Náklady na výchovu dítěte
Náklady na výchovu dítěte do 18 let vyjdou rodiče v současné době v průměru zhruba na 1,8 milionu korun. Podle ekonomů ale reálně často přesáhnou až dva miliony. Částka se podle nich kvůli vysoké inflaci zvedla minimálně o 13 procent, tedy přinejmenším o 200 tisíc korun. Kolik co stojí?
Inflace v Česku je nejvyšší v historii, v dubnu zrychlila na 14,2 procenta. S ní vzrostly i ceny energií, pohonných hmot, potravin, ale i dalšího zboží. Výrazně dražší jsou tedy i náklady na výchovu dítěte do 18 let. „V současnosti dle kvalifikovaného odhadu činí zhruba 1,8 milionu korun,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Letošní nákup za 500 loni vyšel o stovku levněji. Které potraviny zdražily nejvíce?
Česko čelí největší inflaci ve své historii a ceny energií, pohonných hmot, ale i ostatního zboží letí nahoru. Nákup, za který Češi letos v dubnu zaplatili přes 500 korun, ještě před rokem pořídili o téměř sto korun levněji. Které potraviny zdražily nejvíce?
Částka je podle něj zhruba o 200 tisíc korun vyšší než před rokem. „Tento nárůst odpovídá přibližně 13 procentům,“ podotkl.
Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka ale náklady na jedno dítě často převyšují dva miliony korun. Na mnoho položek se podle něj totiž v podobných výpočtech zapomíná.
„Všechny tyto výpočty jsou hodně teoretické, ale praxe je daleko rozsáhlejší. Jdete na procházku, tak koupíte zmrzlinu, dítě si rozbije kalhoty, tak mu musíte koupit nové. Občas navštívíte neplánovaně lékaře, musíte být doma s dítětem, nemůžete chodit do práce… Zkrátka praxe potom ukazuje, že náklady jsou daleko větší, i když se snažíme sčítat nějaké položky, u kterých je jisté, že se vynaložit musí,“ upozornil CNN Prima NEWS.
Zároveň varoval, že růst cen ještě zdaleka není konečný. „Troufám si říct, že v následujících měsících inflace poroste dál a na 200 tisících bychom se neměli zastavit,“ zdůraznil Křeček s tím, že výchova dítěte navíc trvá relativně dlouho a ceny se v průběhu let mění. Reálně tedy výchova může stát ještě více.
Kovanda se přesto pokusil průměrně vyčíslit, kolik jaké položky u různě starých dětí stojí.
Náklady na dítě do 3 let:
- pleny 1 400 korun / měsíc
- kosmetika, drogerie 390 korun / měsíc
- potraviny 1 300 korun / měsíc
- oblečení, hračky 640 korun / měsíc
- lékař, léky 140 korun / měsíc
Náklady na dítě 3 až 5 let:
- školka 1 400 korun / měsíc
- potraviny 2500 korun / měsíc
- oblečení, obuv 1 200 korun / měsíc
- kultura, hračky 500 korun / měsíc
- lékař, léky 130 korun / měsíc
- drogerie 280 korun / měsíc
- zájmové kroužky 600 korun / měsíc
Náklady na dítě 6 až 10 let:
- potraviny 3 160 korun / měsíc
- oblečení, obuv 1200 korun / měsíc
- kultura, dovolené 1 400 korun / měsíc
- lékař, léky 150 korun / měsíc
- drogerie 280 korun / měsíc
- zájmové kroužky 600 korun / měsíc
- vybavení do školy 380 korun / měsíc
Náklady na dítě 10 až 15 let:
- ubytování 4 200 korun / měsíc
- potraviny 3 200 korun / měsíc
- oblečení, obuv 2 700 korun / měsíc
- kultura, dovolené 1 200 korun / měsíc
- lékař, léky 150 korun / měsíc
- drogerie 240 korun / měsíc
- zájmové kroužky 900 korun / měsíc
Náklady na dítě 15 až 26 let:
- ubytování 5 400 korun / měsíc
- potraviny 3 750 korun / měsíc
- oblečení, obuv 2 530 korun / měsíc
- kultura, zábava 1150 korun / měsíc
- dovolené 1 850 korun / měsíc
- školní pomůcky 1 230 korun / měsíc
- lékař, léky 550 korun / měsíc
- drogerie 350 korun / měsíc
- zájmové kroužky 600 korun / měsíc
Nejdražší je první dítě
Podle Křečka je „nejdražší“ vychovat první dítě. „Je rozdíl, když vychováváme dítě, kterému vše kupujeme nové, nebo když pak máme druhé nebo třetí dítě, které nosí oblečení po sourozencích, má po nich hračky a podobně. Náklady tedy s dalšími dětmi mohou klesat, když se nemusí věci nakupovat znovu,“ vysvětlil.
Švýcarsko boří mýtus o dovezené inflaci. Ceny zde rostou pětkrát pomaleji než v Česku
Přestože celý hospodářsky vyspělý svět čelí nejvyšší míře inflace za několik posledních dekád, Švýcarsku se cenový růst, který by se vymykal z normálu, vyhýbá. Vždyť v květnu se zde cenová hladina meziročně zvýšila o necelá tři procenta. Co dělá alpská země jinak než ostatní?
Připomněl, že když se dítě narodí, rodiče musí pořídit kočárek, autosedačku, postýlku, první vybavení dětského pokoje a podobně. „To jsou všechno dost nákladné věci a všechny výdaje je potřeba vynaložit najednou,“ upozornil ekonom.
„Další výdaje jdou postupně, jak dítě roste. Jeden měsíc koupíte třeba nové boty, další měsíc nové tričko a výbava se průběžně obnovuje,“ dodal.
Někteří rodiče si však první výbavičku pro potomka pořizují z bazaru nebo některé věci „dědí“ po dětech příbuzných či přátel. Jiní zase spoléhají, že nějaké věci dostanou k narození dítěte, čímž ušetří. Navíc se hají slovy, že kojenec konzumuje jen mateřské mléko nebo příkrmy. Často tak tvrdí, že dražší je například „puberťák“, který studuje v jiném městě a rodiče mu platí bydlení, jídlo, kulturní život, nové oblečení, kroužky, koníčky a podobně.
„Záleží na tom, jak se výchova pojme. Jsou rodiče, kteří jezdí několikrát za rok s dětmi na dovolenou, někteří rodiče tento výdaj vůbec nemají. Někteří rodiče dětem kupují drahou elektroniku, jiní jim dávají svou starší elektroniku a koupí si třeba novou. Také je individuální, jestli dítě chodí hrát stolní tenis do domova dětí a mládeže, kde to takřka nic nestojí, anebo jestli hraje třeba hokej, kde jen výbava je hrozně drahá. Je to strašlivě individuální a všechny odhady hovoří o průměru, ale troufám si říct, že mnoho dětí je buď, nad nebo pod průměrem,“ uznal Křeček.
Mít, nebo radši nemít děti?
Oba ekonomové se shodli, že výdaje za děti mladé lidi často odrazují od toho, aby si potomky v útlém věku pořídili. Také výdaje mohou být překážkou k tomu, aby měli dětí více. „Případně jejich početí odkládají do vyššího věku, kdy jsou sice zpravidla bohatší, ovšem rostou zdravotní rizika v těhotenství a riziko neplodnosti,“ upozornil Kovanda.
Jak bojovat s inflací? Hledejte úspory, pomůže i brigáda, radí ekonomové
Inflace v Česku i jinde ve světě znehodnocuje peníze, které mají lidé na účtech a část občanů se dostává do svízelné situace. Co by měli dělat? Začít musí především u sebe, shodli se v pořadu Divoká karta ekonomové. Radí hledat úspory v domácnosti, popřípadě si najít brigádu navíc.
Podle Křečka se to ukazuje jako velký problém celé Evropy. „Některým lidem se nelíbí, že když by měli děti, snížila by se jim životní úroveň, takže to různě odkládají. V Evropě k tomu přistupujeme mnohem zodpovědněji než třeba v některých asijských zemích, kde děti mají ženy už od velice brzkého věku a mají pak velice četné rodiny. V Evropě se nad tím lidé více zamýšlí,“ řekl CNN Prima NEWS a zdůraznil, že to navíc není jen o nákladech souvisejících s penězi, ale i o čase.
„Když lidé nemají děti, mohou čas věnovat třeba vydělávání peněz. Mohou dělat přesčasy a vydělat si peníze navíc. Když rodinu mají, chtějí trávit více času s blízkými, a proto přesčasy nechtějí brát nebo ani nemohou,“ upozornil ekonom.
Když si lidé pořídí děti, jsou podle Kovandy často výší výdajů nepříjemně zaskočeni. „Zjišťují, že nákladnost dítěte podcenili. Více než polovina maminek, přesněji 55 procent, uvedlo v šetření agentury STEM/MARK, že finanční náročnost rodičovství předčila jejich očekávání. Třetina žen si podle stejného průzkumu není schopna před narozením potomka tvořit finanční rezervy, protože jim nezbývají peníze,“ vysvětlil.
