo pořádné porci gentlemanství. O druhé vlastnosti může vyprávět mladík Izyan Ahmad, který si říká Zizou.
Do opičího výběhu v tasmánské zoologické zahradě City Park v Launcestonu vtrhla minulý týden neznámá mladá žena. Ředitelství parku ji nyní hledá a varuje, že se mohla nakazit smrtícím virem.
Ukrajinci v posledních týdnech prohlašují, že chtějí Rusy vyhnat nejen z území před únorovou invazí, ale i z poloostrova Krym. Ten Rusko okupuje už od roku 2014. Obnovit kontrolu nad touto oblastí je však nereálné. Shodují se na tom exministr zahraničí Cyril Svoboda a bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý. Ti v pořadu 360° zároveň vysvětlili, proč.
Patnáctiletý autistický chlapec, který se na mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) v jihočeských Borovanech pokusil ukrást reproduktor a byl nevybíravě zadržen neoznačenými policisty, se omluvil. Mladík byl na akci s matkou, která redakci CNN Prima NEWS detailně popsala, co se odehrálo. Chování strážců zákona už prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Andrej Babiš míří do Ústeckého a Karlovarského kraje. Aby policisté i pořadatelé předešli konfliktům mezi jeho příznivci a odpůrci budou postupovat jinak. Muži zákona budou v reakci na incidenty policistů v civilu jasně označeni a bude jich na místě více, včetně antikonfliktních týmů. Pořadatelé zase odpůrcům vyhradí část prostoru a jasně se od davu odliší jednotnými tričky.
Zejména pražská korupční kauza Dozimetr dostávala ministra vnitra a šéfa hnutí STAN Víta Rakušana pod stále větší tlak. Nyní k tomu ale přibylo jmenování šéfa civilní rozvědky. Obě kauzy jsou přitom úzce propojené. Šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek se má totiž dobře znát s obviněným podnikatelem Michalem Redlem. A tak političtí oponenti opět žádají Rakušanův konec na ministerstvu. Informace o kontaktech Mlejnka s Redlem přinesly Seznam Zprávy.
Na pět let do vězení poslal soud v Brně Luďka T. z Hodonínska. Loni měl osahávat a nutit k sexuálním aktivitám svoji vlastní nezletilou dceru, které bylo v té době teprve 13 let. Vše si měl navíc natáčet a fotit. Zneužitá dívka od té doby údajně trpí psychickými problémy a musí navštěvovat lékaře. Rozsudek zatím není pravomocný.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. MPO o tom ve středu informovalo v tiskové zprávě. Opatření je součástí unijního cíle snížit spotřebu plynu v členských zemích o 15 procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 °C, ve školních učebnách by se topilo jen na 19 °C.
Motorkář, který v úterý v podvečer nepřežil nehodu u Železného Brodu na Jablonecku, patřil několik let do party motocyklistů, kteří místním lidem dělají hlučnými výfuky svých upravených strojů ze života peklo. Zhruba pětikilometrový úsek s mnoha zatáčkami projíždějí sem a tam na plný plyn. Dvaatřicetiletý muž na nepřehlédnutelné zelené motorce sem jezdil velmi často, bydlel jen pár kilometrů odsud.