Zavřené restaurace, bary a hospody v době karantény a kolaps cestovního ruchu způsobily českému pivovarskému byznysu ztrátu téměř pěti miliard korun. České pivovary musely během karantény vylít 1,5 milionu hektolitrů piva. Pivovarníci a restaurace se navíc obávají slabého podzimu. Po státu chtějí například snížení daní.
Od března do května hlásí čeští pivovarníci ztrátu 4,7 miliardy korun. „Nejbolestivější byla samozřejmě oblast gastronomie, která byla tzv. vypnutá ze dne na den. Tam jsme se ocitli na nule téměř okamžitě,“ popsala Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českomoravského svazu pivovarů a sladoven.
V březnu poklesly prodeje piva oproti roku 2019 o 55 procent, následovaly ještě horší duben a květen. „Tyto ztráty nemáme šanci v podstatě do konci roku vymazat,“ dodala Ferencová.
Velkým pivovarům se v koronavirových měsících propadly tržby až o 19 procent. Ty malé, kterým se pivo prodává složitěji přes obchodní řetězce, až o 31 procent. České pivovary musely vylít 1,5 milionu hektolitru piva, což je přibližně 60 plaveckých bazénů.
Ohroženy jsou desítky minipivovarů
Koronakrizi nepřežil například pivovar v Uherském Brodě ze skupiny Lobkowitz. Ohrožené jsou navíc i desítky minipivovarů a též restaurace, kde velké pivovary prodají až 40 procent sudového a tankového piva. „Bojíme se podzimu, protože skončí léto. Budeme počítat ztráty i kvůli tomu, že nás všichni straší druhou vlnou. Bojíme se i ledna s únorem. To jsou ekonomicky nejhorší měsíce,“ řekl v reportáží televize CNN Prima NEWS Luboš Kastner, majitel restaurací v Plzni a v Praze.
Toto období může přinést problémy tím, že pravděpodobně tzv. doběhnou podpůrné státní programy na ochranu pracovních míst. „Velké problémy mohou mít zejména některé menší pivovary, které jsou orientované na lokální trh turisticky atraktivní. A kam do jejich regionů jezdí velké množství zahraničních turistů,“ uvedl Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz.
Mohou je zachránit pivaři
Také proto i pivovary a restaurace žádají po vzoru jiných odvětví speciální státní úlevy. „Pokud se sníží sazba spotřební daně a DPH na nejnižší možnou úroveň, tak to bude znamenat okamžitou pomoc pro pivovary,“ upřesnila Ferencová. „Žádná pomoc nejde restauracím. Divíme se proč, protože jako gastronomie zaměstnáváme přes 150 tisíc lidí. Hotely a lázně zaměstnávají pouze 50 tisíc lidí,“ doplnil majitel restaurací Kastner.
O konkrétní podpoře chtějí zástupci pivovarského soukolí jednat se státem co nejdříve. Ve výsledku je ale mohou zachránit jen pivaři, kteří se vrátí ke svým stolům. I proto prý nehrozí, že by cena piva v tomto období „opětovného namlouvání“ rostla.
Lidé se naučili pít nové druhy piva
Karanténa byla ale také k něčemu dobrá. Lidé se v karanténě například naučili pít nové druhy piv. Na začátku vyhlášení nouzového stavu byla podle Filipa Millera, který pracuje jako sládek v plzeňském minipivovaru Raven, situace nejistá. Nevěděl, kdy zase pivnice otevřou, a tak bylo obtížné odhadovat i množství piva, které má uvařit. „Poslední měsíc to funguje možná o trochu lépe. Už je více lidí, než když museli být doma,“ poznamenal Miller, spolumajitel a vrchní degustátor minipivovaru Raven Müller.
V době pandemie koronaviru mezi lidmi narostl zájem o piva s exotickými příchutěmi. Pivovarníci si to vysvětlují tím, že když lidé nemohli navštěvovat restaurace, rozhodli se alespoň doma ochutnávat piva s ovocnými a kyselými příchutěmi. „Měli jsme strach, že pivo zůstane dlouho v tanku, ale po měsíci a půl bylo v tanku málo,“ popsal Miller.
Točené pivo v pet lahvích
Nové druhy piv začali kvůli velké poptávce vařit i v dalším z plzeňských minipivovarů. Lidé si v době nouzového stavu navykli chodit pro točené pivo do pet láhví. I to majitelům minipivovarů částečně pomohlo kompenzovat výpadek příjmů. „Většinou máme o naše pivo takový zájem, že nedokážeme uspokojit veškerou poptávku. Ale některé pivovary, mohly mít nějaké problémy,“ uznal Petr Krýsl, spolumajitel Beer Factory.
Mezi ně patří například největší plzeňský pivovar, který distribuuje pivo do celého světa a dodává ho dvaceti tisícům podniků. Zhruba pět procent z těchto restaurací po koronavirové krizi ale už svůj provoz neobnovilo. „Výpadek během tří měsíců byl drastický. Pro nás to znamenalo 40 procent celkového objemu, který dělají tankové a sudové hospody,“ uvedl pro CNN Prima NEWS emeritní sládek Plzeňského prazdroje Václav Berka.
Lidé prý více nakupovali pivo v plechovkách, výpadek v příjmech je ale nevratný. Konkrétní sumu, o kterou přišly velké pivovary, vyčíslí na podzim.
