Do Chorvatska se skutečně můžeme dostat bez testů na koronavirus a jen s dokladem, že máme zaplacené ubytování. Náš reportér Patrik Kaizr v sobotu v sedm hodin ráno překročil chorvatskou hranici na přechodu Trakošćan. Jak celá cesta probíhala? A na kterých hranicích se štáb CNN Prima NEWS nejvíce zdržel?
Z Prahy jsme po dálnici D1 vyjeli v pátek v deset hodin večer. Variantu s přechodem přes Mikulov jsme si vybrali z ryze praktického důvodu. Odtamtud je cesta přes Rakousko, kterým musíme projet do Slovinska bez zastávky, nejkratší. Pro jistotu nabíráme plnou nádrž, jelikož Rakušané ji mají na hraničním přechodu kontrolovat.
Na hranicích z české strany se ptáme policisty, jestli ví, jak máme postupovat při návratu. Úplně jistý si není. „Nevím, musíte do karantény, ale možná nemusíte, když máte test – tady testy nemáme, možná v Hatích je mají,“ řekl nám.
Rakouští celníci jsou důkladní. Kontrola pasů. Dotazy na to, kam jedeme. Musíme také vyplnit čestné prohlášení, že nikde nezastavíme a jen jím projedeme. Na stav nádrže se podívají spíše zběžně. Rakouskem skutečně projedeme rychle – na dálnicích není v noci snad jediné auto.
V Chorvatsku jsme narazili na vracející se pendlery
Ke slovinské hranici jsme přijeli krátce po třetí hodině ráno. Celníci se v zemi, kde oficiálně už pandemie koronaviru skončila, téměř ani neobtěžovali s kontrolou. Žádné měření teploty, žádné testy.
Před půl sedmou se před námi objeví chorvatská hranice. Po devíti hodinách jízdy jsme u cíle, ale je tu fronta. Pendleři se vrací na víkend domů. Po dvaceti minutách přijíždíme k okénku.
Tady je kontrola o něco horší než v Rakousku. Stačí ale ukázat zaplacený hotel a policistka pookřeje. Byznys? ptá se. Usměje se a vrací nám doklady i s papírem o tom, jak si máme mýt ruce. Každý den si máme měřit teplotu a dodržovat minimálně metr a půl rozestupy. Jsme v Chorvatsku a za další dvě hodiny u moře v Rijece.
