Severoatlantická aliance (NATO) bude i nadále neochvějně stát za Ukrajinou, a Kyjev by se navíc brzy mohl stát jejím členem. To jsou výsledky neformálního summitu ministrů zahraničních věcí států NATO v Praze. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg zmínil návrh, aby spojenci každoročně Ukrajině poskytovali minimálně 40 miliard eur. Americký ministr zahraničí Antony Blinken zase varoval před Ruskem a jím vedenou hybridní válkou. Dodal rovněž, že se Moskva na Ukrajině nezastaví.
Stoltenberg v pátek odpoledne na tiskové konferenci novinářům řekl, že NATO se plánuje ujmout role koordinátora, přes kterého by měly na Ukrajinu putovat nové zásilky zbraní, munice a další podpora. „Z veškeré vojenské podpory Ukrajině 99 procent pochází od členů NATO, takže dává smysl, aby NATO hrálo v těchto snahách větší roli,“ vysvětlil generální tajemník aliance.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina má právo se bát. Rusko mluví o míru, když se mu daří, uvádí analýza CNN
Poté přišel s návrhem, aby členské státy učinily závazek a každý rok věnovaly Ukrajině nejméně 40 miliard eur (zhruba 990 miliard korun) na její podporu. S ministry zahraničí jednal rovněž o ukrajinském členství v NATO. „Souhlasím, že budoucnost Ukrajiny je v NATO a jsme odhodláni zde učinit progres. Členství je bezpečnostní zárukou,“ zmínil dále Stoltenberg.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) následně novinářům prozradil, že drtivou většinu času se státníci bavili právě o Ukrajině a její vytrvalé obraně proti ruské agresi.
Nedostalo se tak třeba na vývoj v Gruzii či Moldavsku, stejně tak ani na čerstvé odsouzení amerického exprezidenta Donalda Trumpa za falšování finančních záznamů za platby pornoherečce Stormy Danielsové. Výjimkou podle Lipavského byly zmínky o Pacifiku či jihu Evropy.
Lipavský připomněl, že Češi, a spolu s nimi další národy, mají s ruskou agresí své vlastní neblahé zkušenosti. „Zlo musí být konfrontováno hned, jak se objeví. Připomenu naši zkušenost z Mnichova z roku 1938, když politika appeasementu k míru nevedla, ale místo toho rozpoutala světovou válku. Nyní stojíme před stejnou otázkou, protože chamtivé ambice (Vladimira) Putina jsou mnohem dál,“ řekl médiím šéf tuzemské diplomacie.
Představitelé NATO včetně amerického prezidenta Joea Bidena v posledních dnech oznámili, že nemají problém s tím, aby Ukrajina zasahovala ruské pozice přímo na území Ruské federace. Musí však jít skutečně o vojenské hrozby. Česko podle Lipavského nemá s tímto řešením problém v případě, že to pro Kyjev bude nezbytné. „Ukrajina má právo na sebeobranu, což zahrnuje i útoky na legitimní vojenské cíle na území Ruska,“ řekl pro změnu Stoltenberg.
Blinken: Sázky nemohou být vyšší
Jedním z nejvýraznějších hostů setkání ministrů byl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Ten znovu před Ruskem varoval. „Sázky nemohou být vyšší. Víme, že Rusko mohlo ve svojí invazi postupovat beztrestně. Na Ukrajině to neskončí,“ prohlásil v Praze Blinken.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Kreml podle jeho mínění stupňuje nepřátelské kroky a to například formou hybridní války. „V posledních týdnech jsme viděli zvýšenou ofenzivu ze strany Ruska na Ukrajině, vidíme kyberútoky vůči členům NATO, sabotáže, šíření dezinformací,“ pokračoval americký ministr zahraničí se slovy, že téměř každý z členů aliance během setkání v Praze zaznamenal hybridní útoky na svoji zemi z Ruska.
V červenci to budou právě Američané, kteří mají zbylé spojence v NATO přivítat na summitu ve Washingtonu. Podle Blinkena se zde bude jednat o tom, jak zajistit fungování aliance na dalších 75 let, neboť právě tak dlouho už obranný pakt funguje. „Tato aliance je větší, než kdy byla, díky příchodu nových členů, a je mnohem silnější a jednotnější,“ dodal Blinken.
Černá ovce z Maďarska
Všichni členové NATO však zřejmě nejsou v otázce Ukrajiny za jedno. Ruská agentura TASS píše o vyjádření maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, který měl uvést, že „Maďarsko nechce s touto iniciativou nic mít“. A další dva státy se podle něj zapojily do diskuse s tím, že je „hlavně nutné jednat o míru“.
„Nechceme, aby se maďarští vojáci podíleli na této misi. Nechceme, aby se takové operace prováděly na maďarském území a nechceme, aby prostředky maďarských daňových poplatníků byly utráceny právě za tohle,“ cituje Kremlem ovládaná tisková agentura maďarského ministra zahraničí.
Maďarsko se dlouhodobě staví proti vojenské podpoře Ukrajiny. Podobný názor má aktuálně i slovenská vláda premiéra Roberta Fica, toho času ležícího v nemocnici po neúspěšném atentátu.
